Ve srovnání čtrnácti hlasujících krajů však nakonec Vysočina nebyla baštou Miloše Zemana. Jeho výsledek na Vysočině je mezi kraji až pátý. A za severní Moravou, kde Zemana volilo nejvíce lidí, zaostal o sedm procent.

Celostátní výsledky kopírovalo i druhé místo, které získal Jiří Drahoš s 24, 54 procenty. Třetí je Pavel Fischer s 11,81 procenty. Devět procent získal Marek Hilšer. Sedm Michal Horáček. Za nimi je s 3,18 procenty Mirek Topolánek. Peloton pak v kraji podobně jeho v případě celostátních výsledků uzavírají Jiří Hynek, Petr Hannig a Vratislav Kulhánek. Toho volilo v kraji jen 1 242 lidi.

K urnám přišlo na Vysočině 67 procent voličů, což je více než celostátní průměr. Šéf sociálních demokratů na Vysočině Petr Krčál si letošní volební účast pochvaluje. „Jsem rád, že Vysočina, společně tedy s Prahou, měla největší volební účast. To dokazuje, že lidé mají skutečně zájem si vybrat z jednotlivých kandidátů,“ řekl Petr Krčál. 

Vysoká podpora Zemana v kraji politologa Daniela Hanzla nepřekvapila. „Celkem očekávaná záležitost. Kraj Vysočina je krajem starším, konzervativnějším a spíše levicovějším. Navíc tady nemáme vysokoškolské instituce kromě VŠPJ,“ shrnul po prvním kole hlavní faktory. S tím souvisí i vysoká účast i voleb na Vysočině. „Starší lidé jsou poctivější,“ vysvětlil Hanzl.

Politolog, vyučující na Vysoké školy Polytechnické v Jihlavě (VŠPJ),  bude v druhém kole volit Jiřího Drahoše.  „Jsem zástupce akademické půdy, pro mě je volba číslo jedna profesor Drahoš,“ řekl k druhému kolu prezidentských voleb Hanzl. V prvním kole ale uvažoval, zda nehlasovat pro Marka Hilšera. „Je načase, abychom prezidentem udělali někoho mladšího. A v prezidentské kampani zabodoval velice dobře,“ vysvětlil Hanzl. Nakonec ale volil rozumem. Přál by si, aby z druhého kola vzešel prezident, který bude přirozenou intelektuální autoritou ve vedení. 

Pro druhé kolo favorizuje právě Jiřího Drahoše. Mohl by dostat hlasy těch voličů, kteří volili Pavla Fišera, Michala Horáčka a Marka Hilšera, tedy kandidáty na třetím až pátém místě. „Otázkou je, jak se zachovají voliči Petra Hanniga a Vratislava Kulhánka,“ uvažoval nahlas Hanzl.

Senátor Miloš Vystrčil je rád, že volby budou mít i druhé kolo. Co ho ovšem celkem znepokojuje, jsou tendence voličů jít k urně jenom proto, aby podpořili jednoho kandiáta navzdory druhému. „Může se to stát a to není dobře. Volby by měly být o tom, že si někoho vybírám a ne že volím proti někomu,“ uvedl Vystrčil. Může se zdát, že lidé v letošní prezidentské volbě neměli na výběr tak silné kandidáty, aby si skutečně mohli vybírat.

Pro porovnání před pěti lety v roce 2013, Miloše Zemana v kraji volilo 89 661 voličů v 1. kole. Získal tak 32 procent hlasů. Druhý Karel Schwarzenberg dostal 47 722 hlasů a postoupil do druhého kola se 17 procenty hlasů.