„Náš nejlepší národní výsledek bylo juniorské páté místo z minulého roku. Letos jsme to překonaly několikanásobně, když se nám, mladším, podařilo zvítězit a seniorský tým skončil ve svojí kategorii druhý,“ líčí Pátková.

Obnovená restaurace ve Vilémově otevírá v pátek.
Rarita z Vilémova: hospoda má zasklenou a osvětlenou studnu v podlaze, podívejte

Cheerleading

* Kolébkou cheerleadingu je Amerika
* Sestává ze dvou odvětví-tanečního a akrobatického
* Při soutěžích v akrobatické verzi se hodnotí například náročnost a provedení zvedaček, celkový dojem z předvedené sestavy
* Juniorky, do kterých se Pátková řadí dosáhly prvním místem na nejlepší prozatímní český výsledek, když překonaly svoje vlastní páté místo z loňského roku

Cheerleading jako sport sestává ze dvou odvětví. Jedno z nich se věnuje více taneční části, daleko důležitější roli tady hraje pohyb. To druhé je naopak o akrobacii, skocích a dechberoucích lidských pyramidách. „Klasická sestava v té akrobatické verzi, kterou dělám já, začíná pokřikem, ten musí souviset s týmem, odkud člověk pochází, a v případě národního týmu pak samozřejmě s danou zemí. Sestava samotná se skládá z různých zvedaček, skoků nebo tance,“ popisuje Pátková.

Její cesta k cheerleadingu začala na poměry tohoto sportu celkem pozdě. „Cheer dělám pátým rokem. Někdo by asi řekl, že ani to není málo, ale znám spoustu holek, které cheerleading dělají třeba i třináct let. Já si to našla na internetu a díky tomu jsem zjistila, že v Havlíčkově Brodě je tým, kam jsem začala chodit. Pak ale zanikl,“ popisuje.

V onom brodském týmu Rebels se věnovali spíše taneční odnoži tohoto sportu, což ale Pátkovou nebavilo. Rozhodla se tak pro přestup. „A skončila jsem v Jihlavě, chtěla jsem se prostě účastnit soutěží, pořádaných Českou asociací cheerleaders. A věnovat se té části, kde se dělá více akrobacie a různých skoků,“ dodává Pátková.

Odvaha jí ale nechyběla, už během druhého roku se zkusila přihlásit do národního týmu. „Neměla jsem ale potřebné zkušenosti, takže mi to tehdy nevyšlo,“ říká. Pak ale pocitivě cvičila i doma, což přineslo ovoce.Její působení v národním týmu však provázela smůla. „Na mistrovství v roce 2020 jsme trénovaly mezi čtyřmi až pěti měsíci. Pak ale přišel covid a celé se to muselo zrušit. Je jasné, že jsme všechny z toho byly velmi smutné. O rok později bylo kvůli situaci mistrovství celé online. To fungovalo tak, že jsme nahrály sestavu, ta se pak za přísných kontrol posílala a celé se to následně hodnotilo,“ vykládá.

Problém ale byla opět pandemie, závodnice neměly dost času a prostoru na trénování, a tak musely sestavu zlehčit. „Výsledkem bylo páté místo,“ konstatuje Pátková.

Herec Jan Čenský se představil v Kavárně Chotěboř. Vyprávěl nejenom o svých filmech a seriálech, ale také o své vášni ke sportu.
VIDEO: Čenský po 40 letech: poslechněte si, jak v Chotěboři zpíval Dělání dělání

Letošní rok už byl jiný. Mistrovství hostilo americké Orlando a mladé Češky tam odjížděly s velkou nadějí. „Trenérky nám říkaly, že když se nám povede sestava bez chyby, máme šanci na medaili. A tak se skutečně stalo. Už to byl pro nás celkem úspěch. Trochu vtipné pak bylo, když pak na vyhlášení vyhlásili prvně tým Chile, spousta z nás se radovala. Špatně jsme totiž slyšely název země. Byly tam ještě další kiksy, ale nakonec bylo jasné, že jsme vyhrály,“ nadšeně popisuje dramatické okamžiky.

Byť je s výsledkem spokojená, její osobní ambice ještě naplněné nejsou. „Chtěla bych se účastnit mistrovství světa i se seniorským týmem, ale v této kategorii české týmy příliš nebodují. A kdyby se ho povedlo vyhrát, bylo by to ještě něco navíc. Cheerleading má být jako sport následně i na olympiádě v roce 2028. Takže další tajný cíl je dostat se i tam,“ uzavírá mladá roztleskávačka.