Dokázal zpopularizovat a přiblížit život pravěkých zvířat, ale i Indiánů osobitými ilustracemi stovek nejrůznějších knih. Řeč je o Zdeňku Burianovi, který má na svém kontě asi třináct tisíc děl. Část z nich uvidí již v červnu návštěvníci renesančního zámku v Moravském Krumlově.

Burianova díla zapůjčená z Musea Kampa Nadace Jana a Medy Mládkových tak budou vedle pláten Vladimíra Franze hlavním tahákem letošní sezony. „Buriana vystřídá na podzim výstava věnovaná padesátým narozeninám Večerníčku," vysvětlil starosta Krumlova Tomáš Třetina s tím, že před spuštěním nadcházející výstavní sezony budou instalovat klimatizační jednotky do zámeckých sálů.

„Budou měřit teplotu a vlhkost vzduchu. Jejich umístění je základem pro následnou instalaci výtvarných děl a přijdou zhruba na čtyři sta tisíc korun," dodal Třetina.

Klimatizaci využijí v sálech i pro další roky. „Důležité je také zabezpečení, na kterém se s námi finančně podílí i majitel zámku společnost Incheba," vysvětlil starosta.

Výstavní prostory vedle Burianových a Franzových děl zaplní také historické šicí stroje a své místo ve zvýšeném přízemí bude mít opět muzeum. Lidé zde budou moci obdivovat alespoň malý zlomek z rozsáhlých muzejních sbírek. Najdou zde průřez dějinami Krumlovska od doby kamenné po nedávnou historii.

Zejména na obrazy Zdeňka Buriana se těší šéf moravskokrumlov­ského kulturního střediska Bořivoj Švéda. „Je to můj nejoblíbenější malíř a na jeho díla jsem zvědavý. Právě Burian bude podle mě největším tahákem sezony, i když těžko odhadovat, co se bude návštěvníkům líbit. Jsou totiž nevyzpytatelní," uvažoval Švéda.

Jak doplnil, loňská výstava Vladimíra Franze dokázala přilákat zhruba tři tisíce lidí, ale Krumlovští měli mnohem větší očekávání, loni mluvili až o deseti tisících návštěvníků.

Odborník na cestovní ruch a marketing Pavel Kovařík, který prostředí Moravského Krumlova dobře zná, uvažoval nad tím, zda propagace výstavy byla dostatečná. „Franzovy příznivce zřejmě nedokázali Krumlovští přilákat, ale Burianovy obrazy jsou líbivější a mohly by oslovit širší okruh turistů," naznačil Kovařík s tím, že chválí a vítá snahy na oživení zámku. „Oživit zámek není snadné, ale bylo by dobré dát vše najevo mnohem dříve prostřednictvím webu nebo facebooku," uvažoval Kovařík.

O tom, že výstavy na zámku oživí život ve městě, je přesvědčená krumlovská radní a zastupitelka Irena Kočí. „Je nutné, aby zámek žil a je logické, že kultura není a nebude zisková. Je nutné investovat nějaké peníze. Pokud turisté do města přijedou, nechají tady útratu v restauracích či obchodech a podpoří místní podnikatele," naznačila Kočí s tím, že obrazy na zámku by měly být tahákem zejména pro milovníky umění.

Nově opravené sály na zámku mohli lidé poprvé obdivovat loni. Naděje na mnohem rozsáhlejší opravy se však Krumlovští museli vzdát kvůli neudělení dotací z norských fondů. Důvodem zamítnutí byly současné vlastnické vztahy.

Zámek koupila Incheba před lety za čtrnáct milionů korun a dalších dvanáct investovala do oprav, na kterých se podílí i město.