Brněnský politolog: Když se jih Moravy spojí s Vysočinou, politici se pohádají

Jako úplně první mě napadlo, že se situace bude muset rychle vyřešit, protože volby nejsou za nějak dlouho. Formálně se může zdát, že je času ještě dost. Ale vezměte si, že volební zákon v klíčových pasážích neplatí, respektive to, co z něho platí, se bude s velkou pravděpodobností muset ještě změnit. Že legislativní proces zabere nějaký čas. Jakákoliv změna parametru typu sestavování kandidátních listin na jiné úrovni okamžitě znamená, že se musí domluvit celý proces uvnitř stran, jak se bude dělat. Nebo pokud by se přistoupilo k větší změně typu, že budou vypadat jinak hlasovací lístky, dostáváme se do časového stresu.

Jaká je nejjednodušší cesta, jak z volební nejistoty ven?

Technicky je jich víc, ale nejjednodušší by spočívala v zachování čtrnácti volebních krajů v současných hranicích. Na jejich úrovni se tvoří kandidátní listina. Od toho se pak odvíjí několik možností, které by splnily zadání Ústavního soudu. Systém se dá vymyslet tak, aby se hlasovalo jako teď, jen po odevzdání hlasů by se provedly s čísly jiné operace než dosud.

Pro přepočet hlasů na mandáty se používala d´Hondtova metoda, která zvýhodňuje velké strany nad malými, ale pouze v malých obvodech. To asi není případ jižní Moravy s třiadvaceti poslanci, že?

Ne. Fakt, že je relativně velkým obvodem, nevede ke změnám ve smyslu zvýhodnění velkých proti malým. I při devíti stranách, které se dostávají do Sněmovny. Většina z nich má velkou šanci tady uspět. K zisku mandátu jim stačí něco málo přes tři procenta hlasů, takže dokonce ani není nutné se dostat v kraji přes pět procent.

Jak se promění poslanecké zastoupení Jihomoravanů při jediném celostátním obvodu?

V tu chvíli padají jakékoliv úvahy na téma kolik mandátu má ten který kraj. Byla by jedna kandidátní listina pro celou republiku, každá strana by dala dvě stě jmen. Kolik z nich z jižní Moravy, to by bylo věštění z křišťálové koule. Může jich být stejně, víc i méně.

Celostátní obvod by byl pro zastoupení jižní Moravy nepředvídatelný?

Ano. Věřím tomu, že by se strany snažily, a bylo by to i v jejich zájmu, mít kandidáty z různých krajů. Ne prvních pět ze stejného kraje. Je ale otázka, nakolik se jim to podaří naplnit. V tu chvíli by do toho vstupovalo velké množství regionálních zájmů. Vznikl by problém třeba už v tom, zda kvůli čtrnácti krajům má být prvních čtrnáct jmen každé z jiného kraje.

Jak by se v tamto systému prosadili kandidáti známí voličům jen ve svém kraji?

U dvousetčlenných kandidátních listin je dost těžké, aby se někdo dostal na preferenční hlasy. Nyní na jižní Moravě potřebuje kandidát na posun pět procent preferenčních hlasů pro svou stranu v kraji. To v Brně nebo okolí dobře známý kandidát může zvládnout. Ale pokud by to měl zvládnout celostátně, neumím si moc dobře představit, že by je mohl získat člověk, který je známý tady, ale prakticky neznámý třeba ve východních Čechách. To získají celostátní lídři, známá politická jména.

Kam jít studovat po střední? Studentům zdarma pomůže brněnská aplikace

Můžeme to uvést na příkladu?

Ano. Když se podíváme, kdo se dostal na preferenční hlasy loni v krajských volbách ne na jižní Moravě, kde kandidáty známe, ale třeba na Plzeňsku, tipl bych si, že řada z nás nebude pořádně vědět, o koho se jedná. Pokud to nebudou vyloženě celostátně známá, profláknutá jména.

Čím by se na jihu Moravy projevil návrat k osmi obvodům, které byly naposledy při volbách 1998?

To by bylo docela zajímavé. Záleželo by na tom, s kým by se jižní Morava spojila. Protože by tam mohl nastat zvláštní efekt hned ve dvou liniích. Pokud se nyní mluví o osmi krajích, nemluví se o těch stejných, co byly kdysi, ale použití úrovně NUTS 2.

Jižní Morava by se tak spojila s Krajem Vysočina.

Ano. Za prvé by bylo veselé sledovat, jak se strany dohodnou na kandidátních listinách. Většina stran má svého regionálního lídra na jižní Moravě a na Vysočině. Jak se tito dva budou hádat, kdo z nich bude jednička a kdo dvojka? U některých stran to může být jasné, pokud tam zrovna žije stranický předseda, nepůjde asi na druhé místo. Poté, co se shodnou na jedničce, budou zajímavé i dohady o třetí a čtvrté místo, zda zachovat paritu či proporční zastoupení krajů.

A druhý faktor rivality při spojení obou krajů?

Jak moc by voliči, zejména jihomoravští, začali využívat preferenční hlasy k tomu, aby vykroužkovali Vysočinu. Tady by navíc měla jižní Morava větší potenciál tím, že je poměr voličů zjednodušeně dva ku jedné. Pokud na ně připadne třeba pětatřicet křesel, které by si měly podělit plus minus dva ku jedné, aby se nestalo, že to skončí třeba tři ku jedné nebo čtyři ku jedné. Nebo naopak když se objeví lokální patriotismus třeba v Jihlavě, jestli to neskončí tři ku dvěma nebo čtyři ku třem.