Neustále se pohybujete mezi Prahou a Novým Městem na Moravě. Jak vnímáte rozdíly v chování lidí v obou lokalitách v souvislosti s hrozbou nakažení koronavirem?
Reakce lidí v obou městech před a po vypuknutí hrozby zatím nevidím rozdílné. Nejlépe to charakterizovali provozovatelé restaurací. Lidé se chovají úplně stejně, akorát se změnilo téma hovoru. Jsme Češi. Víme, co mají dělat ostatní, pokud se nás to netýká. Situace může být ale jiná v době, kdy vyjde tento rozhovor v tisku.

Jsou opatření Bezpečnostní rady státu adekvátní současné situaci?
Nikdo nedokáže zpětně vyhodnotit to, co se nestalo. Proto Bezpečnostní rada státu pozitivní zpětnou vazbu nikdy nedostane. Všichni ji vnímáme z pohledu následků. Je důležité, že se bezpečnostní rada schází pravidelně a průběžně situaci u nás v republice vyhodnocuje. Vláda má situaci pod kontrolou a může v případě potřeby velmi rychle přijmout příslušné kroky.

Libor Černý
- 51 let
- narodil se v Novém Městě na Moravě
- žije v Novém Městě na Moravě
- vystudoval právnickou fakultu Masarykovy univerzity v Brně
- 31 let pracoval u Policie České republiky
- nyní pracuje jako poradce ministra obrany Lubomíra Metnara v oblasti bezpečnosti a zajišťování obrany státu v návaznosti na Vojenskou policii. Provádí konzultační a poradenské činnosti v působnosti resortního sportovního armádního centra ASC DUKLA a v oblasti zlepšení komunikace se samosprávou

Je panika, která se šíří v souvislosti s každým dalším nakaženým, zbytečná? Nebo je na místě aby se lidé předzásobili a více dbali doporučení hygieniků?
Panika není řešení. Naopak, ničemu a nikomu nepřispívá. Něco jiného je odpovědnost a opatrnost u každého z nás a především dodržování všech preventivních opatření. O tom, co je vhodné, a na co je potřeba si naopak dávat opravdu pozor, jsou lidé průběžně informováni.

Může se armáda nějakým způsobem angažovat při řešení této mimořádné situace? A jak konkrétně?
Armáda je tu od toho, aby v případě krize pomohla. Ministr Lubomír Metnar i velení armády si to moc dobře uvědomuje. Bude-li to třeba, jsou ve velmi krátké době vojáci připraveni posílit policii nebo záchranné složky. Kromě toho je možné v řádu hodin aktivovat specializovanou nemocnici v Těchoníně. To je špičkové pracoviště i v evropském kontextu a je dobré vědět, že je připravené.

Předpokládáte, že v extrémním případě by mohlo dojít i k povolání armády, respektive členů aktivní zálohy k zajištění veřejného pořádku v případě nepokojů při uzavření měst nebo obcí, přerušení zásobování či dodávek energií a podobně?
V této chvíli opravdu nevidím žádný důvod se domnívat, že taková opatření budou pro řešení situace u nás doma potřebná. Obecně ale platí, že armáda má potřebné schopnosti a dovednosti. Pokud to bude nezbytné, své úkoly splní. Stejně tomu bylo v minulosti při povodních nebo při likvidaci ohnisek ptačí chřipky a prasečího moru.

Vyčlení armáda nějaké záchranné útvary pro případ nouze?
Armáda už dlouho nemá specializované záchranné útvary, je připravená pomáhat jako celek. Poskytne ty prostředky, které ostatním složkám integrovaného záchranného systému chybí. Mohou to být vrtulníky, nákladní vozidla, sanitky nebo jiná technika a hlavně koordinovaný lidský potenciál.

Tvořili by v případě vyhlášení krizového stavu vojáci hlídky s policisty pro zajištění veřejného pořádku?
Zajištění vnitřní bezpečnosti je na prvním místě v rukou policie. Pokud by neměla kapacity, potom je možné povolat vojáky. Zákony na to pamatují.

A teď trochu z jiného soudku. Jste novoměstský patriot, místní vás znají jako dlouhodobého šéfa tamního obvodního oddělení Policie České republiky i jako člena zastupitelstva. Prakticky denně vás potkávali v obchodech, na akcích nebo v ulicích města. Jak se tak člověk ze dne na den stane poradcem ministra obrany?
Toto je otázka spíše pro pana ministra. Každý má svoji historii. Prochází životem, zanechává za sebou stopy. Někdy hlubší, někdy skoro neviditelné. Pak potkáte někoho, kdo váš styl práce zná, zná vaše postoje, zná okruh odbornosti, zkušeností a hlavně je názorově stejný a osloví vás. Práce poradce je hlavně o zpětné vazbě a někdy i o konstruktivním názorovém střetu. Na konečné rozhodnutí je však každý vedoucí pracovník, tedy i ministr, sám. Čím jsou jeho rozhodnutí závažnější, tím si vytváří širší síť zpětné vazby.

A čím se baví poradce ministra obrany ve svém volném čase?
Moje koníčky vychází v podstatě z mé práce. Zajímá mě veřejné dění, politologie a psychologie.