Žďárští se inspirovali počinem kavárníka a kulturního aktivisty Ondřeje Kobzy. Jeho spolek Piana na ulici začal klavíry, na něž si mohou zahrát kolemjdoucí, umísťovat do ulic v roce 2013. K prvním pražským pak začala brzo přibývat piana v jiných městech, dnes je jich po celé České republice kolem padesáti.

I Kobza včera piano ve Žďáře vyzkoušel. „Nejde v první řadě o hudbu či o piana, je to pro mě spíš symbol něčeho, co funguje, čeho se lidé mohou chytit a odrazit se pak k dalším aktivitám," pověděl Ondřej Kobza. „Na klavír umí hrát hodně lidí, tím pádem může klavír, na který se hraje na ulici, hodně lidí zaujmout. Víc než o hudbu jde tedy o aktivní lidi, co chodí kolem a díky tomu pianu vidí, že to jde, zajistit pro něco takového zábor veřejného prostranství. Může je to inspirovat, pak si třeba řeknou, že něco podobného do veřejného prostoru dají také," dodal Kobza.

Podle něj jsou česká „pouliční piana" ve světě unikátní. „Sledujeme občas, jak to s těmi piany je v jiných zemích. Mají je třeba na letištích nebo ve městě jako jednorázovou akci. Aby se ale zapojilo tolik lidí v tolika městech, jak to vidíme u nás, to si myslím, že nemá ve světě obdoby," řekl Ondřej Kobza. Ten první piano vynesl na ulici při sousedské slavnosti v pražské Krymské ulici. S pár křesly ho postavil před kavárnu, na dokreslení příjemné atmosféry dne, kdy ulice patří lidem, a ne autům.

Žďárské je jedním z prvních pouličních pian na Vysočině. V Jihlavě třeba mohou kolemjdoucí hrát už na dvě na Masarykově náměstí nebo v pasáži Horáckého divadla.