Mnoho písemných dokladů o nich nezůstalo. Jedním z mála je zmínka Caesara, který o Keltech zanechal nelichotivý text. Jejich kmeny totiž v roce 387 před Kristem dobyli Řím, což byl pořádný vroubek.
Dnes po nich máme přeneseně některé svátky. Jedním z nich je Beltine, ze kterého se postupem věků stalo pálení čarodějnic.
Keltská historie fascinuje stovky lidí z celé republiky natolik, že vstoupili do Bratrstva Keltů. Vydávají si zpravodaj, pořádají akce – na jaře posledního dubna tradičně Beltine. Stěhuje se už sedmnáct let po různých místech v tuzemsku, letos padla volba na zámeckou zahradu v Jaroměřicích nad Rokytnou.
O víkendu se sem sjelo z celé země i ze Slovenska dvanáct set účastníků. Zněla keltská muzika, pila se medovina, jedly se keltské speciality, prostředí mělo tu správnou atmosféru. Přednášel velký znalec keltské kultury, archeolog z Univerzity Hradec Králové Jiří Waldhauser, autor Encyklopedie Keltů v Čechách. Měl velký úspěch i díky tomu, že dokáže téma podat humorně.
Co lidi motivuje přihlásit se do Bratrstva Keltů? Někoho zajímá aktuální archeologický výzkum, jiného fascinuje mystika, další lidi zase mají rádi hlavně keltskou muziku, která je podmanivá.
U zrodu občanského sdružení Bratrstvo Keltů stál v roce 1995 Tomáš Křivánek z Pikovic u Prahy: „Mě Kelti baví i proto, že je vnímám jako sympatické volnomyšlenkáře. Oni moc nectili autority. Byli taky celkem řemeslně zruční. Jen v Čechách je na ně tři tisíce upomínek, další spousta je jich na Moravě. A přitom toho pořád o nich víme dost málo. “
Taky na Třebíčsku lze najít pozůstatky po Keltech, a to z období zhruba mezi 5. a 1. stoletím př.n.l. Archeologové podle slov předního českého badatele Jiřího Waldhausera objevili sedm lokalit. Mezi nimi ostrov v Dalešické přehradě nebo hradisko u Mohelna. Rovněž u Jaroměřic podle všeho Keltové působili. Je otázkou, co se v té době stalo s původním obyvatelstvem. Zda se stalo otroky Keltů či s nimi postupně splynulo.
Nejzazší kořeny Keltů sahají přinejmenším do období kolem poloviny 2. tisíciletí př. n. l..Není tudíž pravdou, že postavili Stonehenge. Vznikli patrně splynutím několika předchozích kultur. Přestože není jisté, zda všechny kmeny měly stejný rasový původ, vyspěly postupně v etnikum s jednotným jazykem, kulturou a náboženstvím, nikdy však nevytvořily jednotný stát.
Jejich největší rozkvět nastal mezi 6. a 1. stoletím př. n. l., historici toto období nazývají laténská kultura. V 1. století př. n. l. podlehli Keltové Římanům a byli postupně asimilováni či vytlačeni do Skotska a Irska. Přijali křesťanství a vytvořili si na základě latinky vlastní písmo zvané ogham. Dodnes se v západní Evropě hovoří jazyky z keltské jazykové skupiny: velštinou, irštinou, skotskou gaelštinou a bretonštinou.
