Automaticky jsem sáhl po cigaretě, ale včas jsem se zarazil. Stařec si toho všiml a pousmál se. „Můžete kouřit, pane. Mám rád vůni tabáku." Zapálil jsem si cigaretu, vyfoukl jsem kouř k němu a on zavětřil jako teriér u krysí díry… „Je to hezky zlé, když člověk smí holdovat svým neřestem jen prostřednictvím někoho jiného," řekl stařec suše…

Tím pánem s cigaretou, který právě promluvil, byl Philip Marlowe, soukromý detektiv z knih Raymonda Chandlera. Takhle si zapálil v úvodu románu Hluboký spánek. Jinak ale kouřil všude uvnitř, venku, v autě… Ze starých Chandlerových detektivek je cítit ‚vůně tabáku' snad na každé stránce.

Phil Marlowe řešil své dobové případy v kalifornském Los Angeles, městě, které by dnes nepoznal. Léta už tam platí zákaz kouření ve veřejných budovách, v restauracích, ale též na plážích a v parcích…

Český kuřák, závislý na nikotinu, je na tom lépe. Je ‚svobodnější' než jeho kolegové, trpící stejnou neřestí, v mnoha státech USA, nejen v Kalifornii. A rozhodně si může s cigaretou v koutku úst ‚dovolit' více než kuřák z jakékoli jiné země Evropské unie. Zatím.

Dost už bylo tolerance

Česko kouření v hospodách, restauracích a jiných podnicích dosud blahosklonně toleruje. Taková velkorysost už se ve vyspělé Evropě nevidí. A taky dlouho k vidění nebude. Alespoň tomu leccos nasvědčuje. Od příštího roku by totiž v České republice mohl (měl) začít platit úplný zákaz kouření v restauračních zařízeních, na koncertech nebo i na tanečních zábavách.

A z automatu v hospodě už vám krabička cigaret taky nevypadne…

Ministerstvo zdravotnictví před časem vyšlo na světlo světa s návrhem takzvaného protikuřáckého zákona, který má „nahradit dosud platný zákon č. 379/2005 Sb." Ten byl sice několikrát novelizován, ale už je prý „potřeba provést řadu změn a zkvalitnit stávající právní úpravu".

Návrh z dílny ministra zdravotnictví Svatopluka Němečka mimo jiné obsahuje „omezení dostupnosti tabákových výrobků, tabákových potřeb, bylinných výrobků určených ke kouření, elektronických cigaret" (čtete dobře, i e-cigaret) a alkoholických nápojů."

Zůstaňme však u kouření. Co dalšího se tedy v souvislosti s ním chystá?

V ministerském návrhu „zákona o ochraně zdraví před škodlivými účinky tabáku, alkoholu a návykových látek" je obsažen rovněž „zákaz kouření ve všech vnitřních prostorách provozoven stravovacích služeb bez jakýchkoliv výjimek"…

Zákaz kouření se však bude vztahovat pouze na vnitřní prostory provozoven stravovacích služeb ne na venkovní předzahrádky.

Má dojít k rozšíření míst, kde bude zakázáno kouřit. Zapálit si nebude možné ani uvnitř kin, divadel, škol, sportovních hal, v autobusech, trolejbusech, tramvajích, na krytých nástupištích či v krytých přístřešcích na zastávkách…

A zákaz kouření by se týkal třeba i… používání vodních dýmek v čajovnách…

Docela výrazné změny, není-liž pravda? Přesto je značná šance, že ve Sněmovně projdou až vláda, byť by to bylo s kosmetickými úpravami, zákon poslancům předloží ke schválení.

Lidé na Vysočině jsou většinou pro

Co na to říkají lidé, včetně majitelů a provozovatelů restaurací a hospod na Vysočině? Vesměs s tažením proti tabáku souhlasí, byť (zdaleka) ne všichni.

„Pokud ten zákon začne platit, uvítám to. Nekouřím a nikdy jsem nekouřila, ale zase to není tak, že bych na takový zákon, který by kuřáky odevšad vyhnal, čekala jako na smilování," říká například Andrea Dítětová ze Žďáru nad Sázavou a dodává: „Už teď mám přece na výběr, zda jít do nekuřáckého podniku, nebo naopak tam, kde se kouří. Je však spousta veřejných míst a pracovišť, kde kouř z cigaret může spoustu lidí obtěžovat."

