„To je, jako když byli kdysi otroci, že?" otázalo se rodičů jedno z přihlížejících dítek. „Viděl jsem to v televizi, ale ještě na nohou měli řetězy a ten pán, co bubnoval, měl v ruce bič. Tihle nic ošklivého neudělali, mami, že ne?" dožadoval se informací asi šestiletý chlapeček, zatímco dospělí v záchvatu smíchu zvažovali nejvhodnější odpověď.

Pilskou nádrž totiž v sobotu rozčeřilo celkem šestačtyřicet posádek dračích lodí, aby se utkaly při devátém ročník závodu Dračí lodě Velké Dářko. Ten je současně závěrečným podnikem mistrovství dračích lodí Vysočiny a u svého původního názvu zůstal, i když se letos změnilo místo konání z Velkého Dářka na Pilskou nádrž. A na „Piláku" s největší pravděpodobností dračí lodě najdou zázemí i do budoucna.

„Jde to tímto směrem, tak pokud to půjde, alternativa Pilská nádrž bude asi dlouhodobějšího charakteru," nastínil prezident Windsurfing clubu Velké Dářko Vladimír Ehl. „Hlavně bychom se chtěli, byť dodatečně, omluvit lidem bydlícím v kempu, kteří na takovou akci hned v sousedství nejsou zvyklí. Snažili jsme se je obtěžovat co nejméně, což souvisí i s dodržováním nočního klidu, takže se po dvaadvacáté hodině například vypnula hudba. Ale chápu, že někomu ten ruch může být nepříjemný i tak," doplnil Vladimír Ehl.

Podle jeho slov se ale závody v novém prostředí vydařily. „Nějaké drobné organizační nedostatky se samozřejmě našly, ale s tím se tak nějak počítalo. Návštěvnost vzhledem k počasí vidím jako standardní, nebylo to maximum, ale brečet, myslím, rozhodně nemusíme," konstatoval Vladimír Ehl.

Letošní doprovodný program nesl podtitul V duchu duchů, čemuž odpovídala nejenom přítomnost nadpřirozených bytostí z pražského Muzea pověstí a strašidel, ale i kostýmy některých startujících posádek. Nicméně strašidla se svými vstupy, kdy divákům objasňovala podstatu některých pražských pověstí, eventuálně popisovala, kterak před staletími o život přišla a z jakého důvodů musí blíže neurčenou dobu strašit, zaujala děti i dospělé. „Někteří z nich jsou fakt dobře namaskovaní, ale vůbec jim nezávidím, protože být v tom vedru celý den pod tlustou vrstvou líčidel, to bych nechtěla ani za nic," prohlásila Andrea Kopáčová ze Žďáru nad Sázavou, která k Pilské nádrži přišla fandit svým přátelům.

Posádkám obecně nevadilo ani úmorné vedro, dřina při závodě, ale ani nic jiného. „Je to tady fajn. V týmu máme v průběhu let nějaké drobné změny, ale v podstatě zůstáváme ve stejném složení," konstatoval Milan Röhrich ze žďárského týmu Choboti, zatímco se část jeho spoluveslujících nemohla shodnout, zda na závodech startují po osmé, anebo už po deváté. Nakonec se usnesli na tom, že většina z nich po osmé. Závodní trička měli doplněné hrdým nápisem sdělujícím, že se letos stali vítězi zimního závodu dračích saní, tedy mistry České republiky. A jelikož takový závod se jinde v Evropě nejezdí, opravňuje je to být zároveň i úřadujícími mistry evropskými.

Na to, až se zima opět zeptá, nečekají ani organizátoři závodů. Už nyní proto myslí na dračí saně, jejichž závody se letos a loni uskutečnily na Velkém Dářku. Minimálně uvažují nad tím, kde se v zimě závod odjede. „Ještě stále nevíme, kde závod dračích saní bude. Zvažujeme různé možnosti v okolí Žďáru, kde by nám vyšli vstříc, ale jediné, co zatím víme jistě, je to, že na Dářku to stoprocentně nebude," dodal prezident Windsurfing clubu Velké Dářko Vladimír Ehl.