Co takový prezident asociace festivalů vůbec dělá?
Snažím se na ministerstvech, institutech a dalších organizacích přesvědčovat a vyjednávat, aby kultura obecně dostávala víc peněz. Česká asociace festivalů se vyjadřuje také k návrhům zákonů. Nejvíc nás ale s kolegy baví potkávat se spolu a vymýšlet. Asociace je spíše klub lidí, kteří k sobě mají blízko. Na festivalech je to vidět, prolínají se. Asociace je myslím opravdu dobrý spolek.
Prezidentem asociace festivalů jste od listopadu. Na pět let. Jaké máte dosavadní zkušenosti, například z jednání na ministerstvech o peníze?
S úředníky mám zkušenosti převážně pozitivní, jsou to často lidé na svých místech. Zajímavé myšlenky jsem slyšel třeba i na jednání poslaneckého výboru pro kulturu, a to například že je třeba vrátit kultuře obecně její význam, což je lidi povznášet, ukazovat nové obzory a poznání, být otevřený a zušlechťovat je. Samotný pojem kultura se za poslední roky degradoval na pouhou zábavu, a to je špatné a v důsledku pro společnost i nebezpečné. Zaznělo i upozornění na podfinancování kultury za poslední dlouhé období. Má to mimo jiné za důsledek, že se lidé k sobě nehezky chovají a vytrácí se základní pojmy jako slušnost, solidarita, vstřícnost. Špatné společenské klima, které tady je, je tedy z části dáno tím, jak je kultura podfinancovaná.
Při sestavování programu Folkových prázdnin si vybíráte sám. Hlásí se vám hudebníci sami, musíte třeba některé nabídky odmítat?
Těch je 98 procent. Jsem zásobený velkým množstvím návrhů. Řada z nich je fakt pěkných a dobrých, ale je jich strašně moc. Problém je vůbec na všechny ty maily odpovídat. Dostávám dvacet mailů denně, k tomu spoustu jiných doporučení od přátel a dalších lidí. Musím hodně filtrovat.
Nabídek na jeden ročník festivalu dostanete tedy kolik?
Dejme tomu tisíc.
Stává se, že naopak neuspějete vy?
My máme velkou výhodou oproti většině zahraničních festivalů, které jsou pouze víkendové. My si ve všedních dnech můžeme dovolit supermuzikanty za nižší ceny. V tom je naše výhoda.
