Veřejného jednání se zúčastní například zástupci ministerstva průmyslu a obchodu, Správy úložišť radioaktivních odpadů (SÚRAO), organizace Calla a lidé z obcí, které nesouhlasí s výstavbou úložiště ve svém sousedství, tedy především z Hojkova, Milíčova, Dušejova, Nového Rychnova, Dolní Cerekve a Hubenova, ale i dalších z tamních mikroregionů. Dá se předpokládat, že se opět dostaví čerti z Čertova hrádku, jako tomu bylo v případě květnové návštěvy ředitele SÚRAO Jana Prachaře v Dolní Cerekvi, kam ho přišli trošku postrašit.

„Dozvíme se informace o úložišti radioaktivních odpadů a stavu výběru lokality. Seznámíme se s důvody nesouhlasu obcí z lokality Čertův Hrádek i obcí z širšího okolí. Bude se také mluvit o tom, jak zajistit to, aby se podařilo národní zdroje pitné vody uchovat bez radioaktivních odpadů,“ řekl advokát Luboš Kliment, který zastupuje obce z Čertova hrádku.

Veřejná jednání v Jihlavě a v Pelhřimově jsou další z aktivit, které se týkají možné výstavby hlubinného úložiště na Jihlavsku. Šestice zmíněných obcí během letošního roku například zablokovala své pozemky, požadovala vyloučení ze seznamu vytipovaných lokalit nebo vyvěsila speciální protestní transparenty. Téma se nyní hodně skloňuje v Dolní Cerekvi, kde by měli úložiště přímo za humny. Lidé se nejvíce bojí toho, že výstavba úložiště bude mít výrazný dopad na život lidí, například by mohla ohrozit národní zdroje pitné vody.

"Bohudík se konečně místní probudili a dávají najevo nesouhlas s jeho výstavbou. Osobně si myslím, že není na místě otázka kam, ale proč?. Podle mě i dalších odborníků by se měly rozšířit povrchové sklady, nemělo by se spěchat a vláda by měla znovu otevřít diskusi nad tím, zda hlubinné úložiště opravdu potřebujeme. Podle všech nedůvěryhodných kroků, které doposud SÚRAO podniklo a které mám možnost zblízka sledovat, jde o unáhlené a nezodpovědné rozhodnutí vlády hloubit, k němuž nás navíc nikdo z Unie nenutí," vyjádřila se například Marta Kovářová z Dolní Cerekve, která je v této otázce velmi aktivní.

SÚRAO v reakci na výtky obcí z Jíhlavska, kterých se úložiště bezprostředně týká, situaci uklidňuje. Opakovaně ujišťuje, že výběr nejvhodnější lokality bude pečlivý a zapojí se do něj i obyvatelé dotčených lokalit. „Po kritice, která se na SÚRAO v poslední době snesla, chceme ke všemu přistoupit zodpovědně a transparentně. Chceme se s lidmi setkávat, o všem je informovat a zapojit je do rozhodování o věcech, které se jich bezprostředně týkají. K výběru těch nejvíce vyhovujících lokalit dojde zodpovědně a transparentně během příštího roku, pak přijde na řadu další etapa,“ slibíl v květnu v Dolní Cerekvi Jan Prachař.

Lokality, kde by potenciálně mohlo hlubinné úložiště být, v současné době jsou Březový potok, Čertovka, Čihadlo, Horka, Hrádek, Janoch, Kraví Hora, Magdaléna, Na Skalním. Nacházejí se Plzeňském, Jihočeském, Jihomoravském kraji a na Vysočině. V těchto oblastech během letošního roku proběhly průzkumy. Na základě jejich výsledků se v polovině příštího roku výběr lokalit sníží na čtyři nejvhodnější, kde se budou dělat i průzkumné vrty. V roce 2025 zůstane jedno místo finální a jedno záložní. Lokality, u nichž se následně stanoví průzkumné území pro hlubinné úložiště jaderného odpadu, budou dostávat kompenzace podle nařízení vlády, které navazuje na atomový zákon.