„Těžba rezonančního dříví má v našich lesích dlouholetou tradici. V minulosti jsme prodávali stovky kubíků rezonančního dříví, a to dokonce i do Španělska, kde se používalo na výrobu strunných nástrojů. V 80. letech minulého století byl prováděn průzkum s cílem nalézt lesní porosty, v nichž roste rezonanční dříví, a to ve dvou skupinách – porosty do sta let a nad sto let věku. Nám se nyní podařilo získat tehdejší porostní mapy,“ uvedl vedoucí lesního provozu společnosti Kinský Žďár Radek Koudela.

Díky dobrému hospodaření se některé lesy se smrky, jejichž dřevo je vhodné na výrobu hudebních nástrojů, dochovaly dodnes. Rezonanční dříví se těží až v době, kdy stromy dosáhnou okolo sto padesáti let věku. „V našem lesním porostu Jeřábí, který se nachází nedaleko Cikháje na ploše deseti hektarů, máme zásobu kolem pěti tisíc kubíků většinou rezonančního dříví. Teď jsme tam zkušebně vytěžili jedenáct stromů, což dělá celkem osmdesát tři kubíků dříví,“ řekl Radek Koudela.

Ne všechny takovéto dřeviny jsou ovšem na výrobu hudebních nástrojů vhodné. Hlavní slovo v rozhodování mají mistři nákupčí. „Vlastní nárůst letokruhů smrků, které můžeme používat jako rezonanční, začíná v osmdesáti letech věku stromu. Jak strom stárne, jeho přírůstek se zhušťuje. Smrky vhodné na výrobu hudebních nástrojů musí růst v optimálních podmínkách. Ideální je nadmořská výška od 500 do 800 metrů. Důležitá je nejen struktura kmene, ale také absence suků. Rezonanční řezivo musí být absolutně bezvadné. Z kubíku rezonanční kulatiny se v nástroji objeví pouze asi osm procent dřeva,“ objasnil expert na výběr rezonančního dřeva František Macháček.

„Na zkoušení rezonanční kvality stromů používáme takzvaný přírůstkový nebozez. Pokud ovšem bude strom vyhodnocen jako nositel dřeva, které bude použito na mistrovský nástroj, pak bude posouzený také intonací, odborník prostě přijde ke stromu a poklepává na něj ladičkou. Když se staví mistrovský nástroj, dbá se na to, aby dřevo bylo z jednoho jediného stromu,“ doplnil František Macháček.

Cesta od pokáceného stromu k hotovému hudebnímu nástroji je velmi dlouhá. „Dřevo putuje nejprve na pilu, kde se posoudí jeho kvalita. Pak se z něj vyrobí buď přímo rezonanční řezivo nebo další polotovary pro výrobu hudebních nástrojů,“ popsal jednu z etap, které nakonec vedou k novému klavíru či pianinu, František Macháček.

Největším zpracovatelem kulatiny vzácných smrků s jedinečnými akustickými vlastnostmi je Resonanční pila Chlumec nad Cidlinou. „Na výrobu hudebních přířezů a polotovarů, které děláme pro Petrof máme speciální vybavení. Naše stroje jsou jediné v republice, bez nich se neobejdeme. Výroba hudební je ale jen deset procent naší produkce. Jinak se chováme jako každá jiná pila. Je to prostě něco navíc,“ vyjádřila se jednatelka Resonanční pily Chlumec nad Cidlinou Pavla Šajnerová.

Z pily pak putuje dřevo do výrobních prostor firmy Petrof, která má na hudebním trhu dlouholetou tradici. Vyrábí klavíry a pianina už úctyhodných 155 let. „Vyvážíme je do pětašedesáti zemí celého světa. Piano má sedm tisíc součástek a osmdesát procent z nich vyrábíme sami. Proto je pro nás velmi důležitý materiál pro výrobu. Snažíme se dřevo nakupovat především z České republiky, jezdíme s našimi experty přímo do lesů a vybíráme na místě. Chceme prvotřídní rezonanční desky, které nástrojům zaručí perfektní zvuk,“ vysvětlila jednatelka společnosti Petrof Zuzana Ceralová Petrofová.

„Dřevo z lesů na Vysočině je velmi kvalitní. My ročně spotřebujeme zhruba 120 kubíků rezonančního dřeva a asi 300 kubíků kulatiny. Je velký předpoklad, že maximum potřebného dříví budeme brát právě odtud,“ dodala.

Rezonančnímu dříví, stejně jako ostatním porostům, hrozí ale jedno velké nebezpečí v podobě nepatrného broučka, lýkožrouta smrkového. „Snažíme se zabránit větší kůrovcové kalamitě v našich lesích a zatím se to daří. Zapojit se ale musí všichni vlastníci lesů, především ti větší, kůrovec se nedá zvládnout, když s ním bojuje jenom jeden hospodář,“ poznamenal majitel lesních porostů na Žďársku Constantin Kinský.

Firma Petrof už ale zvažuje i možnost výroby ze dřeva stromů napadených kůrovcem. „Běží u nás různé výzkumy zaměřené na to, zda by se ve výrobě klavírů mohlo použít i kůrovcové dřevo. Něco je úspěšné, něco méně, konečné slovo má ale vždy zákazník. Bude záležet na něm, zda bude ochoten zaplatit za jiný vzhled nástroje. Zvučnost nástroje se při použití kůrovcového dřeva až na malé výjimky zachovává, ale dřevo mění vzhled,“ konstatovala Zuzana Ceralová Petrofová.