A obtěžovat je může i při jídle v restauraci…

Ovšem když zmiňovaný zákon projde, chuť guláše již nikomu nezkalí cigareta zapálená u vedlejšího stolu.

„Naše restaurace má nyní prostory ve dvou patrech. Když k nám vejdete, ocitnete se v nekuřácké místnosti. Dole je pak takový vinný sklípek, kde se kouřit dá. Jestli zákon o plošném zákazu kouření schválí, já budu jedině ráda. Troufnu si odhadnout, že bychom pak tržby nižší neměli a hostů by k nám chodilo pořád stejně, ne-li víc," vykládá Eva Zedníčková, majitelka hotelu Berger v Kamenice nad Lipou na Pelhřimovsku.

Žádná fatální negativa nevidí v (případném) novém zákoně ani Jan Řehoř, provozovatel jihlavského baru Mikulka. Naopak. „Upřímně, jsem pro, a všemi deseti. A i když to možná bude znít sobecky, tak i kvůli sobě. Vždyť se pohybuji šest dní v týdnu deset hodin denně v zakouřeném prostředí. Zadělávám si na obrovské zdravotní problémy," povídá Řehoř a pokračuje: „Většina zákazníků kuřáků by byla naštvaná, že si nemůžou zapálit. Časem by si však zvykli, i když teď remcají."

Mladá servírka Barbora Křivánková pracuje v nekuřácké kavárně Coffee Time v centru krajského města. „Předtím jsem dělala v jihlavských podnicích, kde se kouřilo, a s prostředím, které je tady, se to vůbec nedá srovnat. Já sama sice bez cigarety dlouho nevydržím, ale teď už chodím pouze do nekuřáckých kaváren a restaurací," praví dívka.

Kuřák Roman Dvořák z Třebíče je přesvědčen o tom, že každý by měl mít na výběr. „Jasně, chápu, že nekuřák nechce sedět v hospodě s kuřáky. Ale k některým restauračním zařízením kouř z cigaret zkrátka patří. Přemýšlím, že jednoho dne v hospodách zakážou i alkohol. Ten taky škodí zdraví," přemítá Dvořák.

Podobný názor zastává Ivo Vyskočil z Jihlavy. Nad návrhem protikuřáckého zákona znechuceně zakroutí hlavou. „Myslím si, že každý by měl mít možnost volby. Proti nekuřáckým podnikům nic nemám, je fajn, že existují. Ale štve mě, že se nám pořád někdo snaží radit, jak máme žít, a zbavuje nás některých možností. A já chci mít možnost zajít si do hospody či baru, kde si beztrestně zapálím cigaretu," říká muž, jenž kouří dvacet let.

Petr Kolomazník, majitel havlíčkobrodské restaurace U Petra, před lety rozdělil svůj podnik na kuřáckou a nekuřáckou část. „Sice to stálo nějaké peníze, ale ta investice se nám už, zásluhou většího počtu hostů nekuřáků, vrátila," pochvaluje si.

A vážně uvažuje o tom, že letos už celý podnik změní na nekuřácký. „Popravdě řečeno, naši štamgasti jsou vesměs kuřáci, a přestože si jich jako hostů vážíme, není jich zase tolik, aby nás uživili. Hostů nekuřáků k nám přichází díky lepšímu prostředí podstatně víc. Díky nim máme i vyšší obrat, protože k nám chodí na jídlo a ne jen na tři čtyři piva," přiznává Kolomazník.

Na kuřáky však U Petra zcela zanevřít nechtějí. „Připravíme jim venku to nejnutnější zázemí, stolek, dvě tři židle a popelník." upřesňuje majitel. Otázku, jestli protikuřácký zákon přichází včas, nebo pozdě, neřeší: „Je to trend a správný hostinský musí na trendy reagovat."

A zareagovat budou muset i kuřáci. Buď přijdou bez cigarety, nebo zůstanou doma.

ROMAN STREICHSBIER, REPORTÉŘI DENÍKU