Kliknutím zvětšíteNa Pražském hradě převezme z rukou prezidenta státní vyznamenání Za zásluhy. „Je to největší vyznamenání, které může člověk obdržet, takže se určitě těším,“ říká Sáblíková.
Do startu olympijských her zbývají přibližně čtyři měsíce. Jak prožíváte to čekání?
Jak se to vezme. Ještě je do listopadu pár dní času na přípravu, ale pak se rozjede Světový pohár a během těch závodů čas ohromně rychle utíká. Až se vrátím z první série domů, bude po půlce prosince. A to budu vědět, že mám do odletu už jen měsíc. Je to strašně stresující, na druhou stranu až naběhneme do toho závodního kolotoče, bude to lepší než takové to čekání na start.
Čekáním je vlastně i celá letní příprava. Povedla se?
Dlouho mě provázely problémy s kolenem, ale už je to v pořádku. Potěšitelné navíc je, že vzhledem k tomu, že jsem nemohla trénovat všechno, na kontrolních závodech se to moc neprojevilo. I trenér Petr Novák říkal, že to vypadá dobře a není se čeho bát.
Když jste byla poprvé na ledě, jaké jste měla z jízd pocity?
Při jízdě na tři kilometry to bylo trošku těžší, především v technice to nebylo až tak vyladěné. Ale časy byly celkem dobré, i když jsem stále ještě zaostávala na první pětistovce. I to se však každou jízdou zrychlovalo.
Měla jste dost času na přípravu na novou sezonu?
Mně přijde, že příprava mi každým rokem utíká čím dál rychleji. Na závody se pochopitelně těším, ale klidně bych si ještě trošku tréninku přidala.
Budete opět upřednostňovat dlouhé tratě, nebo si zkusíte i závod s hromadným startem?
Zřejmě nějaký závod s hromadným startem absolvuji, protože bych jej ráda jela i na olympiádě. Teď to ale není jisté, protože teprve uvidíme, jak přesně bude vypadat program jednotlivých závodů. Ty jsou třídenní, masák má i kvalifikační rozjezdy a těch závodů je hodně, takže budu muset vážit, jak se vyrovnat hlavně s časovým rozvrhem jednotlivých startů.
Během sezony bude jediný nominační závod na olympijskou pětku. Není to podle vás chyba? Vždyť stačí třeba momentální nemoc a je po možnosti se dostat mezi vyvolenou dvanáctku.
Také se mi to moc nelíbí. Kvalifikovat se na jediném závodě je hodně psychicky náročné. Bohužel to je tak nastavené a musíme se s tím vyrovnat. Jak říká trenér, kvalifikovat se v jednom závodě je prakticky těžší než následně samotný olympijský závod.
Jste díky svým bohatým zkušenostem před blížící se olympiádou klidnější, než tomu bylo třeba před tou první v Turíně?
Neřekla bych, že jsem klidnější. Spíš naopak. Když člověk jede na olympiádu, je nervózní pokaždé. Teď už je to pro mě takové zvláštní. Třeba z toho pohledu, že se tam okolo mě střídají soupeřky. Některá skončila kariéru, přijedou nové konkurentky. Časy, které se zajíždějí před olympiádou, jsou u všech ohromně rychlé. Nebo mně to tak alespoň přijde. (směje se) Jsou tam různé kvalifikace, kde rozhodují doslova desetinky. V olympijském roce navíc některé závodnice třeba ani neobjíždějí Světový pohár, připravují se někde v ústraní, takže ani nevíte, co od nich lze čekat. Je to prostě všechno daleko náročnější.
Ještě než odstartuje závodní kolotoč, obdržíte 28. října státní vyznamenání. Vy jste jedna z mála osobností, která se tím netají. Jak se těšíte na sobotní ceremoniál?
Co na to můžu říct? Je to největší vyznamenání, které může člověk obdržet, takže se určitě těším. Je to vyznamenání od prezidenta republiky. A ať už je to kdokoliv, samozřejmě takové uznání potěší, a jsem ráda, že ho dostanu.
Takže pro vás nehraje roli, od jakého prezidenta vyznamenání přijmete?
Pro mě určitě ne. Já se o politiku nezajímám, nejsem nakloněná nikomu a ničemu, pro mě je to prostě hlava státu.
Máte spočítáno, kolikrát jste se již setkala s hlavou našeho státu?
Jé, to vůbec! Určitě jsem se viděla minimálně jednou s panem Klausem, ale fakt nevím.
Když říkáte, že jste apolitická, byla jste volit? A prozradíte koho?
Volit jsem byla u nás doma ve Žďáru. A neprozradím. Víte, nechci zadávat příčinu k čemukoliv. Já samozřejmě svůj vlastní názor na politiky a politické strany mám, ale nerada bych to jakkoliv ventilovala.
V těchto dnech jste také otevřela svůj vlastní e-shop s kolekcí triček. Je to už pro vás nějaká příprava na dobu po konci kariéry? Vidíte v tomto odvětví svoji další budoucnost?
Asi ne. Toto je opravdu jenom pro fanoušky. Spoustu lidí se mě ptá, jestli náhodou něco nemám. Když mám volné některé starší reprezentační věci, tak je podepíši a rozdám. Ale nyní byla velká poptávka, tak jsem se rozhodla udělat podobnou kolekci. Uvidíme, zda se to bude prodávat či nikoliv.
Ta trička mají řadu různých designů a nápadů, podílela jste se na jejich grafice také vy osobně?
Pár věcí jsem konzultovala, provedla jsem i několik úprav, protože s některými návrhy jsem nesouhlasila. Věřím ale tomu, že ve výsledku jsou tam věci, které mají fajn nápad a i mně se moc líbí.
7
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
