„Hub roste poměrně dost, ale místy. Někde je hub hodně, někde není nic. Je to dost nevyrovnané. Směrem dolů od Nového Města na Moravě na Obyčtov je hub méně, nahoru ke Koníkovu hodně,“ uvedl Pojezný.

V lesích se objevují hřibovité houby, podle novoměstského mykologa je až neuvěřitelné, kolik hříbků si lidé v prouděných košících domů nosí. „Dost hojně se objevuje hřib smrkový, hřib hnědý i hřib plstnatý, dále kameňáci, kozáci anebo ryzec pravý i smrkový,“ vyjmenoval Pojezný.

Místně lze narazit na lišky, muchomůrky šedivky, růžovky i pošvatky. Bedle podle svých slov prozatím neviděl, zato je možné si zpestřit jídelníček čerstvě nalezenými žampióny, jeden známý mu hlásil také nález sírovce. „Jde o velice atraktivní houbu žlutooranžové barvy. Dá se konzumovat v mládí, později není dobrý. Chuťově je podobný kuřecímu řízku,“ vysvětlil mykolog.

Zároveň ale houbaře varuje před pavučincem plyšovým. Ač je ve starých houbařských atlasech veden jako jedlý, je ve skutečnosti smrtelně jedovatý. Pojezný prý dostal několik upozornění na tuto houbu, na kterou se dá narazit i na Vysočině. Sám ji nachází například v zahradě novoměstské nemocnice.

„Jedná se o velice líbivou houbu střední velikosti. Barevně je podobná kameňáku, i když je měkčí, chuťově dobrá a voňavá. Po snědení necítíte nic, reakce se dostaví za tři týdny až měsíc. Houba vám úplně oddělá ledviny, a to do takové míry, že je třeba buď dialýza, nebo transplantace,“ varuje novoměstský mykolog s tím, že na pavučinec plyšový upozorňuje i proto, že někteří houbaři se na houby nyní vrhají doslova bezhlavě. „Pavučinců je asi 600 druhů, některé jsou jedlé. Vyskytují se většinou mimo les. Já ale nekonzumuji vůbec žádné. Raději se jim vyhnout,“ dodal Oldřich Pojezný.