Tvrdí to Luboš Kliment, právní zástupce obcí, které se brání obnovení uranové těžby v okolí Brzkova. Podle něj totiž státní podnik Diamo již nyní podniká v rozporu se zákonem kroky, na které jiný zájemce o těžbu, konkrétně jde 
o firmu Urania Mining, už několik let čeká kvůli avizované změně státní surovinové politiky.

Starostové dotčených obcí v lokalitě Brzkov se rozhodli jednat. Upozorňují, že na pomyslný souboj dvou kohoutů na jednom uranovém smetišti doplatí nakonec hlavně daňoví poplatníci.

„Nechceme, aby se v lokalitě Brzkov uran vůbec těžil. Bez ohledu na to, zda to budou provádět investoři z Diama nebo Australané. Říkám to proto, aby nás někdo náhodou nepodezíral, že nás Australané podplatili," řekl Kliment.

V pátek v Přibyslavi proběhlo jednání starostů měst a obcí dotčených možnou těžbou 
s právním zástupcem Lubošem Klimentem. Ten je seznámil s aktuálním stavem věci. Především pak s tím, že na základě jeho žádosti Ministerstvo životního prostředí (MŽP) potvrdilo dalšího zájemce 
o těžbu v lokalitě Brzkov.

„Ano, pro katastrální území Brzkov byla již v roce 2011 podána na ministerstvo žádost o stanovení průzkumného území Brzkov společností Urania Mining," potvrdila Petra Roubíčková z tiskového oddělení MŽP.

To starosty dotčených obcí překvapilo. „Bohužel nikdo 
o takových závažných krocích neinformoval vládu. Diamo 
i Ministerstvo průmyslu a obchodu byly o existenci dalšího zájemce informovány, takže je záhadou, proč se o něm nezmínily," divili se starostové 
a starosta Brzkova Aleš Bořil v souvislosti s možnou arbitráží poznamenal, že může jít 
o arbitráž v ceně desítek miliard korun.

„Buď Diamo rozehrálo jakousi hru ve stylu vabang, aby vyšachovalo ze hry všechny, kdo by jeho záměr chtěli narušit, a pokud ne, pak je to ukázka neuvěřitelného nepořádku, který panuje na těch nejvyšších místech, a také arogance moci v přímém přenosu," poznamenal Kliment.

Řešení situace

Starostové schválili kroky vedoucí k řešení situace. „Pokud nebude věc vyřešena do jednoho měsíce, pak budeme nuceni podniknout takové kroky, které nás, myšleno celý stát, ochrání před hrozbou obrovských škod. Mohli bychom se tvářit, že se nás to netýká a že věc má řešit ten, kdo problém způsobil, ale touto cestou nepůjdeme," sdělil starosta Přibyslavi Martin Kamarád.

„Zadání je jasné, buď do 12. dubna oznámím přítomným naši strategii v řízení o rozšíření chráněného území vůči státnímu podniku Diamo, nebo přítomné seznámím se strategií postupu vůči společnosti Urania Mining," zdůraznil Kliment.

Starosta Brzkova Aleš Bořil je už unavený neustálým bojem s úřední zvůlí.

„Od roku 2007 se nám komplikuje územní plán, který máme od roku 1966, a je třeba ho změnit, protože mladí lidé chtějí v Brzkově stavět. Od roku 2008 nás neustále obtěžují úřady, které naše záměry narušují, ať už jde o plynaře či energetiky. Vrcholem je pak situace kolem firmy Diamo. Podivné je, že na podzim, kdy jsme navštívili Báňský úřad v Liberci, nikdo
o těžbě nevěděl, přestože rozhodnutí už prošlo vládou v roce 2014. Těžba uranu zničí budoucnost obce. Jeho součástí bude stavební uzávěra, takže
v Brzkově si nikdo nepostaví ani chlívek," povzdechl si Bořil.

Pokud nebude vláda a Ministerstvo průmyslu a obchodu na základě upozornění dotčených obcí rychle ve věci jednat, je to podle Klimenta 
v přímém rozporu s ústavou.

S ohledem na situaci starostové dotčených obcí a sdružení Naše budoucnost bez uranu schválili následující postup. Podniknou veškeré právní kroky, které ochrání ČR před škodami.

„To znamená informovat ministra průmyslu a obchodu o dalším zájemci o těžbu, neboť je možné, že pouze nedostatečně prověřili svoje archivy a podklady. Dále budeme žádat ministra životního prostředí, aby informoval vládu ČR o existenci dalšího zájemce o těžbu a možných následcích, které z toho plynou," uvedl Kliment.

Posledním krokem bude setkání s občany na veřejné debatě 12. dubna 
v Brzkově. „Věříme, že to celý proces směřující k obnovení těžby uranu u Brzkova přinejmenším zbrzdí a samosprávy získají pár let času navíc," dodal Kliment.

Státní podnik Diamo vloni 24. listopadu podal návrh na rozšíření chráněného ložiskového území (CHLÚ) Brzkov navíc o sousední území Horní Věžnice. Mluvčí ministerstva průmyslu a obchodu František Kotrba sdělil, že s geologickým průzkumem se v tomto území nepočítá, protože byl proveden v letech 1976 až 1991. Jak ale tvrdí Kliment, podáním žádosti o rozšíření CHLÚ přeskočilo Diamo několik kroků, které mělo podle zákona absolvovat. Podle něj postupovala z pohledu horního práva správně společnost Urania Mining.

Jediným uranovým dolem ve střední Evropě je důl v Dolní Rožínce na Žďársku. Zaměstnává 850 lidí, z toho zhruba polovinu horníků.

Příští rok v něm ovšem těžba skončí, proto stát a jím vlastněný podnik Diamo uvažují o znovuotevření brzkovského dolu. Na rozdíl od Australanů však chtěl přeskočit všechny nutné kroky a rovnou rozšířit chráněné ložiskové území, aniž by provedl průzkumné práce. Po protestech samospráv toto řízení MŽP před několika týdny zastavilo.