„Hlavním cílem projektu je zařadit podíl produktů z moučných červů do krmné dávky zvířat, konkrétně brojlerových kuřat a slepic produkujících konzumní vejce ve formě konkrétních krmných směsí,“ uvedl odborník z Ústavu výživy zvířat a pícninářství Agronomické fakulty Mendelovy univerzity v Brně Ondřej Šťastník.

Vědci zatím provedli dva experimenty. Testovali například, jaký vliv bude mít na slepice krmení ve kterém je nulový, dvouprocentní nebo pětiprocentní podíl moučných červů. Vědci sledovali například zdravotní stav zvířat, která požírala sešrotované červy se přenicí. „Obecně se dá konstatovat, že i u hmyzu je nutné dbát na kvalitu, podobně jako u ostatních krmiv. Na základě našich předběžných výsledků můžeme konstatovat, že použití do 5 % moučných červů v krmné směsi pro drůbež se jeví jako vhodný podíl, který významně neovlivňuje zdravotní stav zvířat a celkovou kvalitu masa a vajec,“ popsal experiment Šťastník.

V dalším pokuse budou vědci pracovat s odtučněnou moučkou z moučných červů. „Kromě základních parametrů užitkovosti a zdraví kuřat se také zaměříme podrobněji na kvalitu výsledného produktu, tedy kvalitu prsní a stehenní svaloviny,“ dodal Šťastník.

Devět miliard lidí

Právě výzkumu hmyzu jako možného krmiva nebo potraviny je i celosvětově věnována stále větší pozornost. „Jedním z důvodů je předpokládaný růst světové populace na devět miliard lidí v roce 2050. S tím souvisí zvýšení spotřeby živočišných produktů o šedesát až sedmdesát procent," uvedl mluvčí univerzity Filip Vrána.

Pro výrobu jednoho kilogramu živočišných produktů je potřeba od dvou do patnácti kilogramů rostlinných krmiv, přitom se až polovina sklizně používá právě na výrobu krmiv. Vědci předpokládají, že v budoucnu může být nyní používaných bílkovinných krmiv nedostatek. „To pak zákonitě zvýší tlak na zajištění dostatku bílkovin pro lidskou spotřebu a pro výrobu krmiv pro hospodářská a zájmová zvířata," doplnil mluvčí Vrána.

Podle Ondřeje Šťastníka z ústavu výživy zvířat a pícninářství tím poroste také zájem o alternativní a udržitelnou produkci bílkovin. „Chov hmyzu by v tomto smyslu mohl být jedním z možných řešení,“ poznamenal.