Letos by se Chadalík dožil 95 let a jeho přátelé doufají, že se právě teď u příležitosti oslav výročí vzniku Československé republiky Chadalík dočká konečně pocty, jakou si zaslouží.

„Manžel už před 21. srpnem věděl, že se něco děje, protože vojska se srocovala u hranic. Říkal, že to vypadá divně, ale ještě si z toho dělal legraci,“ vyprávěla o svém manželovi Alena Chadalíková. O Vladimíru Chadalíkovi a jeho odvážné misi natočila dokument i veřejnoprávní televize do série Neznámí hrdinové, zapomenuté osudy.

„Ve středu 21. srpna ráno ho volal velitel do kasáren. U něj se dozvěděl, že sem vnikla vojska Varšavské smlouvy. Všichni dostali rozkaz, že nesmějí vůbec nic dělat. Manžel si přesto nechal připravit vrtulník, vedoucím řekl, že jde udělat kontrolu počasí a vzlétl,“ shrnuje Chadalíková události osudného dne a nezapomene zdůraznit, že o ničem neměla tušení.

Podle jejího názoru je možné, že manžel měl obranu země od někoho uloženou jako povinnost. Pravdu už se však nikdy nedozví. „Manžel to až do své smrti neprozradil. Jediné, co mi sdělil, bylo, že cítil povinnost to udělat. Tehdy jsem mu odpověděla: Proč zrovna ty? A on na to: Protože jsem to byl já, kdo to dokáže ve vrtulníku přelétnout! Vlastně mě teď docela mrzí, že jsem na něj víc netlačila a nevyptávala se,“ říká Alena Chadalíková.

S falešnými doklady

Pilot Vladimír Chadalík zamířil z havlíčkobrodských kasáren nejprve do německého Straubingu a odtamtud do Mnichova, kde se spojil s jugoslávským velvyslancem. Jeho další cesta směřovala na Bělehrad.

Jediné, co Vladimír Chadalík manželce svěřil, bylo, že v Bělehradu chtěl informovat o situaci v Československu a měl v plánu zajistit pomoc. Oni mu odpověděli, že Rusové byli pozváni dopisem, tudíž to nebyla žádná agrese. Pak ho poslali zpátky do Československa. Na důkaz toho, že se mu nic nestane, mu věnovali falešné doklady.

Po návratu pilotovi velitel nejprve pořádně vynadal, a pak ho přeřadil, aby mu zajistil úkryt. Moc to nepomohlo. Hned 1. ledna 1970 byl Vladimír Chadalík zbaven velitelské funkce v Havlíčkově Brodě a ke 30. červenci byl na základě kádrového rozhodnutí ministerstva národní obrany propuštěn do civilu.

Degradovali ho z podplukovníka na vojína, odejmuli mu veškerá vyznamenání. Vladimír Chadalík byl zatčen 11. listopadu 1974, když ráno odcházel do zaměstnání. Zhruba po půlroční vyšetřovací vazbě předstoupil Chadalík 30. května 1975 před Vyšší vojenský soud, kde byl odsouzen na tři a půl roku odnětí svobody za protistátní činnost. Vladimír Chadalík věřil v brzký odchod Rusů ze země, sám se ho však nedožil. Zemřel dva roky před sametovou revolucí na rakovinu jater a tlustého střeva.

Vladimír Chadalík se narodil se v roce 1923 ve Staré Pace. Jako pilot sloužil v Bratislavě, Košicích a v Čáslavi. Do Havlíčkova Brodu se přestěhoval v roce 1967. Působil zde na pozici velitele čtvrté vrtulníkové letky.

Osudného 21. srpna 1968 se i přes zákaz vydal vrtulníkovým letem za hranice okupovaného Československa, aby zpravil o invazi okolní země. V roce 1975 byl za tento čin odsouzen ke třem a půl letům vězení, nakonec byl po dvou letech propuštěn.

Před perzekucí měl nalétáno 2400 hodin. V roce 1992 dostal in memoriam jako jeden z prvních Rehabilitační list.

Čestným občanem nebude

"Jediný voják, který 21. srpna 1968 aktivně konal," říká o Chadalíkovi publicista Jan Šinágl. Pilot Vladimír Chadalík, dnes již nežijící velitel někdejší vrtulníkové letky 4. tankové divize dislokované v Havlíčkově Brodě, by měl obdržet, a to in memoriam, čestné občanství města Havlíčkova Brodu. Přesvědčen je o tom bývalý armádní důstojník Josef Musil, který tento návrh v minulosti předložil havlíčkobrodským radním. Psal o tom i Havlíčkobrodský deník.

„A takovýto člověk nebyl u nás po revoluci vyznamenán ani oceněn. To se musí změnit," zdůraznil Musil a podotkl, že tento názor nesdílí v Havlíčkově Brodě jen on sám. Starosta Havlíčkova Brodu Jan Tecl souhlasí s tím, že by bylo vhodné Vladimíra Chadalíka ocenit. „Otázkou ale zůstává, jaký způsob by byl ten nejvhodnější. Prostor k diskusi tu rozhodně je. V tuto chvíli si dovedu představit spíše některou z cen, které město každoročně uděluje žijícím, ale i nežijícím osobnostem. Navíc bych to celé směřoval k roku 2018, v jehož průběhu si připomeneme padesáté výročí srpnových událostí," zareagoval na Musilovu žádost starosta Jan Tecl.

Místostarosta Libor Honzárek tuto myšlenku ještě rozvedl. „Hovořit by se dalo ještě o dalších způsobech a možnostech ocenění Vladimíra Chadalíka. bNevylučoval bych například možnost instalace jeho pamětní desky, či vydání brožury o 21. srpnu v Havlíčkově Brodě, v jejímž kontextu by byl i tento pozoruhodný čin zaznamenán. Připravit by se dala třebai odborná historická regionální konference, jejíž sborník by opětovně mohl tyto události připomenout. A kdo ví, třeba bychom se dozvěděli i o dalších lidech a jejich činech, které by stálo za to připomenout," řekl Honzárek.

Oba oslovení radní se shodli na tom, že udělení čestného občanství in memoriam Vladimíru Chadalíkovi by bylo krokem zcela neobvyklým. „Pravdou je, že touto cestou město ještě nikdy nešlo," poznamenal Honzárek. Letos u příležitosti oslav vzniku Československé republiky mají podle Chadalíkových přátel brodští radní vítanou možnost jak odvážnému pilotovi poděkovat.