Nejstarší youtuber v republice: Začalo to dotazem, jak dělám knedlíky, říká

Inspirovali vás někteří současní úspěšní youtubeři?
Mnozí mě provokovali hloupostmi, které pouští do světa. Řekl jsem si, že když to dokážou oni, zvládnu to i já. Respektuji ale třeba Kovyho, který si mě získal inteligencí a smysluplnými komentáři.

Propadl jste honbě za co nejvyšším počtem příznivců, jak tomu v mnoha případech je?
Neberu to smrtelně vážně, dělám to proto, že mě to baví. Pravda je, že mě provokuje, když vidím klesající sledovanost. Motivuje mě to ale k další práci.

Máte rád techniku, ale svůj mobil jste dal manželce, proč?
Podotýkám navíc, že se jedná o tlačítkový mobil. Je to kvůli času, říkám ženě, že je moje sekretářka. Raději chci tvořit, než trávit dlouhé hodiny odpovídáním na komentáře. Nemám čas, abych se vybavoval, raději si ho odsedím při tvorbě u počítače. Vždyť jedna minuta videa se rovná zhruba jedné hodině práce. A když vám něco neustále přerušuje nit, nestojí práce za nic.

Co na to říká vaše rodina?
Má velké porozumění, to je důležité. S manželkou jsme spolu padesát let a přesto je ráda, když se občas od svého koníčku vrátím třeba do kuchyně nebo na zahrádku na chalupě. Na druhé straně může být ráda, že mám takovýto druh zábavy a nezlobím jinak. Na nic jiného nemám čas, nekoukám ani na večerní zprávy. Žena je také moji první korektorkou a většinou i kritičkou. Rozčiluje mě to (smích).

Jaké máte další záliby? Vaše videa nejsou totiž jen o vaření.
Také maluji, jsem členem výtvarného spolku Meandr, z jehož výstav rovněž točím videa. Píšu i příběhy, mám hotovou třeba dětskou knížku Ty můj pejsku zlatý, kterou jsem si sám ilustroval. Zatím jsem ji ale nevydal, protože na to nemám peníze. Počítač a grafický tablet je pro mě něco jako pero, tužka a štětec.

Nejlepší chleba v republice pečou ve Znojmě: v národní soutěži si získal mladé

Točíte ale i venku v přírodě.
Turistika je moje další vášeň. Mám rád přírodu kolem Znojma, miluji Pálavu ale třeba také Litomyšl. Hodně videí mám i z okolí Vranova nad Dyjí, kde máme chalupu. Kromě českých luhů a hájů mě inspirují i zahraniční lokality. Itálie, Francie, Řecko, Jordánsko, Sarajevo, Spojené státy americké. Tam se znovu chystám do newyorského centra Google, je to inspirující zážitek. Techniku mám totiž rád. Sociálním sítím se ale vyhýbám, kvůli času. Nemám Instagram a tyhle další věci. Jsou jako pavouk, co chytá mouchy do sítí. A ta různá upozornění, co z nich chodí, přerušují tvůrčí nit.

Jste doktorem pedagogiky, léta jste učil na gymnáziu. Inspirovali vás studenti?
Dokonce mi pomáhali některá videa natočit, jsem s nimi stále v kontaktu. Na gymnáziu Karla Polesného ve Znojmě jsem od revoluce učil češtinu a základy společenských věd. Jeden čas jsem vedl i kurzy filmového natáčení. Mezi studenty a kantory mám stále spoustu přátel, je to osvěžující.

Mezi vašimi videi jsou i pravidla českého pravopisu, měl jste potřebu jako kantor je natočit?
To vzniklo v době covidu, když byly školy zavřené. Ale přestože videa nebyla zpoplatněná, měla malou sledovanost, tak jsem seriál přerušil. Pokud by ale byl zájem, budu rád pokračovat.

Pomáhá vám někdo s natáčením? Jak váš tvůrčí proces probíhá?
Nikdo mi nepomáhá, všechno si dělám sám. Motivy mohou být náhodné, může jím být třeba pes, který skáče na vodotrysku. Většinou jsou ale plánované nebo je cíleně hledám. Mám několik fotoaparátů, gimbal (stabilizátor kamery pozn. redakce), tři počítače. Ve střižně se pak snažím dát videu dynamiku a zkracovat záběry do dvou až tří sekund. Pak dodám titulky a hudbu z knihovny YouTube. Pak to všechno exportuji a nahrávám na profil. A pak zjistím, že tam mám chybu a dělám to znovu, i to se stává. Rozhodně se nepovažuji za profesionála, ale na některá dílka jsem hrdý.

Zážitky ve znojemském podzemí rekonstrukce nezhatí, až na podzim

Na rozdíl od jiných tvůrců vás ale divák nevidí a neslyší?
Nejsem typ mladých youtuberů, abych provokoval svým obličejem, nemám ani hlasové dispozice a můj zastřený hlas se mi nelíbí. I když jsem kdysi dělal i moderátora, necítím potřebu se poslouchat a ukazovat. Ať to dělají ti, kteří jsou v tom dobří, jako třeba Kovy. Já točím návody a reportáže. A někteří uživatelé si i pochvalují, že je tím nezatěžuji.

Co byste doporučil začínajícím youtuberům?
Mladí jsou technicky schopni jít v tom fascinujícím pokroku dál než já. Problém je spíš v tématu, doporučil bych si napřed rozmyslet, co budou natáčet, aby to mělo myšlenku. Scénář je to nejtěžší, ale také nejdůležitější. Youtuber by neměl být jako grafoman, který stále píše, jen neví proč. Není důležité, jak dotyčný vypadá, ale to aby jeho video nebylo prázdné a sdělilo myšlenku ostatním. Každé dílo je obrazem autora, který za něj zodpovídá. Pokud se podaří, lidé to ocení.