Všichni jsou třeba proti prodeji lokálních železnic soukromým dopravcům. Protože vcelku rozumně chápou, že by ty soukromé trati, díky volné pracce trhu, brzy zarostly kopřivami. Obyvatelé vesnic by se do civilizace dostali už jen vlastním autem a nebo ti chudší pěšky či volským potahem jako za císaře pána. Ze stejných důvodů se kandidáti právem kolektivně obávají i privatizací zdravotnických zařízení na Vysočině, protože by to dopadlo jako s těmi tratěmi.

Výsledkem takové privatizace zdravotnictví je dneska fakt, že zubaře v okresním městě hledáme s lucernou, zatímco dřív byl doktor i zubař v každé střediskové obci. I krajských nemocnic je podle kandidátů dost. Většina z nich je i proti přímé volbě hejtmana. Ano, pravidelná ostuda s přímou volbou prezidenta stačí. Nemusíme se stydět ještě na krajské úrovni.

Z toho plyne, že ať si voliči vyberou kteroukoliv stranu, nemohou udělat zásadní chybu. Nicméně hlavičkou na hřebíček udeřil hejtman kraje Jiří Běhounek, když v otázce posílení víkendových spojů položil zásadní otázku, kdo to zaplatí. To bohužel ukazuje na smutný fakt, že kraje mají tak malé kompetence a tak malý balík peněz o kterém mohou ve srovnání se státním molochem rozhodnout, že se občas stávají jen pošťákem nebo dokonce jen tlampačem tlumočícím rozkazy shora, bez možnosti odvolání.

To samozřejmě neznamená, že by obyvatelé Vysočiny měli rezignovat a místo k volební urně se vydat do přírody opékat buřty. Třeba už jen proto, aby si pak nemuseli stěžovat, jak zas ty volby špatně dopadly a kdo za to může.

Online reportáž