Najíst se musíme půl hodiny po probuzení, říká brněnská lékařka Navrátilová

Jak režim nastavit, aby skutečně dosáhli svého cíle?

Mozek ze šedesáti procent potřebuje glukózu, nehledě na to, že jsou na glukóze závislé například bílé nebo červené krvinky. Příčinou civilizačních nemocí, kardiovaskulárních onemocnění, diabetu, je ukládání nadbytečné energie do dutiny břišní. Cílem je tedy zredukovat tuky ve stravě. Ty přináší osmatřicet kilojoulů, zatímco bílkoviny a sacharidy sedmnáct. Důležitá je také vyváženost tělesné i duševní stránky. Klíčem je omezení energeticky bohatých potravin, vyšší příjem vlákniny, méně tuků a doplňovat bílkoviny sacharidy. Neříkám, aby se lidé začali přejídat cukry, je ale důležité udržovat v těle stálou hladinu glykémie. Jinak nás bolí hlava nebo máme porušenou koncentraci. Lidé to pak nahrazují kofeinem či různými podpůrnými přípravky.

Petice: za budoucího rektora Vojtěcha Adama se postavili studenti i kolegové

Hodně se říká, že nejlepších výsledků lze dosáhnout teprve změnou stravy, že sport nestačí. Je to pravda?

Zcela určitě. Pokud lidé budou pouze sportovat, vybudují si svalovou tkáň. Ta je těžší než tuky, v případě jejich velkého množství se tak se svaly zvýší tělesná hmotnost. Není to ale nutně na škodu. Člověk musí ke sportu přidat také stravu. Přiložit ruku k dílu a přičinit se k tomu, aby byl energetický výdej vyšší než příjem. Je potřeba změnit stravovací návyky, to znamená vyhnout se především smaženým pokrmům. Současně záleží na tepelném zpracování jídel. Občas se lidé mohou setkat se spekulací, že je problémem maso. Tím je ale ve skutečnosti jeho kuchyňské zpracování.

Jak by takový vyvážený jídelníček měl vypadat?

Dříve jsem pacientům říkala, aby se najedli nejpozději hodinu po probuzení. Nyní jsem to změnila na třicet minut. Stejně jako si lidé vytvoří ranní rutinu s jinými aktivitami, musí si najít čas i na jídlo a nápoj. Ať pijí, co uznají za vhodné, třeba čaj, kávu či džus. Lepší je však volit horké tekutiny, žaludek se ráno probouzí a není dobré do něj rovnou hrnout něco studeného. K snídani lze zvolit jogurty nebo tvarohy s ovocem podle vlastního výběru, pro zvýšení obsahu mléčných kultur například ještě zalít jogurtovým mlékem. Je potřeba dát pozor na různé druhy müsli, často totiž obsahují velké množství tuků a přidaných cukrů. Vyzkoušené mám s pacienty například kukuřičné lupínky, těch lze sníst relativně hodně a přimíchat je právě do mléčných výrobků. Vznikne tak velký talíř obsahující dostatek energie, která by nám měla vystačit na celé dopoledne.

Mají smysl různé diety, například nízkosacharidová nebo úplné vyřazení tuků?

Jsem trochu nazlobená, protože se tímto oborem zabývám již víc než třicet let a stále někde vídám nejrůznější diety, které se chlubí tím, jak jsou zázračné. Přitom je mechanismus hubnutí v podstatě stejně starý jako člověk sám. Je nesmysl vyhazovat peníze za diety. Například za keto stravování (nízkosacharidové – pozn. red.), které je poslední dobou tolik populární a lidé jej považují za spásný návod na redukci hmotnosti.

Mohou lidé vlivem špatně nastaveného jídelníčku spadnout až do poruch přijmu potravy?

