VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Běžně stromy kůrovce zahubí samy. Za sucha ale nemají sílu

Vysočina – Suché a horké léto bylo ideální pro aktivitu a rozmnožování lýkožroutů. Stromy nejsou v optimální kondici a nejsou schopné se přirozeně bránit náletům brouků, kteří tak v lesích, na Vysočině převážně smrkových, způsobují velké škody.

27.10.2015
SDÍLEJ:

V cestičkách, co lýkožrouti vyžírají pod kůrou stromů, se vyvíjejí jejich larvy. Napadené stromy se musí z lesa vytěžit, poškození kůrovcem navíc snižuje hodnotu dřeva. Foto: Deník/ Martina Vrtělová

„Jsme na prahu kůrovcové kalamity. Nyní bude záležet na počasí a na přístupu vlastníků lesů. Teď se rozhoduje, zda na jaře bude situace skutečně kritická, nebo bude výskyt lýkožroutů ‚jen' zvýšený," řekl Jaroslav Doubek, vedoucí odboru životního prostředí žďárského městského úřadu.

Z lesa napadeného kůrovcem je podle odborníků třeba napadené dřevo co nejrychleji vytěžit a odvézt. „Je to důležité pro zabránění dalšího šíření kůrovců. Zpracování dřeva, jež už škůdce opustil, situaci nezlepší. Když už opustí stromy a dokončí vývoj, napadá kůrovec další smrky," řekl Zdeněk Chlád, krajský radní pro oblast lesního, vodního hospodářství a zemědělství a životního prostředí.

Podle výsledků leteckého monitorování, které letos provedla státní správa lesů, jsou na Vysočině nejméně ohrožené lesy v nejvyšších polohách. I tak ale vlastníci lesů na Žďársku už kvůli napadení kůrovci museli vytěžit tisíce kubíků dřeva. „Letos už máme vytěžených tisíc kubíků. Ve srovnání s loňským rokem, kdy to bylo čtyři sta padesát kubíků, tedy už evidujeme padesátiprocentní nárůst objemu těžby," sdělil Petr Juračka, jednatel Lesního společenství obcí se sídlem v Karasíně, které spravuje lesy v katastru patnácti obcí na Bystřicku.

Téměř šest tisíc hektarů lesa obhospodařuje na Žďársku společnost Kinský. „Od poloviny srpna jsme zastavili běžnou těžbu a zaměřili se na poškozené stromy. Nebylo to ale všechno kůrovcové dříví, část stromů uschla kvůli oslabení nedostatkem vláhy," řekl lesní rada společnosti Kinský Miroslav Matoušek.

Právě sucho podle odborníků vznikající kůrovcovou kalamitu nastartovalo. Zdravé stromy si běžně s lýkožroutem poradí, vlastně ho „zalijí" mízou. Letos ale nemají z čeho brát. „Stromy nejsou kvůli nedostatku vláhy v optimální životní kondici, jsou stresované, a to pak stačí nálet pár brouků a strom odejde," připomněl Doubek. „Pro kůrovce je takový oslabený strom, jako když hodíte psovi šunku," přirovnal s nadsázkou lesní rada Matoušek s tím, že navíc byl letos takzvaný semenný rok smrku. Stromy sice kvetou každý rok, ale ne plošně, vždy jen některé. Letos jich vykvetlo velké množství.

Lesy na Vysočině jsou z velké části smrkové, a právě smrky lýkožroutům špatně odolávají. Navíc se brouci stihli letos rychle množit. „Někdy se i stane, že se během roku vyvine jen jedna generace, letos jsou ale tři," řekl Miroslav Matoušek. Jak dodal, lesníci s obavami čekají na jaro. Dopady letošního sucha se podle něj budou projevovat jště dva, tři roky. „Jistě se budou objevovat stromy, co šok z nedostatku vláhy neustály, a ještě odejdou," dodal Matoušek.

Podle odborníků bude jaro i léto 2016 rizikové, po suchém období stromy zůstávají obvykle oslabené, a obranu proti kůrovci bude třeba posílit. Lesníci s kůrovci bojují třeba návnadou, takzvanými lapáky. „V únoru je klademe do vybraných porostů. Strom se pokácí, podloží, aby neležel na zemi a nehnil, ale přirozeně podesychal, a přikryje haluzemi. Samičky kůrovce tam naletí a začne se rozmnožovací cyklus. Ve vhodné fázi vývoje brouků se strom odveze z lesa, nebo chemicky ošetří," popsal Petr Juračka.

Výskyt škůdců se sleduje s použitím lapačů, co samečky lákají na feromon, jaký vylučují samičky. „Je to spíš opatření monitorovací než obranné, lze tak ale sledovat stav populace," vysvětlil Juračka.

Autor: Redakce

27.10.2015 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Josef Mladý

Lídr TOP 09 na Vysočině se obává ztráty demokracie

Volby na Vysočině.
AKTUALIZUJEME
46

ONLINE: Volby skončily. ANO vítězí i na Vysočině

ČSSD Vysočinu neudržela, ANO slaví vítězství

Vysočina – Vysočina už není oranžová. Zmodrala a ovládlo ji podobně jako jiné kraje hnutí ANO. Hlas hnutí ANO dalo 28,63 procent vysočinských voličů. Pro ANO jde o výrazné zlepšení oproti minulým volbám v roce 2013, kdy pro tuto stranu v kraji hlasovalo 15,89 procent voličů.

Reakce ODS: Otázka je, kam bude republika směřovat

Vysočina - S potěšení sledoval v Modrém domě v Jihlavě výsledky voleb do Poslanecké sněmovny volební štáb Občanské demokratické strany.

Krajský úřad dohlížel na klidné volby

Vysočina – Pracovníci Krajského úřadu Kraje Vysočina, kteří tradičně na volby na Vysočině dohlíželi, se během hlasování nesetkali s žádným závažným problémem nebo nedostatkem.

Voliči přicházeli odevzdat hlas i v posledních chvílích

Stařeč - Zájem voličů je patrný i ve Starči na Třebíčsku. Účast přesahuje 60 procent.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení