Na jihu bedly a holubinky, na Vysočině hřiby. Houby konečně začaly růst

Houbaři tak chodí ze svých výprav nadmíru spokojení. „Přiznám se, že tolik hub, kolik roste v lesích právě v tyto dny, jsem ještě nikdy neviděl. A to jsem za houbami v minulých letech vyrážel i za hranice Vysočiny. Příjemné je  to, že roste velké množství druhů hub. Oba s manželkou rádi houbaříme, do lesů v okolí Krucemburku chodíváme tak obden. Doslova rekordní úlovek jsme našli asi před týdnem v lesích u Bílku. Na jednom flíčku tam bylo třiadvacet zdravých suchohřibů hnědých," rozplýval se Jaroslav Konečný z Krucemburku na Havlíčkobrodsku.

Hub je podle něj tolik, že je může využívat mnoha způsoby. „Hned je upravujeme, ale také zavařujeme či sušíme," doplnil Konečný.

Jeho slova potvrzuje i Jiřina Válková z Jihlavy. „Letos jsme si sbírání hub opravdu užili, byli jsme několik víkendů po sobě a donesli jsme vždy více než jeden či dva plné košíky. Je s tím sice hodně práce při čištění, ale ty pochoutky potom stojí za to. Nejraději máme smažené řízky, omáčku a houbový guláš," řekla žena.

Spokojení jsou i Jihomoravané. „S hřibovitými houbami kole Brna to není moc slavné. V lesích je ale dost holubinek. Alespoň se procvičím v jejich rozpoznávání. Poslední možnost je vždy jejich ochutnání. Ty nejedlé pálí jak čert," smál se Vladimír Straka z Brna.

Že sezóna vlastně teprve pořádně začala až nyní, potvrdil brněnský mykolog Vladimír Antonín. „Houby začaly růst teprve před čtrnácti dny. V jehličnatých lesích, které jsou hlavně na Vysočině, rostou hlavně hřibovité. Okolo Brna v listnáčích spíše holubinky a bedly," sdělil Antonín. Dodal, že na zhodnocení sezony houbaři počkají až do listopadu.

Podle Jiřího Burela z jihlavského mykologického klubu se s postupujícím podzimem mohou lidé těšit na další zajímavé druhy hub. „Postupně se nám objevuje více podzimních druhů, jako jsou čirůvky, václavky, pavučince či ryzce. V říjnu se tak můžeme těšit ještě na plné košíky bohaté směsi hub, v listopadu pak budeme vyhledávat čirůvku fialovou a dvoubarvou, v prosinci penízovku sametonohou a hlívu ústřičnou," nastínil Burel.

V obou krajích rostou také vzácnější druhy hub. Na Vysočině to jsou třeba lošákovité druhy, jižní Morava zase láká teplomilné houby jako muchomůrka císařská, hřib královský, či hlíva olivová. „Jižní Morava má velké množství vzácných a chráněných hub. Jsou tu totiž neuvěřitelně pestrá stanoviště," upozornil mykolog Antonín.

S náporem houbařů jsou nyní mnohem ostražitější lesníci. Pokud les nepoškozují, nepohazují tam odpadky, chovají se tiše a houby sbírají šetrně, je většinou vše v pořádku. „Problém přináší poškozování oplocených míst. Lidé dělají škody přímo poškozením oplocení a šlapáním po sazenicích. Nepřímo pak tím, že do poškozených oplocenek vniká zvěř, která následně působí škody okusem," upozornil mluvčí Lesů České republiky Zbyněk Boublík.

Dalším problémem je podle něj parkování návštěvníků na lesních cestách. „Mnozí si neuvědomují, že lesní cesty jsou primárně určeny pro pohyb lesní techniky včetně nákladních aut. Ta potřebují mnohem více prostoru než osobní," zdůraznil mluvčí.

Podle vysočinské policejní mluvčí Dany Čírtkové letos zatím ale závažnější problémy s parkováním houbařů policisté neřešili. „Obvykle řidiči parkují na místech k tomu určených. Parkováním přímo v lese by se dopustili porušení lesního zákona. Větší problémy nastanou, jestliže si řidiči auto dostatečně nezajistí nebo si v autech nechávají cennosti. To se potom stává snadným terčem útoků zlodějů," uvádí krajská policejní mluvčí Dana Čírtková.

Nebezpečí podle Boublíka hrozí v lese i jiné. „Pád stromu v porostech, kde se těží, může způsobit i smrtelné zranění. Zákaz proto slouží jako ochrana návštěvníků lesa," řekl.

Podle ředitele společnosti Kinský z Přibyslavi Jiřího Svobody přitom lidé podobné zákazy ignorují. „Parkují u cedule, kde je červenými písmeny Zákaz vstupu do lesa, a klidně do lesa jdou," konstatoval.

Velkým problémem jsou v lesích i kuřáci. „Odhozené cigarety mohou způsobit požár. Parkující auta pak brání příjezdu hasičů," upozornil Boublík. Za nedodržování předpisů v lese podle něj hrozí pokuty až patnáct tisíc korun.

Houbaření je podle odborníku tradice, která je vlastní všem slovanským národům odnepaměti. „Tyhle národy měly vždy blízko k přírodě. Houby v lese vídaly a zkoušely, které lze jíst. Kromě Slovanů se tak chovají i národy z bezprostředního okolí. Rakušané, Bavoráci, nebo třeba lidé ze severní Itálie," řekl mykolog Antonín. Dodal, že v těchto zemích také rostou podobné houby jako u nás.