Nic na tom nemění fakt, že na Vysočině plošná nemocnost ani po dvacetiprocentním nárůstu v uplynulém pátém kalendářním týdnu má hodnotu 1534 akutních respiračních onemocnění v přepočtu na sto tisíc obyvatel a zůstává tak pod prahem epidemii, který je spojen se 1700 nemocnými.

Všechny další ukazatele ale mluví pro epidemii. V minulém týdnu přibylo potvrzených případů pravých chřipek, kvůli chřipkám se plní ordinace i čekárny praktických i dětských lékařů. V jihlavské nemocnici jsou od pátého kalendářního týdne hospitalizováni první dva pacienti, u nichž byla zaznamenána chřipka se závažným průběhem.

V závěru minulého a na prahu tohoto týdne vyhlásila další zdravotnická zařízení zákaz návštěv.

A ve třech ze čtyř krajů, které s Vysočinou sousedí, už chřipková epidemie vypukla naplno. „Jsme na prahu chřipkové epidemie. Na Vysočině sice zatím nemocnost zůstávala pod celostátním průměrem, který je aktuálně 1722 akutních respiračních onemocnění v přepočtu na sto tisíc obyvatel, ale také na Vysočině vše nasvědčuje tomu, že letošní vlna chřipek přišla,“ poznamenala k poslednímu vývoji ředitelka protiepidemického odboru Krajské hygienické stanice Kraje Vysočina Alena Dvořáková.

V pátek 2. února odpoledne hlásila Nemocnice Jihlava druhý případ závažného chřipkového onemocnění. Na jednotce intenzivní péče infekčního oddělení byl hospitalizován muž, ročník narození 1953. Už v úterý 30. ledna byla na oddělení ARO jihlavské nemocnice hospitalizována se závažným onemocněním chřipkou žena, která se narodila v roce 1965. „V obou případech šlo o onemocnění chřipkou typu B, který letos převažuje,“ doplnila Dvořáková.

Jaderná elektrárna Dukovany. Ilustrační foto.
Třebíčsko posílá další vzkaz vládě. Žádá rozhodnutí o Dukovanech

Právě typem viru se letošní chřipková epidemie liší od epidemií v předešlých letech. V těch epidemickou vlnu chřipky způsoboval virus A, přesněji jeho pandemický subtyp A/H1N1, označovaný také někdy jako virus prasečí chřipky.

V minulém týdnu vzrostla nemocnost ve čtyřech okresech Vysočiny, výjimkou je Pelhřimovsko, kde nemocných o tři procenta ubylo. Na Pelhřimovsku bylo ale před týdnem vyhlášeno první protiepidemické opatření v současné chřipkové sezoně, od středy 31. ledna platí zákaz návštěv na lůžkových odděleních pelhřimovské nemocnice. „Návštěvy na lůžkových odděleních jsou zakázány v důsledku nárůstu respiračních onemocnění,“ uvedla tehdy mluvčí pelhřimovské nemocnice Petra Černo a dodala, že opatření má i nemalý preventivní význam.

V pátek 2. února pak z titulu mluvčí Nemocnice Havlíčkův Brod oznamovala vyhlášení zákazu návštěv na dalším místě na Vysočině. „Po zvážení všech okolností rozhodlo vedení nemocnice o zákazu návštěv pacientů jako vhodném preventivním prostředku proti hromadnému šíření akutních respiračních infekcí a chřipky na odděleních,“ komentovala rozhodnutí vedení havlíčkobrodské nemocnice Petra Černo.

V pondělí 5. února odpoledne už platily zákazy návštěv v devíti lůžkových zařízeních napříč Vysočinou. Zákazy se zatím vyhnuly pouze okresu Třebíč. Během pondělí 5. února přibylo hned šest z dosud vyhlášených devíti zákazů návštěv.

Na počátku 20. století na novoměstské zasněžené pláně mířili milovníci lyžařského umění nejen z blízka, ale i z míst vzdálenějších.
Nový web ukrývá stoleté příběhy Vysočiny

Chřipková epidemie v minulých dnech naplno propukla ve třech krajích, které sousedí s Vysočinou. V Jihočeském kraji je 1981 nemocných, v Jihomoravském kraji 1960 nemocných a ve Středočeském kraji 1837 nemocných. Ve všech těchto krajích v pátém kalendářním týdnu nemocných přibylo, a to v rozmezí od dvanácti do dvaadvaceti procent.

