Do posvátné řeky Gangy se noří tisíce poutníků. Najednou pozorovatelovo oko zaujme jakýsi muž na břehu, který drží v ruce neforemnou krabičku. „Všiml jsem si, že je to přenosná tiskárna, na které zhotovuje turistům fotky. Tak jsem ho také využil. Zaplatil jsem si jeho služby a přímo na místě jsem těm svatým mužům, které jsem předtím vyfotografoval, pár snímků vytiskl,“ vypráví Vojtěch Vlk.

Křest knihy Portrétoval anglickou královnu v třebíčské knihovně. Autorem knihy o sochaři Frantovi Bělském je třebíčský rodák Bohumil Vostal.
Bohumil Vostal pokřtil ve své rodné Třebíči knihu o sochaři královské rodiny

Vlk pochází z Moravských Budějovic, už dlouho však žije v Praze. Do svého rodného kraje se ale stále rád vrací. Svědčí o tom i výstava jeho fotografií, která bude od 21. června k vidění v třebíčském Malovaném domě. „Je to jakási malá retrospektiva mé tvorby na téma masky, identity a proměny. Tato tři témata moji tvorbu provázejí dlouhodobě,“ vysvětluje fotograf.

Vojtěch Vlk (* 1973)
Narodil se v Moravských Budějovicích. V Třebíči studoval stavební průmyslovku, zároveň ale tíhl k fotografování natolik, že po maturitě odešel studovat do Prahy fotografii. Nejdříve na soukromé fotografické škole, po ní na Vysoké škole umělecko-průmyslové v ateliéru Pavla Štechy. Po jejím dostudování se věnuje především portrétní fotografii jako fotograf na volné noze.

Ten má sice v Praze ateliér, hodně času však tráví cestováním. Právě z těchto výprav vznikají ucelené soubory s portréty tamních obyvatel nebo cykly zachycující různé náboženské akce. „Vždy mě zajímaly věci takříkajíc mezi nebem a zemí. A tak jsem pobýval s fotoaparátem mezi křesťany, buddhistickými mnichy či hinduisty a svatými muži. Zaznamenával jsem jejich každodenní život a pořizoval i jejich portréty. Na výstavě v Třebíči budou kromě jiného i fotografie, které vznikly před asi pětadvaceti lety v Izraeli, a také hodně velký soubor z velikonočních procesí bratrstev kajícníků ve španělské Andalusii,“ objasňuje Vlk.

Dostat se do těchto mnohdy uzavřených komunit ale nebývá lehké. „Když tam přiletím, několik dní za těmi lidmi jen chodím a povídám si s nimi. Navážu tak určitý kontakt a malé přátelství. Pak mě pustí trochu blíž ke svým rituálům,“ popisuje fotograf, který si cení zejména snímků z indického Váránasí. „Jsou to záběry, které se jen tak udělat nedají. Například svatý muž, který pije z lidské lebky nebo tančí v transu po meditaci,“ podotýká Vlk.

Fotografie v barvě

Výstava Masky / Proměny / Identita
Vernisáž v Malovaném domě v Třebíči 21. června v 17 hodin.
Výstava trvá do 27. srpna.

Při poslední návštěvě Indie se setkal i s hijras. „Jsou to muži, kteří se převlékají za ženy, případně se za ně i přeoperovávají. Zároveň je to ale také náboženská hinduistická skupina, i oni mají své duchovní vůdce. Jejich fotografie budou také na výstavě a jako jediné tam budou v barvě. Barva je v tomto případě velice důležitá a dominantní,“ uvádí Vlk, který se kvůli ještě většímu barevnému zvýraznění snímků spojil i s renomovanou textilní výtvarnicí Kateřinou Soukupovou. „Ta tyto fotografie vytištěné na fotoplátno zašila do originálních látek z Indie nejrůznějších barev a vzorů. Takto vzniklá pasparta tak dokonale ladí se snímkem člověka na fotografii,“ dodává Vlk, který začínal s fotografováním zhruba v deseti letech.

Tehdy dostal od babičky sovětský fotoaparát Smena. „S ním jsem fotil třeba přírodniny, zatoulaného psa či kamarády. Tím začala moje fotografická cesta, která se nejvíce nakopla v období sametové revoluce. To mi bylo šestnáct, zvonilo se klíči a i v Moravských Budějovicích byly demonstrace. Tenkrát jsem začal fotit mnohem víc a pocítil jsem chuť být opravdovým fotografem,“ vzpomíná.