Návštěvníci se v jejím rámci mohou těšit nejenom na stálou expozici věnovanou hamernictví, dřevařství a bydlení za posledních majitelů objektu, ale i na funkční hamr a ukázku práce kovářů. Další muzejní den by se měl uskutečnit na začátku srpna.

„Kromě toho zvažujeme i opakování úspěšné akce Cimbál na Šlakhamru,“ vyjádřil se správce kulturní památky Aleš Wasserbauer. Termín, kdy se tóny cimbálové muziky rozezní areálem bývalého mlýna v romantickém údolí řeky Sázavy, prozatím ještě není vybrán. Zvažuje se červen nebo srpen. Ani letos nebude chybět již tradiční mikulášská akce Putování do pekla, kterou pořádá Technické muzeum Brno společně s dobrovolnými hasiči z Hamrů nad Sázavou - Najdeku.

„Na Šlakhamr jezdíváme s rodinou pravidelně a moc rádi. Líbí se mi, že se nedá autem dojet až přímo k památce, takže si člověk udělá i hezkou procházku přírodou, než tam dojde. Někdy vyrážíme směrem od Najdeku lesem a pak kolem Olšiakovy sochy Mamuta, jindy z vrchu přes Rozštípenou skálu. Naposledy jsme na Šlakhamru byli o Mikuláši na moc pěkné akci pro děti, minimálně jednou během léta ale využijeme i možnost klasické prohlídky,“ nechal se slyšet Pavel Melichar ze Žďáru nad Sázavou.

Standardní turistická sezona v kulturní památce odstartuje jako obvykle v květnu a skončí s koncem září. V tyto měsíce bude někdejší Brdíčkův mlýn otevřen veřejnosti denně kromě pondělí, a to vždy od devíti hodin ráno do poledne a poté od třinácti do sedmnácti hodin. V říjnu je expozice zájemcům k dispozici o víkendech a státních svátcích, pro větší skupiny pak i v jinou dobu, ovšem pouze po předchozí domluvě.

„Otevírací doba zůstává stejná jako v předchozích letech, měnit se tento rok nebude ani výše vstupného,“ přiblížil Aleš Wasserbauer. Dospělý za vstup zaplatí padesát korun, dítě pětadvacet. Držitelé takzvaných rodinných pasů vydají za prohlídku Šlakhamru čtyřicet korun.

Lidí, kteří si expozici věnovanou hamernictví, dřevařství a bydlení rodiny Brdíčků, posledních majitelů objektu, chtějí prohlédnout, je rok od roku více. „Před třemi lety to bylo kolem dvou a půl tisíce návštěvníků ročně, minulý rok k nám zavítalo už přes šest tisíc lidí,“ popsal správce oblíbené památky.

Jak to bylo

Osídlení oblasti je spojeno s řádem cisterciáků ze žďárského kláštera, kteří zde zakládali hospodářské provozy. Původně středověký hamr – mechanická kovárna měl za úkol zpracovávat železnou rudu těženou v okolí. Zanikl v 17. století. Mlýnský náhon byl poté využit pro obilní mlýn, který pracoval až do období druhé světové války.

Posledními majiteli byla mlynářská rodina Brdíčků. V roce 2011 tam Technické muzeum v Brně otevřelo expozici věnovanou hamernictví, dřevařství a bydlení za posledních majitelů. Jádrem expozice je plně funkční hamerské zařízení, získané z nářaďového hamru v Podhůří u Nepomuku, na kterém při speciálních akcích pracují kováři.

Při běžných prohlídkách je návštěvníkům předváděna činnost vodního kola, potřebného pro provoz hamerského kladiva. Památka se nachází v zalesněném údolí řeky Sázavy v katastru obce Hamry nad Sázavou na Žďársku. Zdrojem informací o historii Šlakhamru je Technické muzeum Brno.