To se ale může brzy změnit. Vysokoškolačky, které porodí během studia, by v budoucnu mohly dostávat více peněz. Někteří poslanci totiž volají po změnách. „Toto podporuji všemi dvaceti prsty, které mám. Vím, jak extrémně obtížná je situace žen, které se rozhodnou pro profesní kariéru, chtějí studovat a zároveň chtějí splnit svoji mateřskou povinnost a mít děti,“ vyjádřil se poslanec a primář gynekologicko porodnického oddělení jihlavské nemocnice Aleš Roztočil. Pokud matky vysokoškolačky v minulosti nepracovaly, v současné době platí, že nemají nárok na mateřskou. Po devět měsíců pobírají rodičovský příspěvek ve výši 7600 korun a pak dostávají už jen poloviční částku. „Kdybych neměla manžela, tak bych s těmito penězi nevyžila. Kdybych nekojila, tak jenom za sunary by padla celá moje výplata. Kde jsou plíny, oblečení, kočár,“ okomentovala svoji situaci teď už bakalářka Tereza Tišlová.

I přestože otěhotněla během vysokoškolských studií, školu ani na moment nepřerušila. „Týden po porodu jsem šla na zkoušku. Když má člověk rodinu a manžela, tak se to dá zvládat. Ale s penězi je to těžké, platit si musíte i školné, skripta, obědy, to je peněz a peněz,“ dodala Tišlová, která studovala na jihlavské Vysoké škole polytechnické.

Lékařky rodí nejdříve ve třiceti

Aleš Roztočil je pro přidání peněz matkám vysokoškolačkám, přestože si uvědomuje, že Česká republika nemá peněz na rozdávání. „Podotýkám, že z těchto dětí vyrostou kvalitní občané České republiky, které za současné situace, kdy Češi vymírají, rádi vítáme. Jde o to, tyto studentky finančně podpořit, aby si své mateřské poslání mohly splnit už za studia,“ řekl Roztočil.

Jako příklad uvedl studentku medicíny. Podle něj lékařka studium v optimálním případě ukončí v pětadvaceti letech. Poté pět let nemůže otěhotnět, protože si dělá atestaci. Pro dítě se tedy většinou rozhoduje až ve třiceti.

„Pravděpodobnost otěhotnění ve třiceti je ale menší než ve dvaadvaceti, kdy kdysi ženy poprvé rodily. Vznikají různé problémy. Vysokoškolačky jsou oproti svým vrstevnicím, které nestudovaly, mateřsky hendikepované. Chápu, že za tři tisíce se nedá s miminkem vyžít,“ okomentoval poslanec.

I přes současnou malou finanční podporu matek vysokoškolaček Tereza Tišlová toho, že vychovává dva syny, nelituje. Naopak našla i pár výhod. „Až mi skončí mateřská a budu nastupovat do práce, tak zaměstnavatel uvidí, že už mám děti, a že už mu neodejdu na mateřskou. To je určitě jedna z výhod,“ uzavřela Tišlová. Kdy se tyto maminky větší finanční podpory dočkají, však zatím není jasné.