"Na infekčním oddělení v letních měsících hospitalizujeme zejména pacienty s horečnatým onemocněním, u něhož zjišťujeme příčinu. Často také řešíme infekční mononukleózy a herpetická onemocnění, například Herpes zoster neboli pásový opar,“ sdělil primář infekčního oddělení havlíčkobrodské nemocnice Jiří Kubát.

V poslední době lékaři infekčního oddělení zaznamenali ale výrazný nárůst případů žloutenky typu E. „Přičemž jeden pacient musel být s akutním jaterním selháním převezen na transplantaci do IKEMU Praha," dodal primář Kubát.

Univerzita třetího věku. Ilustrační foto.
Univerzita třetího věku od září v Brodě nebude

Nárůst počtu případů žloutenky typu E bývá spojován s konzumací vepřového masa, ale i s dalšími důvody. Žloutenka typu E je zánětlivé onemocnění jater způsobené virovou infekcí. „Ečko“ se v České republice podle hygieniků donedávna vyskytovalo jen ojediněle a postižený se většinou nakazil v zahraničí. Od roku 2007 však výskyt tohoto onemocnění pozvolna narůstá a začínají převládat případy, kdy se pacient nakazí přímo v České republice.

Jen pro příklad. Už v roce 2011 bylo v ČR zaznamenáno 163 případů žloutenky E, což je více než trojnásobek počtu onemocnění v roce 2010, a čísla stále stoupají. „Na území České republiky byly do roku 2007 hlášeny ojedinělé případy onemocnění virovou hepatitidou typu E, které byly často v souvislosti s cestami do zahraničí. Od roku 2007 dochází k nárůstu tohoto onemocnění a začínají převládat onemocnění získaná v České republice,“ píše se v tiskové zprávě Státního zdravotnického ústavu Praha. V současné době je to víc než 300 případů.

Počet nakažených je vyšší u mužů. Bylo zjištěno, že zdrojem nákazy mohou být potraviny z vepřového masa a zvěřiny, které nebyly dostatečně tepelně zpracované. Žloutenka E se projevuje podobně jako žloutenky typu A. Stejně jako žloutenka A (nemoc špinavých rukou) se hepatitida E přenáší kontaminovanými potravinami nebo vodou. Zdrojem infekce může být nakažený člověk nebo zvíře.

S rozvojem turistického ruchu a možností cestovat do stále exotičtějších zemí se lékaři havlíčkobrodského infekčního oddělení začínají setkávat i s různými zvláštními chorobami, které si turisté přivezli z cest do ciziny jako nechtěný suvenýr. „V letošním roce jsme řešili jeden závažný případ, kdy si klient dovezl závažné parazitální onemocnění z cesty do Thajska. Pacient je stále v léčení,“ podotkl primář Kubát. Výjimkou už není, že si pacient z cesty do ciziny přiveze i malárii.

Bomma vyrobila také největší láhev na světě. Ta v současnosti brázdí ocean na palubě lodi Oasis of the Seas. Identickou lahev mohou lidé obdivovat i ve Světlé.
Sklárna, která vyrobila největší láhev na světě, slaví páté narozeniny

Naopak, co se týče „obyčejné“ salmonely, tam lékaři infekčního oddělení žádný velký vzestup nezaznamenali. „V letošním roce jsme nezaznamenali nárůst případů salmonely oproti loňským rokům. Jedná se o několik případů, 3 až 5 do měsíce. Statistiky má k dispozici hygienická stanice. Ošetřujeme spíše střevní virová onemocnění způsobená nejčastěji rotaviry a noroviry a bakteriální nákazy vyvolané kampylobaktery, kterých jsou v letních měsících desítky,“ upřesnil primář Kubát. Jak dodal, průjmovými onemocněními jsou ohroženi zejména pacienti s metabolickými chorobami, děti a senioři.

Lékaři infekčního oddělení hospitalizovali také už řadu pacientů s klíšťovou encefalitidou. „V těchto případech šlo spíše o skupinu pacientů nad padesát let, u nich průběh onemocnění vyžadoval hospitalizaci," vysvětlil primář Kubát. Počet případů klíšťové encefalitidy ovlivňuje, kromě jiného, proočkovanost obyvatelstva. „Ta je na okrese Havlíčkův Brod stále nízká,“ podotkla mluvčí nemocnice Petra Černo.