Nemáte trému se po osmi letech postavit před fanoušky a hrát?


Trému nemám. Vím, jak se na vystoupení hlasově připravit, a to ostatní je za ta léta strávená na pódiích zcela přirozené. Jedinou obavu mám z nachlazení. Právě jsem si jedno odbyl, tak to snad vyjde.


Nestýská se vám po vystupování?


Absolvoval jsem teď dvě zkoušky s muzikanty, se kterými se v Trnavě objevím. Zjistil jsem, že mi docela chybí jejich humor, který nás spojuje. Byly to překvapivě velmi příjemně strávené chvíle. Ale abych odpověděl: Nemám rád neuvážená rozhodnutí a následné comebacky, proto jsem, jak už jsem se zmínil, odehrál před svým odchodem ještě jednu sezonu, abych se ujistil, že se mi stýskat nebude. Vyplatilo se to bezezbytku.


A nelitujete alespoň trochu toho, že jste přestal vystupovat?


Nelituju. Mám víc soukromí, nemusím se hlídat na každém kroku, mám volné víkendy i prázdniny. Můj život se zklidnil. Neplánujete, že se přece jen někdy vrátíte k vystupování? Myslím si, že ne. Ze zkušenosti ale vím, že život přináší člověku mnohá překvapení, takže se vyhýbám jednoznačným prohlášením. Přesto jsem přesvědčený, že mladým lidem mají hrát mladé kapely. Komu to zavčas nedojde, riskuje, že se stane směšným. A to bych opravdu nechtěl.


Proč jste vůbec po sedmnácti letech působení v Bagru skončil?


Důvodem bylo totální vyčerpání. Bylo mi jasné, že při své tělesné konstituci budu muset zabrzdit. Přesto jsem po tomto poznání odehrál ještě jednu sezonu, abych se ujistil, že mé rozhodnutí není unáhlené.


Jak vzpomínáte na své působení ve skupině?


Na tuto krátkou otázku asi neexistuje krátká odpověď. Ostatně Karel Ošmera - manažer Bagru na podobnou otázku odpověděl napsáním dvou knih. Jde přece o téměř polovinu mého života.


Jaká kapela vás na začátku kariéry ovlivnila? Co posloucháte teď?


Vždycky jsem se skláněl před genialitou skupiny Queen. Líbí se mi samozřejmě celá řada dalších kapel, většinou se však jedná o jejich jednotlivé skladby, které se jim výjimečně povedly. Momentálně je mi nejmilejší absolutní ticho.


Po sedmnácti letech hraní jste udělal tlustou čáru a začal jste znovu, a dá se říct, jinak. Přesto, byl jste muzikant tělem i duší, neskládáte i nyní hudbu nebo texty? Nemáte šuplík plný nápadů?


Asi se nedá říct, že jsem začal znovu a jinak. Prostě jsem jen přestal vystupovat a můj život se zklidnil. Šuplík je prázdný, skládal jsem vždycky pro lidi. A vzhledem k tomu, že se na pódium vracet nechci, postrádala by tato činnost jakýkoli smysl.


Povolání učitele je celkem náročné, jak relaxujete?


Máte pravdu, bohužel se mi příliš relaxovat nedaří. Začínám proto uvažovat, že se přestěhuju na vesnici, kde klid hledat nemusím, najde si mě sám.


Zahrajete si někde nebo s někým jen tak, pro radost?


V žádném případě. Bylo toho skutečně víc než dost. Tedy, pokud se nepočítá výuka hudební výchovy ve škole.