V rámci evropské spolupráce na vědeckém a technickém výzkumu se díky norským fondům mohl rozběhnout projekt, který zahrnuje hned několik oblastí výzkumu. „Jedná se o dlouholetý výzkum dynamiky vývoje přírodního lesa, který byl rozšířen o výzkum celého ekosystému. Zaznamenává se nejen postup změn dřevinné složky, ale díky penězům z norských fondů se budou navíc zkoumat i nižší rostliny, živočichové a podobně," prozradil Jan Staněk z oddělení ochrany přírody a krajiny Správy Chráněné krajinné oblasti Žďárské vrchy.

Přímo na místě, tedy v prastarém lesním porostu na Žákově hoře, se už uskutečnilo setkání odborníků složených ze zástupců Výzkumného ústavu Silva Taroucy pro krajinu a okrasné zahradnictví, který je řešitelem projektu a odborníkem na pralesy a přírodní lesy a ochranářů.

Díky zmíněnému projektu budou mít pracovníci ze Správy CHKO Žďárské vrchy k dispozici zcela konkrétní údaje o výskytu nejnovějších složek ekosystému přírodního lesa.

„Zatím se zkoumala většinou jen dřevinná složka, nyní budeme mít také podrobné informace o mechorostech, houbách, bezobratlých, netopýrech a dalších složkách tamějšího ekosystému," vyjádřil se Jan Staněk.

Samotný výzkum ovšem nebudou dělat přímo pracovníci Výzkumného ústavu Silva Taroucy pro krajinu a okrasné zahradnictví.

„Najímají si na to externí pracovníky, jsou to většinou zaměstnanci univerzit nebo výzkumných ústavů a podobně. Ti přijdou přímo na místo ve vegetační sezoně, která začne v době, kdy roztají poslední zbytky sněhu," popsal Jan Staněk.

Ukončení výzkumu je naplánováno na rok 2016. „Měli bychom pak obdržet závěrečnou zprávu, která v rámci projektu vznikne. Tím pádem bychom měli velmi aktuální údaje. Celé území se pravidelně sleduje, dělají se inventarizační průzkumy, ale to se dělá po určité době, například jednou za deset let, takže tyto údaje už moc aktuální nejsou," vysvětlil potřebu nejnovějších informací Jan Staněk.

Námraza a škůdci

Prales na Žákově hoře je v rámci Chráněné krajinné oblasti Žďárské vrchy jediný svého druhu. Na ploše více než osmatřicet hektarů a v nadmořské výšce 726810 metrů se nachází výjimečně zachovalý a již od roku 1933 chráněný segment přirozených pralesovitých lesních společenstev. „Na Žákově hoře je přírodní les dlouhodobě ponechávaný ve stavu, kdy tam probíhá takzvaná autoregulace. Nedochází tam k žádným větším výkyvům na rozdíl od dalších lesních porostů na jiných místech, které byly vysázeny a udržují se prakticky uměle," doplnil ochranář.

Přírodnímu porostu na Žákově hoře jakoby se vyhýbaly i katastrofy, které čas od času postihují ostatní lesy. Neublížila mu námraza, která nedávno poškodila stromy v jiných oblastech a nikdy jej nedokázaly zcela ochromit ani další pohromy.

„Jde o smíšený les, který je dlouhodobě ponechán svému vývoji a i když se tam objeví nějaký škůdce, nikdy nezasáhne celý les, který je vůči podobnému napadení díky své adaptaci na místní podmínky rezistentní," přitakal Staněk.