„Na 16. června chystáme 1. Československý den, kde spolu s místní komunitou Čechů a Slováků oslavíme 100 let Československa, zasadíme lípu a přiblížíme Bristolu naše kořeny. Hlavním bodem programu je zasazení potomka Lukasovy Zpívající lípy jako dalšího ze Stromů svobody v krásném St. George parku,“ uvedla ředitelka Czech & Slovak School Bristol Veronika Dvořáčková s tím, že akci zaštiťuje nezisková organizace Stonožka.

Ta před čtyřmi lety vznikla díky českým a slovenským rodičům, kteří chtěli, aby jejich děti nezapomněly kulturu a jazyk svých předků, což přibližují i internetové stránky www.stonozka.co.uk .

Právě na Zpívající lípu došlo proto, že památný strom roste vedle stavení rodiny Veroniky Dvořáčkové. „Ano, jedná se o „dceru“ Zpívající lípy, pod kterou jsem vyrůstala, prožila nezapomenutelné chvíle, a která mi tady v Anglii velmi chybí. Sázet ji budeme v parku, kde před čtyřmi a půl lety při procházkách s kamarádkami vznikla myšlenka založit Stonožku,“ přiblížila Veronika Dvořáčková.

Památná dřevina v Telecím, jež se nachází v Chráněné krajinné oblasti Žďárské vrchy, je se svojí výškou okolo dvaadvaceti metrů a bezmála dvanáctimetrovým obvodem kmene druhým největším stromem ve východních Čechách. Nejznámější je ale pověst, která se k ní váže a podle níž získala svůj přívlastek „zpívající“. Pojednává o českém bratru Jirouškovi, jenž v rozměrné dutině stromu v době temna přepisoval žalmy a Nový zákon a při práci si zpíval. Protože zvenčí nebyla dutina vidět, zpěv písmáka se mísil se šuměním listí a kolemjdoucí lidé tak nabyli dojmu, že strom zpívá.

Mladé stromy vzešlé ze Zpívající lípy byly v minulých letech vysazeny na více než desítce míst. Kromě Bystřice a Nového Města na Moravě třeba i ve Svratce, v Krátké, Samotíně, v Říčanech u Prahy, u Dobříše, ale také na pražském Vyšehradě i jinde. „Jedna lípa roste úspěšně v Gmündu v Rakousku,“ připomněl majitel pozemku, na němž Zpívající lípa v Telecím roste, Petr Dvořáček z Bystřice nad Pernštejnem.