V kotli se vaří srdce, ledvinky, lalok i vepřová kolena. Všude je plno páry a vůni koření a česneku doplňuje nasládlý odér punče. Kolem pobíhají děti a přihlížející muži rokují nad kvalitou tlačenky.

Růžolící statný řezník, jako vystřižený z Ladových obrázků, nabírá do konvičky tmavou kroupovou polévku a zvědavě nahlíží do udírny, aby zjistil, jak se daří klobáskám. Z každého jeho pohybu čiší nadšení z voňavých dobrot, které mu rostou pod rukama. Slunce se mu sice velkoryse opírá do zad, ale ruce má zčervenalé vlezlou lednovou zimou. Snad pro zahřátí nebo pro svůj energický naturel neúnavně rozpráví a laškuje s přítomnými. Pro každého má vtípek nebo žertovnou průpovídku.

Ne, nejde o pravou venkovskou zabíjačku ani o výlet do časů dávno minulých, jak by se mohlo zdát. Jevišovice mají vepřové hody, kterými ožilo v sobotu dopoledne prostranství před tamní Sýpkou.

Lidé se pomalu trousí, zvědavě pokukují, a jak se začíná blížit poledne, nakupují polévku do ešusů, jitrnice, škvarky nebo voňavé uzené. „Máme uzený bůček nebo panenku a také vynikající paštičku," nabízí usměvavá prodavačka mladému muži šrůtky masa.

Okatá dívenka, která stěží dohlédne na pult, dá hned jasně najevo, co potřebuje nutně koupit. „Já chci tu panenku," žadoní tichým, ale důrazným hláskem.

Nic nevadí, že místo načančané Barbie mizí v tašce flák masa, dosáhla svého. Ve tvořící se frontě to spokojeně a pobaveně ševelí. Přihlížející pánové si hned přisazují. „To je taky jediná panenka, kterou máme šanci vidět," pochechtávají se prohřátí a posilnění nezbytnými destiláty.

„Přijel jsem zdaleka, ale nelituju," mlsně se rozhlíží vysoký padesátník a do auta postupně odnáší čtyři litry polévky a další delikatesy.

„Zabíjačku jsme doma mívali, jednou nebo dvakrát do roka. Pamatuju si, že jsem jako kluk musel pomáhat míchat škvarky, později jsem špejloval jitrnice. Připadá mi, že když je koupím v obchodě, nemá to tu správnou chuť, tak jsem zvědavý, jaké budou," těší se Pavel Zbořil a vše nakládá opatrně do auta.

Mezitím se k Sýpce sjíždějí pořadatelé tradičního klání s názvem Jevišovická jitrnice. Je potřeba nachystat stoly a vše potřebné k hladkému průběhu večera. Sýpka totiž vždy praská ve švech a na degustaci s doprovodem harmoniky a vozembouchu se sjíždí spousta lidí z okolí. „Budu také soutěžit. Do jitrnic přidávám i králíka, a jak všem chutná," prozrazuje výrobní tajemství jeden z místních mužů.

A skutečně. V podvečer jsou všechny stoly obsazené a příchozí si na talířky nabírají kolečka jitrnice. Každý vzorek je opatřený číslem a degustátoři pak hodnotí, jak se voňavý gastronomický koncert tvůrcům podařil. „Letos se nám sešlo dokonce čtyřicet vzorků, což je naprosto rekordní počet," pochvaloval si místostarosta Jevišovic Radomír Hubatka, který je zároveň jedním z organizátorů soutěže.

Sýpka zažila ochutnávku jitrnic již pojedenácté.