Novináři se vás obvykle ptají na půsty nebo proč chodíte bos. Je vůbec nějaká otázka, na kterou jste ještě neodpovídal?
Na to se mne taky pokaždé ptají. Nemám otázky, které bych si sám kladl. Vyšly dvě knížky, v nich jsem řekl vše, co jsem chtěl říct.

Představení Čtyři dohody hrajete jak dlouho?
Deset roků.

A zájem o ně je čím dál větší, řekl bych.
Nedovedu to posoudit. Zájem je.

Kdybyste tu hráli tři dny po sobě, bylo by nepochybně vyprodáno pokaždé.
Možné to je.

Byl byste schopen přidat víc představení?
Ne. My hrajeme opravdu hodně.

Kolik představení do měsíce?
Třeba třicet. Už není co přidat.

Dostáváte nabídky na filmové role?
Málo. Stane se to, žádná ale nebyla taková, že bych tomu filmu prospěl.

Dvakrát jste dobrovolně po několik dnů pobýval ve tmě, píšete o tom v jedné ze svých knížek.
Pobyt ve tmě je úžasný, ale hodně individuální. Jsou lidi, kteří ve tmě nevydrží. Já jsem měl oba pobyty hezké a příjemné, plné velmi rozmanitých zážitků, převážně krásných a pro mne zajímavých.

V představení Čtyři dohody vtipně poukazujte mimo jiné na nesmyslnost současného ekonomického a společenského systému. Říkáte, že my lidé, přestože onu nesmyslnost cítíme, v něm žijeme jako zhypnotizovaní. Máte návod, jak se oné hypnózy zbavit?
První je si ji uvědomit. Tím, že ji člověk vidí a lépe a lépe rozpoznává, tak už ne tak automaticky přistupuje na všechny ty věci. Postup tkví v tom, že pochopíte. A rozhodujete se vědomě, přistupujete k věcem vědomě jako tvůrce a ne jako někdo, kdo je vláčen světem. Už Jiří Wolker kdysi napsal: Noc valí se k ránu a člověk se narodil, aby buď vlekl svět, nebo jím vlečen byl. Už tehdy to věděl.

Přesto se v oné hypnóze celá společnost stále vytrvale potácí.
Je to velice silné. Lidé jsou zaplavovaní nesmyslnými zprávami, z různých serverů dostáváte kvanta omáčky. Jsou tam jakoby zásadní zprávy a vedle nich úplné nesmysly, co si kdo někde oblékl nebo neoblékl a jak vypadal. A tahle tříšť informací zaplavuje mysl. Když jste v té tmě, nahlédnete, že nejste povinen přijímat myšlenky, které se na vás ze všech stran valí. Nemusíte se zabývat spoustou myšlenek, které vám pořád někdo sugeruje nebo zaujímat nějaké stanovisko. Lidi jsou ureagovaní, je příliš mnoho podnětů, všichni pořád na něco reagují a nevědí na co.

Váš oblíbený Toltécký přístup radí zůstat v klidu a nerozhodovat se zbrkle.
Toltécký přístup je, že svojí moc neodevzdáváte nikomu. Nemůže pro vás existovat autorita ve smyslu nějaké konvence, postavení. Jedině autorita ve smyslu toho, co říká. Hierarchie, to je vlastně vojenský systém, je vlastní hypnóze, ale cizí světu, ve kterém jste kompetentní jako tvůrce sám. Nikdo vám nemůže nic vnucovat, nemá na to žádné právo. V momentě, kdy vystupujete z hypnózy, si to uvědomujete.

Mystikové říkají, že se tento systém zhroutí.
Je dávno zhroucený, Je to fantom, mrtvola. Ale pořád v něm žijeme.

Jak to bude pokračovat dál?
Já nevím. Tím se nezabývám. Bude to pokračovat tak, jak to budeme tvořit.

Ptám se vás proto, že někteří ve vás vidí duchovního učitele.
Já se za žádného duchovního učitele nepovažuji. Takovou pozici nehodlám vůbec zastávat.

Mně taky víc sedíte jako člověk, který dělá na pódiu legraci. Jestli vás to neuráží.
Ne. Ať to klidně někdo bere tak, že si dělám legraci. Mně to nevadí.

Nacvičujete nějakou novu hru?
Ne. My vlastně vůbec nenacvičujeme. Ani Čtyři dohody se nenacvičovaly, ani Pátá dohoda ne. My jsme je prostě začali hrát. Nového ve smyslu titulu nepřipravujeme nic, ale obměňujeme Čtyři dohody i Pátou dohodu. Hrajeme je v různých způsobech. Pro nový titul není prostor ani důvod.

Další knihu také nechystáte?
Knihu ne. S Ondrou Smejkalem ale píšeme operu podle příběhu Clemense Kubyho, který se zázračně uzdravil po pádu ze střech, při kterém si rozdrtil obratel. Bylo mu řečeno, že bude doživotně na vozíku, on se rozhodl, že bude chodit, a chodí. Na základě jeho příběhu píšeme hudebně-pohybově-pěvecké dílo.

Budete v něm hrát?
Zatím se to neví. Je úvaha, že bych tam dělal průvodce večerem, ale není to ještě dořešené.

Kdy bude dílo hotové?
Mám pocit, že premiéra má být na jaře 2016.