Dlouhé filozofování o jídle může vést k takzvané ortorexii, tedy posedlosti zdravými potravinami. Problém se prokazatelně týká vyšších socioekonomických vrstev, zatímco přejídáním trpí spíš nižší sociální vrstva. Všichni bez rozdílu se ale ve stresu uchylujeme k jeho kompenzaci jídlem. Jíme potraviny ke snížení psychického napětí, což nám slouží jako odměna. Při nadměrné konzumaci jídla se poté přebytečná energie musí někde ukládat. Projevuje se především ukládáním tuku na břiše. Čím větší obvod břicha, tím více se zvětšuje riziko cukrovky, protože už nám ke zpracování nadměrné energie naše tělo nestačí. Zároveň se zvyšuje riziko vysokého krevního tlaku, nádorů, sterility nebo erektilní dysfunkce.

To se může stát jenom v Brně. Strážníci vydali první podcast Švestky valí pecky

Je horší přejídání, nebo naopak hladovění?

Moje odpověď bude možná překvapivá, ale tvrdím, že je to přejídání, na které nemáme vývojové mechanismy. Z hlediska genetiky jsme naučení k delšímu hladu, protože když nejíme, začnou v těle probíhat jevy, které nám umožní přežít, byť na úkor metabolických změn. Organismus je více adaptován na nedostatek jídla než na jeho přebytek.

Mezi lidmi občas koluje názor, že by po určité hodině večer neměli jíst. Je tomu skutečně tak, nebo se jedná o pověru?

Velkou roli hraje lidská psychika. Dělaly se studie, kdy se lidem dalo najíst šestkrát nebo dvakrát denně. Výsledkem bylo zjištění, že je jedno, kolikrát jíte, nejdůležitější je, kolik toho sníte. Když si řekneme, že nebudeme po osmnácté hodině jíst, je to v pořádku, pokud svůj kalorický příjem zvládneme spořádat dřív. Záleží na kalorickém příjmu a výdeji. Existují dokonce studie, které naznačují, že prodloužené lačnění snižuje obsah tuku v játrech u pacientů s diabetem druhého typu. Pitný režim je ale potřeba dodržovat stále, nehledě na čas.

Jak důležitý je v procesu hubnutí pitný režim?

Pití je důležité s sebou nosit neustále, optimální je vypít denně třicet mililitrů tekutiny na kilo tělesné hmotnosti. Pocit žízně je počínající dehydratace. Není problém nosit láhev tekutiny v batohu, kabelce nebo příruční tašce, klíčem je mít nějaký nápoj stále u sebe. Když na něj nevidíme, míváme tendenci na pitný režim zapomínat. Rovněž je dobré nosit přímo nádobu, kterou si budeme moct snadno odměřit objem vypité tekutiny. Stačí klidně i půllitrová PET láhev. Pitným režimem snižujeme riziko selhání ledvin nebo bolesti hlavy.

Vědec upřednostnil Brno před světem: uchvátila ho kostnice, už umí české nadávky

Existují pro obezitu genetické předpoklady?

Tři čtvrtiny lidí mají obezitu dopředu geneticky danou. Často u pacientů pátrám v rodině několik generací dozadu. U takových lidí je hubnutí komplikovanější. Stejný předpoklad je rovněž pro diabetes. Naopak čtyři až pět procent populace jsou před obezitou geneticky chránění. Každý má mezi sebou někoho, kdo může sníst cokoliv a stále bude jako proutek.

Jakými pravidly se řídíte vy sama? Stravujete se zdravě, nebo kážete vodu a pijete víno?

Musím přiznat, že snídani mi každé ráno připravuje partner, z tohoto hlediska jsem tedy víc než poctivá. To mi současně velmi vyhovuje, přijdu totiž do práce, a kromě pitného režimu nemám žádný pocit hladu. V bohunické fakultní nemocnici poté chodím na oběd, kde jím i to, co bych doma v životě nejedla. Občas si ale s klidem v duši dám třeba čokoládu nebo zmrzlinu.