Zatímco ve městech by podobné sprejerské dílo odměnila policie nejspíš pokutou, v lesích jsou za to rádi. Proč a čemu její trojúhelníky pomáhají?

Ornitologům. Značí totiž takzvané doupné stromy. Tedy takové, které mají přirozené dutiny od vylomených větví nebo jsou vyklované od ptáků. A právě takto označené stromy musí v lesích zůstat. „Zhruba ve výšce 130 centimetrů od země stříkám na strom značku trojúhelníku, jehož strany jsou dlouhé deset centimetrů. Podle velikosti stromu se dávají dvě až čtyři značky,“ upřesnila Martina Štěpánková, která se tomuto značení věnuje druhým rokem.

Kulturní zařízení města Počátky vyhlásila fotosoutěž.  2.-5. místo.
Vyfoť naši věž: Podívejte se, jaké krásné fotky lidé v Počátkách naposílali

V těchto stromech hnízdí ptáci, ale i veverky, plšíci či myšice. Domovem jsou také pro hmyz, rostliny a dřevokazné houby. „Mě se tak vlastně splnil sen. Kdysi dávno jsem viděla v lese na stromě modrý trojúhelník a říkala si v duchu, že tohle bych jednou chtěla dělat. Značit, chránit přírodu a pomáhat, s pokorou a úctou,“ usmála se Martina Štěpánková, která navíc pomáhá i ve dvou záchranných stanicích.

Kromě spreje a černé fixy nosí do lesa také turistickou navigaci. „Ke každému stromu pak píšu číslo, pod kterým je v databázi evidovaný. Tam je také potřeba zadat GPS souřadnice, druh stromu, počet dutin a zda je to živý strom, nebo torzo,“ řekla značitelka.

Buk, dub a bříza

Modré trojúhelníky mohou lidé nejčastěji vidět na stromech jako je buk, dub či bříza. „Mám pocit, že jsem tuhle značku na některém stromě v okolí viděla při projížďce na koni. Vůbec jsem ale nevěděla, co znamená. Tak teď jsem zase o něco chytřejší,“ reagovala na vysvětlení značky Nela Kyselová z Rybníčku u Pelhřimova.

Značení stromů

- na Vysočině značí doupné a odumřelé stromy lidé z tamní pobočky České společnosti ornitologické
- stromy značí modrým rovnostranným trojúhelníkem
- značení doupných stromů se loni na Vysočině věnovalo sedm lidí
- ti v kraji označili celkem 1005 stromů
- trojúhelníky značí nejčastěji buk, dub a břízu

Pátrat po doupných stromech bude kamenická „sprejerka“ a milovnice přírody spolu se svým manželem zase příští týden. „Strom, který se má označit, někdy vidím už z dálky. U sto a víceletých buků je dutina vidět i na několik desítek metrů. Někdy ale musím použít dalekohled a ujistit se, že dutina je opravdu správná,“ poznamenala Štěpánková s tím, že ochrana doupných a odumřelých stromů v lesích ji moc baví a naplňuje.

Takových lidí, jako je Martina Štěpánová by čeští ornitologové potřebovali víc. „Lidí je nedostatek. Doba je taková špatná. Mám pocit, že ochranářské nadšení, které tu bylo nějakých deset, patnáct let po revoluci, se postupně vytratilo. Bohužel i v této branži je to znát,“ sdělil Ivo Hertl z pobočky České společnosti ornitologické na Vysočině.

Do online Velikonočního Pelhřimovského jarmarku se zapojilo celkem šestnáct lokálních prodejců.
Kraslice, kabelky i pomazánky: velikonoční Pelhřimovský jarmark je online

V loňském roce značila Martina Štěpánková stromy podle map a souřadnic. Letos už doupné a odumřelé stromy vyhledává podle svých zkušeností.