Krátce po dvaadvacetihodinové cestě vzhůru a dolů se Jaroš vynořil v základním táboře. "Kromě drobného kašle měl úsměv na rtu. Byl rád, že seděl v partě, usmíval se, snědl bramboračku, lehké těstoviny, dali jsme si panáka, a na hlavu jsme mu dali korunu Himaláje," přiblížila Výborná první momenty po návratu.

„Sto metrů od vrholu nevíš, že tam budeš. Na vrcholu jsem byl tak koženej… Já si myslel, jak si to užiju, jak to bude pěkný. Ale já jsem toho vůbec nebyl schopen. Nebylo v mých silách si to nějak užít. Myslím, že to bude třeba, až projdeme letištní bránou a budou tam lidi, tak tam si to užiju. Když jsem přišel, tak pro mě měli oslavu, dostal jsem královskou himalájskou korunu, to bylo skvělý," prozradil Radek Jaroš v exkluzivním rozhovoru pro iSport.cz.

Novoměstskému horolezci poprvé na K2 přálo počasí, které se však během výstupu na vrchol zhoršilo. „Zatáhlo se a začalo malinko foukat. Ale nevíte, jestli to bude pětiminutová bouře, nebo půjde o dramatické zhoršení," líčil Jaroš. „Samozřejmě jsme s tím bojovali. Na vrcholu jsme byli poslední, což dávalo výhodu, že jsme si to tam mohli užít sami. Sestup byl takový, že jsme se vrátili do tábora plus minus v deset hodin v noci, sestupovali jsme a slaňovali jsme ve sněžení a nebylo to vůbec příjemný."