Romantická a dosud nedostavěná letní vila bývá přes rok zavřená, majitel jí postupně opravuje. Funguje však jihozápadní věž. Nahoru se tam dá po úzkém schodišti vystoupat do ložnice, která je zařízená ve stylu salonního kupé. Noc si tam může koupit kdokoliv ze zájemců. „Když tady večer sedíte, je tu klid, jen ptáci zpívají, je to krásné,“ zasní se Blažek.

Návštěvníci mají v neděli možnost nahlédnout do běžně nepřístupných místností, které postupně prochází obnovou, ve dvou z nich jsou údajně funkční a původní kamna. Dále jdou zájemci o exkurzi také do podzemí. „Tady je nádrž na vodu. Je to dešťová voda, možná to tam chytá i nějaký pramen. Sáhněte si, jak je teplá,“ vyzývá Blažek přítomné, aby zkusili teplotu vody, kterou zrovna nabral.

A vedle je již zmíněné topeniště. Místní věří, že se tam za druhé světové války ukrývala část pokladu z Pražského hradu a proto pak věnoval tehdejší prezident Edvard Beneš na Křemešník repliku královské koruny. „Replika slouží jako relikviář a uvnitř jsou ostatky svatého Václava, svatého Vojtěch a svatého Jana Nepomuckého,“ připomíná Miroslav Marek z Agentury Dobrý den, který je na známém poutním místě také. Aby ne, podílí se totiž na organizaci tradičního Tříkrálového pochodu na Křemešník.

Neméně zajímavá je historie samotné stavby. Původním majitelem byl akademický sochař a medailér Josef Šejnost, rodák z nedalekého Těšenova. Projekt vily inspirovaný pohádkou o sedmi bratrech je pak z pera Kamila Hilberta, který se podílel také na dostavbě chrámu svatého Víta na Pražském hradě. Návštěvníci mají v neděli možnost nahlédnout také do místnosti, kde umělec pracoval. Jeho dílem jsou mimochodem také sochy havranů, které areál doplňují.

Josef Šejnost plánoval ve větrném zámku vybudovat muzeum medailí, k tomu však nedošlo. Tato snaha ožila v roce 2011, kdy prošla vila kompletní rekonstrukcí. Další úpravy, které by měly vést k zpřístupnění, nyní dělá současný majitel. Tím se stal v roce 2014 majitel stavební firmy Strakon a starosta Bohuslavic na Jihlavsku Jiří Kovář. „Snaha je více otevřít lidem hlavní budovu, aby byla bezpečně přístupná,“ potvrzuje Blažek.

Na Křemešníku může v neděli být až pět set lidí, většina tam dorazí v rámci Tříkrálového pochodu na Křemešník a více než stovka z nich si projde i větrný zámek. „Jsem z Pelhřimova, ale abych řekla pravdu, ani jsem nevěděla, že tu je taková stavba,“ přiznává Alžběta Novotná. „Přitom je to skvělé místo. Ta architektura a sochy havranů, to je super. Ale dosud jsem byl maximálně za vraty, rád jsem se podíval i dovnitř,“ hodnotí její přítel Miloš Černý.