Paní Marie je devětašedesátiletá důchodkyně z Třebíčska. Společnost jí v domácnosti dělá desetiletý jorkšírský teriér Sam. „Samík není žádný mladík, jsem na něj hodně vázaná. Nohy už ho moc neposlouchají. A teď mu budu nechávat dávat čip, protože musím. Pro mě je to starost a peníze navíc. Nelíbí se mi nechat ho trápit, nevím, jestli to starému psovi spíš neublíží,“ trochu se zlobí.

Jan Gross přiznává, že se zatím s podobnými obavami o zvíře nesetkal. „Aplikace jehlou je naprosto bezproblémová. Čip se dává podkožně na levou stranu krku. Je to minimální zásah, čip má milimetr krát sedm milimetrů, jde o absolutně zanedbatelnou věc, která je vyrobená tak, že nedráždí, nečiní následné komplikace,“ popsal Jan Gross.

Pořizovací cena mikročipu je různá. „Pohybuje se mezi 120 až 450 korunami, závisí na jeho typu. Další částka je veterinářem účtovaná za aplikaci. Ceny jsou smluvní, tudíž se mezi jednotlivými veterinárními ordinacemi liší,“ vysvětlil Petr Majer z oddělení komunikace Státní veterinární správy. U veterináře Grosse se za čipování platí pět set korun.

Očkování proti vzteklině a čip

Podle Petra Majera ze státní veteriny se na psa, který nebude očipován, bude pohlížet, jakoby neměl platné očkování proti vzteklině, které je ze zákona povinné. „Štěňata musejí být označena mikročipem nejpozději v době prvního očkování proti vzteklině. To je podle zákona nejpozději v šesti měsících jejich věku,“ upřesnil Majer. Pokud se štěně narodí například na samém konci roku 2019, musí být očipováno nejpozději ke konci června 2020. Z uvedeného plyne, že aplikaci smí provádět pouze veterinář.

Aplikaci mikročipu se vyhne pes, který má čitelně provedené tetování před 3. červencem 2011. Čip je pouze pasivním nosičem informace, neobsahuje žádný vlastní zdroj energie. Aktivovat ho umí jen speciální čtecí zařízení. Životnost čipu je okolo 25 let.

Množírny, krádeže, tuláci

Proč k plošnému čipování vůbec dochází? Stát se takto snaží o několik opatření najednou. Má to dostat pod kontrolu ilegální množírny psů, kde často dochází k týrání zvířat. S tím souvisí i fakt, že má dojít ke kontrolám při prodeji psů prostřednictvím obchodníků jak z hlediska veterinárních, tak finančních předpisů.

„Bude možné prokázat vlastnictví psa, což je velmi důležité v případě odcizených psů i v případě postihu vyplývajícího ze zodpovědnosti za zvířetem způsobenou škodu,“ přidal další důvod Petr Majer ze Státní veterinární správy. Jinými slovy – pokud například volně pobíhající pes způsobí dopravní nehodu či upytlačí zvíře v lese, půjde snadno najít majitele.

„A zatoulané řádně označené a evidované zvíře má podstatně větší naději, že se vrátí ke svému původnímu majiteli. Jeho návrat je operativnější,“ poznamenal Majer.

Na otázku, kde majitel zaregistruje psa po očipování, Petr Majer odpověděl, že veterinární zákon nezavádí povinný zápis do jakéhokoli registru psů. Obec si však může povinnost evidence stanovit vyhláškou - některé obce už to mají. „V současnosti není zatím řešena oblast jednotné celostátní evidence psů, nicméně do budoucna ji nelze vyloučit,“ poznamenal.

Polsko a Litva jsou výjimky

V současnosti už statisíce tuzemských psů mikročip pod kůží mají. Krom toho, že to některé obce a města vyžadují, musí mít čip pes, ale i kočka či fretka, s nimiž chce jejich pán cestovat do jiného státu Evropské unie. Tato povinnost platí dlouho. Kde všude v EU je ještě čipování psů povinné? „Dle dostupných údajů je či od roku 2020 bude povinné ve většině států unie. V řadě zemí je to včetně centrálního registru či databáze. Mezi výjimky, ke tomu tak zatím není, patří Polsko a Litva,“ doplnil Petr Majer z tiskového oddělení Státní veterinární správy.

Podle nedávného vyjádření Komory veterinárních lékařů ČR v Česku žije víc jak dva miliony psů. Asi polovina z nich nemá čip.