Kniha s názvem „Chrám sv. Mikuláše ve Velkém Meziříčí – Historie sedmi století“ byla městem vydána právě k sedmistému výročí od první zmínky o svatostánku, které připadlo na 22. prosinec. „Uvažujeme o dotisku. O jaký náklad ale půjde a kdy k tomu dojde, to prozatím nedokážeme říci,“ informoval Pavel Stupka, vedoucí odboru školství a kultury městského úřadu ve Velkém Meziříčí.

Na zrodu publikace se podílel kolektiv celkem devíti místních i „přespolních“ autorů, díky čemuž mohlo dílo vzniknout za poměrně krátkou dobu. Podíleli se na něm Martin Štindl, Marie Ripperová, Jaroslav Mrňa, Tomáš Borovský, Aleš Flídr, Dalibor Hodeček, Vladimír Maňas, Zdeňka Míchalová a Tomáš Valeš. „Pracovali jsme na tom zhruba rok. Dokončit knihu během takovéto doby se povedlo hlavně díky ochotě všech autorů. Každý se věnoval tematice podle své odbornosti,“ popsal historik a archivář Martin Štindl, pod jehož vedením kolektiv na knize pracoval.

Odborníci se snažili veřejnosti přiblížit chrám v nejrůznějších souvislostech – ať už jde o dějiny duchovní správy, stavební vývoj kostela, spolkový život navázaný na svatostánek nebo o vybavení chrámu. Jednotlivé kapitoly pojednávají rovněž o představitelích farnosti, tamních knihách a knihovnách, městské věži a chrámových zvonech, liturgii a liturgické hudbě nebo o prebendním statku Petráveč.

Takto ucelený, podrobný a obsáhlý soubor informací o chrámu svatého Mikuláše doposud ještě vydán nebyl. „Pouze v roce 1947 vyšla zhruba šedesátistránková brožura, rovněž u příležitosti výročí kostela, od autorů Buriana a Plichty,“ vyjádřil se Martin Štindl.

V nové publikaci se zájemci dočtou i dosud nepříliš známé informace. Například kompletní architektonický vývoj kostela v minulosti ještě zpracován nebyl. Stejně tak nebyly nikde zveřejněny úplné osudy Velkomeziříčské madony. Tato gotická plastika ze čtrnáctého století byla totiž v šestnáctém století v duchu reformačního ikonoklasmu rozřezána jakožto symbol katolické víry. Dalšími úpravami socha prošla v devatenáctém století, aby naplnila tehdejší představy o kráse, a teprve po zásahu restaurátorů v polovině dvacátého století získala nazpět svoji původní gotickou podobu. Nového zpracování se dočkaly rovněž osudy petrávečského statku, církevního hospodářského dvora.

Převážná většina snímků v knize je dílem žďárského fotografa Milana Šustra, který v meziříčském svatostánku strávil při intenzivní práci přibližně tři týdny. „Bylo to náročné, ale ta práce mě moc bavila. Navíc jsem se dostal i na místa, kam se běžně člověk nepodívá, což bylo také hodně zajímavé,“ popsal Milan Šustr. Ten dostal od devíti autorů instrukce, co přesně je třeba k jednotlivým kapitolám zvěčnit. A některé úkoly byly tak trochu oříškem. „Například socha madony je umístěna za sklem v takové výšce, že se tam ve skle stále odrážela protější okna, takže jsem musel dlouho hledat vhodný úhel a nakonec u focení stát na židli,“ zavzpomínal žďárský fotograf.

Zážitkem pro něj bylo třeba i focení na temné půdě chrámu, kdy si musel svítit mobilním telefonem.

Kromě interiéru kostela svatého Mikuláše nasnímal Milan Šustr svatostánek i zvenku, zavítal například na petrávečský dvůr, na faru a „přefotit“ bylo třeba také mnohé obrazy. „Byla to zajímavá a různorodá práce, na niž rád vzpomínám,“ dodal Milan Šustr, který má, co se týče větších památek, za sebou také fotografování například žďárského poutního kostela svatého Jana Nepomuckého na Zelené hoře.

Zájemci, kteří se chtějí o knize dozvědět více informací nebo by se na něco z problematiky velkomeziříčského svatostánku chtěli zeptat, se mohu zúčastnit besedy s názvem Setkání nad knihou. Ta se koná v neděli 21. ledna přímo v kostele svatého Mikuláše a přítomna na ní bude většina autorů publikace.

Akci, jež začíná tři hodiny po poledni, bude moderovat děkan Pavel Šenkyřík a varhanní doprovod zajistí Mária Nedomová. Po skončení přednášky si budou moci lidé, kteří stihli knihu zakoupit, nechat knihu od autorů podepsat.