„Učitelé mě oslovili, jestli by to nemohly zajišťovat i děti, ale já to zamítla s tím, že je nouzový stav a lidé by se neměli shlukovat a příliš vycházet z domu,“ řekla ředitelka Základní školy Dušejov Marcela Krejčová.

Právě do rybníků nejen na Vysočině se v tomto období stěhují žáby, které ale na své cestě musí ve většině případů čelit nástrahám v podobě projíždějících aut.

Proto ochránci přírody i letos postavili k silnici u již zmíněného rybníka Sviták dočasné zábrany. „V roce 2012 jsme na této silnici našli desítky přejetých žab. A od toho roku jsme tam začali dělat záchranné transfery. Každoročně tak stavíme bariéru z fólie s tím, že zhruba na každých deseti metrech je kyblík, do kterých žáby padají. Ty pak přenášíme přes nedalekou silnici,“ popsal princip bariér Jaromír Maštera, předseda spolku Mokřady.

Vizualizace nové haly.
Práce na projektu Horácké arény pokračují

Když mají žáby ke svým přesunům vhodné podmínky, v kyblících se jich za den nashromáždí i dvě stovky. „Pak je to náročné v tom, že tam musíme alespoň dvakrát denně chodit a žáby přenášet. Letos to tedy musíme zvládnout sami. Bez školáků z Dušejova by to ale dlouhodobě dělat nešlo, takže pevně doufám, že v příštím roce už nám s tím budou moci pomoct,“ přemítal Jaromír Maštera s tím, že za spolupráci s dušejovskou školou je nesmírně rád.

V těchto dnech ale migraci žab pozastavilo chladné počasí. „Žáby se začaly přemisťovat někdy minulé úterý nebo ve středu, ale jak je v noci pod nulou, tak samozřejmě nelezou. K migraci jim stačí pět stupňů Celsia,“ informoval Pavel Koubek ze sdružení Zelené srdce, které působí na Pelhřimovsku.

Do rybníků se tedy obojživelníci začnou opět stahovat s oteplením. Ideální je pro ně i deštivé počasí. „Teď to vypadá, že o víkendu by zase mohli jít. Nebude to ale žádný masový tah. Většina žab začne táhnout někdy na konci března nebo až v dubnu,“ poznamenal Maštera.

Ilustrační foto.
Rychlost v obci? I 140 kilometrů v hodině

Ještě před tím, než dobrovolníci ze spolku Mokřady působící po celé republice začali stavět bariéry u Dušejova, postarali se také o lokalitu v blízkosti rybníka Jarošovský Kacíř na Třebíčsku. „Začátkem března jsme tam dělali naváděcí zábrany do propustku. Tam ale nikdo chodit sbírat žáby nemusí, protože se do rybníka navedou sami,“ doplnil předseda spolku Mokřady.

Dříve se ochránci přírody starali také o obojživelníky u Panského rybníka u Kamenice na Jihlavsku, ale tam už jsou zábrany trvalé.