Ve čtvrtém sousedním kraji bylo zatím 1683 nemocných, ale právě Pardubický kraj hlásil v posledním týdnu dokonce třicetiprocentní nárůst nemocnosti. „Nejvyšší nemocnost vykazoval v minulém týdnu Liberecký kraj, kde bylo 2151 akutních respiračních onemocnění v přepočtu na sto tisíc obyvatel,“ doplnila statistiku vedoucí protiepidemického oddělení Krajské hygienické stanice Kraje Vysočina Radka Štěpánková.

Vzhledem k rozsahu epidemie se už nelze chránit před chřipkou očkováním. O to větší pozornost je třeba věnovat každodenním soustavným hygienickým návykům. „Doporučujeme občanům pokud možno se vyhýbat větším uskupením lidí a zejména ve zvýšené míře dodržovat základní hygienická pravidla, jako kýchat do kapesníku či si po cestě hromadnou dopravou vždy umýt ruce. Pro posílení imunity je vhodné konzumovat dostatečné množství ovoce a zeleniny jako přirozených zdrojů vitamínů. Pokud už jste nemocní, chovejte se zodpovědně a infekci nepodceňujte – je mnohem lepší chřipku vyležet než nákazu šířit dál,“ vyzvala veřejnost hlavní hygienička ČR Eva Gottvaldová.

Ještě jeden pohled na pochod Zimní pelhřimovské pěšinky neboli Memoriál Ludvíka Kosa a Aleše Wertheimera. Mladí turisté (Pavel Pípal se skupinou tzv. tomíků) se v lednu v roce 1987 fotografují ve Skrýšově, kudy se tehdy z Pelhřimova na Křemešník vydali.
Jak jsme žili: Klub českých turistů Pelhřimov

Krajská epidemioložka Alena Dvořáková doplnila, že k zvýšené pozornosti směrem k základním hygienickým pravidlům vyzvala také zdravotnický personál v nemocnicích.

Zatím letos na Vysočině na chřipku nikdo nezemřel, oba pacienti se závažným průběhem onemocnění zůstávali v pondělí v intenzivní péči jihlavské nemocnice. Loni zemřelo na Vysočině na chřipku deset mužů a tři ženy.

Letošní aktuální nemocnost na Vysočině má naprosto stejnou hodnotu jako nemocnost před rokem ve čtvrtém kalendářním týdnu. Tehdy ale přišla epidemie hned na prahu roku 2017 a na přelomu ledna a února začala odeznívat. Naopak v roce 2015 právě v pátém kalendářním týdnu, tedy podobně jako letos, celorepubliková i regionální epidemie začínala.

Ani loni ani před třemi lety nepřekročila plošná nemocnost na Vysočině hranici 1700 nemocných, maximum mělo hodnotu 1669 nemocných v 6. týdnu roku 2015.

Hranice 1700 nemocných byla naposledy v kraji překročena v šestém kalendářním týdnu roku 2013, kdy bylo 1715 nemocných v přepočtu na sto tisíc obyvatel.

Historicky nejvyšší nemocnost na Vysočině po roce 2000 byla v 10. kalendářním týdnu 2003, kdy bylo registrováno 3699 akutních respiračních onemocnění v přepočtu na sto tisíc obyvatel.

Zákazy návštěv v lůžkových zařízeních na Vysočině (stav k 5. únoru)
Nemocnice Pelhřimov od 31. 1. do odvolání
DD Proseč u Pošné od 5. 2. do odvolání
Nemocnice Havlíčkův Brod od 3. 2. do odvolání
Nemocnice sv. Zdislavy, Mostiště od 5. 2. do odvolání
Vysočinské nemocnice, LDN Humpolec od 5. 2. do odvolání
Psychiatrická nemocnice Havlíčkův Brod od 5. 2. do odvolání
Nemocnice následné péče Háj, Ledeč n. Sázavou od 5. 2. do odvolání
Psychiatrická nemocnice Jihlava od 6. 2. do odvolání
Plicní léčebna Humpolec, Vysočinské nemocnice od 5. 2. do odvolání

Zdroj: KHS Kraje Vysočina

Akutní respirační onemocnění na Vysočině
Okres 4. TÝDEN / 5. TÝDEN / VÝVOJ V 5. TÝDNU

Okres HB 1410 / 1699 / +21%
Okres JI 1152 / 1406 / +22%
Okres PE 1443 / 1398 / -3%
Okres TR 1163 / 1476 / +27%
Okres ZR 1300 / 1662 / +28%
Vysočina celkem 1276 / 1534 / +20%
Česká republika 1450 / 1722 / +18%

Zdroj: KHS Kraje Vysočina