Jedná se o drama zachycující brutalitu v jedné z takzvaných utěšitelských stanic. Ty za druhé světové války zřídili Japonci v okupovaných zemích, kde jako sexuální otrokyně sloužily tamní dívky. „Japonci je lákali na pracovní inzeráty. Ty dívky si myslely, že budou pracovat třeba v továrnách nebo jako písařky,“ vysvětlil principál Ampulky Michal Lukáč, který hru zrežíroval a také si v ní zahrál.

Pohled na Třebíč z rozhledny.
Na Pekelném kopci u Třebíče si můžete splnit své sny, podívejte se

Scénář napsala česká dramatička Kateřina Volánková. Nebyl to ale Lukáč, kdo (Ne)chtěnou útěchu zařadil do repertoáru Ampulky. „Přišly s ní samy naše herečky. Viděly, že má velký potenciál a že si na ní mohou vyzkoušet, kam až můžou zajít. Podle mě se jim to povedlo. Ušly opravdu velký kus cesty od pohádek a legrace až k tomuto těžkému tématu. Pro ně to byla velká osobní výzva,“ dodal Lukáč s tím, že novou hru „ampuláci“ zkoušeli asi pět měsíců.

V hlavních rolích se představily Jana Kopečková, Karolína Daňhelová a Adéla Adámková. Sehrály trojici čínských dívek, které Japonci nalákali či unesli do „utěšitelské stanice“. Příběh vychází ze skutečných událostí. Podle Lukáče se Japonci za tyto zločiny nikdy neomluvili.