Obdiv podle Holendy ale zasluhují jiní. „Zejména ti, co perfektně spočítali rozpad meteoritu a dopad jeho malých částí. Úlomek ležel jen asi sto metrů od optimální dráhy letu bolidu. A také ti, co hledání organizují," nechal se slyšet Holenda, pro kterého je astronomie koníčkem už od dětství. Povoláním je administrativní pracovník ve státní správě.

Původ nalezeného „kamene" musí ještě potvrdit vědci v laboratoři. Tomáš Holenda je ale přesvědčen, že našel to, co Astronomický ústav Akademie věd České republiky na Vysočině hledá. „Na devadesát devět procent. Oblázek o rozměrech asi tak patnáct krát deset krát šest milimetrů měl na sobě známky ožehnutí, které vzniká při průletu meteoritu atmosférou Země. Typickou černou krustu a malý zlom," řekl Holenda s tím, že výsledky zkoumání budou oznámeny dnes nebo v úterý. Nalezený úlomek váží jen šest gramů.

Tomáš Holenda věří, že se podaří najít další části zhruba dvousetkilového meteoritu, který se střetl se Zemí 9. prosince. V neděli ale museli astronomové pátrání přerušit, na Žďársku napadl sníh. „Pohyb v terénu, kdy se vám balí kilabláta na boty, je velmi nesnadný a únavný," uvedl amatérský astronom. Menší části bolidu se mohou nacházet v pásu širokém asi čtyři kilometry a dlouhém zhruba třicet kilometrů, který se táhne jihozápadně od Vírské přehrady až k obci Bohdalov. Může jich být stovky. Největší meteorit o velikosti pomeranče by pak měl ležet v lesním porostu jihozápadně od obce Rudolec.

Při vstupu do zemské atmosféry měl meteorit průměr půl metru. Jasně svítit začal ve výšce zhruba 100 kilometrů nad Opavou. Letěl směrem na jihozápad a postupně se rozpadal a brzdil. Světelnou dráhu dlouhou 170 kilometrů uletěl za bezmála devět sekund. Největší jasnosti přesahující jasnost Měsíce v úplňku dosáhl ve výšce 37 kilometrů nad zemí severovýchodně od Vírské přehrady a pohasl ve výšce necelých 25 kilometrů nad zemí jihovýchodně od Žďáru nad Sázavou.

„V závěrečné fázi letu se bolid významně rozpadal a oddělovaly se od něho menší úlomky, z nichž některé se rychle zbrzdily a také mohly dopadnout na zemský povrch," uvedl vedoucího Astronomického ústavu Akademie věd České republiky Pavel Spurný, který přesně spočítal, kde meteorit hledat .

„Především z důvodů jistého pádu meteoritů se zcela určitě jedná o velmi unikátní bolid. Četnost takových bolidů nad naším územím je přibližně jednou za deset let," podotkl Spurný. Z dosud zaznamenaných 22 meteoritů se známou dráhou letu, takzvaným rodokmenem, jsou tři z území Česka. U bolidu Příbram v roce 1959 astronomové vůbec poprvé na světě vypočetli místo dopadu. Další podobné meteority byly nalezeny u Benešova a Morávky.