Rozhodly se proto, že své zástupce z této skupiny odvolají. Následují tak kolegy
z lokality Březový potok na Plzeňsku.

„Do této skupiny jsme byli nominováni, abychom zastávali názory našich občanů. Výstupy však byly prezentovány tak, jako bychom s úložištěm u našich domovů souhlasili," nelíbilo se starostce Hojkova Miladě Duchanové.

K obcím se přidaly i spolky 2. alternativa, Bezjaderná Vysočina a Čistá Rohozná, které byly rovněž v pracovní skupině. „Navzdory názvu ve skupině žádný dialog neprobíhá, jen soustavná manipulace a nátlak na 
obce ze strany Správy úložišť radioaktivního odpadu (SÚRAO), aby úložiště přijaly. Přestože skupina má být poradním orgánem, nikdo její rozhodnutí nebere vážně. Nemá smysl trávit dlouhé hodiny na jednáních, 
o jejichž výstupy nikdo nestojí," přisadila si Petra Nováková ze spolku 2. alternativa.

S tím ovšem SÚRAO nesouhlasí. „Z našeho pohledu je opuštění pracovní skupiny lokalitou Hrádek krok zpět. Skupina plní a vždy plnila úlohu důležitého mezičlánku mezi vládou České republiky a občany 
v lokalitách," myslí si ředitel Správy úložišť Jiří Slovák.

Dodal ovšem, že SÚRAO je pouze jedním ze 33 členů skupiny a vystoupení je věc svobodného rozhodnutí člena. Lokalita se tím podle něj zbavuje možnosti rozhodovat o vývoji při výbě
ru lokality pro budoucí hlubinné úložiště. „Dojednalo se zde mnoho významných postupů. Například i prosazení příspěvků za prováděné geologické průzkumy a tak dále," dodal Slovák. Obce si ovšem stojí za tím, že dostávaly kusé informace 
a prakticky nic nemohly ovlivňovat. Navíc se otevřeným dopisem obrátily na ministra průmyslu a obchodu Jana Mládka. V něm kritizují SÚRAO mimo jiné za to, že dlouhodobě ignoruje platná usnesení pracovní skupiny. Proto své tři zástupce, které lokalita ve vládní skupině měla, stáhla. Ministr Mládek zatím dopis na stůl nedostal, proto se k němu nemohl včera vyjádřit.