Ceny bytů vyšplhaly do mnohamilionových výšin. Není už neobvyklé, že za třípokojový byt na Vysočině zaplatíte kolem pěti milionů korun. Bydlení je problém v každém městě. V Třebíči se však po příchodu pracovníků pro nový blok dukovanské elektrárny zřejmě ještě navýší. „Na pořízení průměrného bytu je nyní v České republice potřeba vynaložit dvanáct až třináct ročních platů. To je dvojnásobek evropského průměru,“ vypichuje odborník na bydlení Josef Netík, ředitel třebíčské firmy S.O.K. stavební.

Podle Netíka je na každém, jaký typ bydlení zvolí. Ale on sám vidí jako nutnost rozšiřovat nabídku nájemních bytů. „Pořízení vlastnického bydlení se stalo v podstatě nedostupným i pro střední vrstvu obyvatel. Odborníci proto očekávají, že zájem o nájemní bydlení bude dále narůstat,“ vysvětluje Netík s tím, že město by se tím mělo rychle zabývat. „Podle mého názoru je orientace na nájemní bydlení jediná možná. Dlouhé roky přežívající názor, že neviditelná ruka trhu kompletně vyřeší i tak citlivou oblast, jakou je pro člověka bydlení, je zcela mylný,“ dodává.

Josef Netík, odborník na bydlení, ředitel S. O. K. stavební
ANKETA: Jak vidíte možnosti nájemného bydlení v Třebíči?

S jeho názorem souhlasí opoziční komunistická zastupitelka Hana Máchalová. „Pro mladé rodiny bude nájemní bydlení jedinou formou, kterou budou schopné finančně zvládat. Na Západě je to navíc převažující forma bydlení,“ podotýká Máchalová.

Třebíč je druhým největším městem v Kraji Vysočina. Leží v jeho jihovýchodním cípu, nyní v ní žije zhruba 36 tisíc obyvatel. Nejlidnatější částí jsou Nové Dvory. Zatímco nyní na Nových Dvorech bydlí přes 16 tisíc lidí, před čtyřiceti lety to byla pouhá polovina. Pod Nové Dvory totiž spadá i sídliště Hájek, které na přelomu 70. a 80. let minulého století vzniklo pro pracovníky Jaderné elektrárny Dukovany. Právě jejich příchod značně ovlivnil demografii města.

Třebíč je díky své unikátní židovské čtvrti a bazilice svatého Prokopa zapsaná na Seznamu Unesco.

To potvrzuje i Netík, který ale připomíná, že město samotné by těžko mohlo stavět bytové domy. Na to by podle něj zkrátka nebyly peníze. „Bavíme se o stovkách milionů, možná i jednotkách miliard korun. Třeba v Rakousku proto funguje spolupráce měst se silnými kapitálovými skupinami, jako jsou banky, pojišťovny či speciální kapitálové fondy. Město běžně poskytuje pozemky a infrastrukturu a kapitálové skupiny pak finance na stavbu a know-how při provozování těchto nemovitostí. Z této spolupráce pak profitují všichni,“ vysvětluje Netík.

Podívejte se, kdo chce být starostou v Třebíči. Klikněte ZDE

Starosta Pavel Pacal přiznává, že situace na trhu s bydlením je v Třebíči už nyní velmi špatná. „Ceny se vyšroubovaly neuvěřitelně vysoko, z mého pohledu naprosto nesmyslně. Je proto nutné se soustředit buď na družstevní byty, nebo na nájemní byty. Družstevní jsou spíš záležitostí státu. U nájemních bytů tomu lze přispět tím, že část bytů v chystaných bytových domech se bude budovat jako byty nájemní,“ říká Pacal s tím, že Třebíč nyní něco takového chystá u polikliniky Vltavínská. „Má tam vyrůst dvě stě šedesát bytů. Pozemky jsou ale naše. Lze je tedy například prodat developerům za podmínky, aby část z nich vybudovali jako nájemní. Tím bychom je pak mohli poskytnout především mladým lidem. Variant je ale více a nyní je zvažujeme,“ doplňuje.

Město dříve mělo množství vlastních bytů, ty však rozprodalo. „Tehdy se byty rozprodávaly nájemníkům, kteří tam bydleli. A jestli bylo správné se těch bytů zbavit? Těžko můžeme současnou optikou hodnotit stav, který byl před lety,“ krčí rameny Pacal.

Byt si lze v Třebíči pronajmout už nyní, hlavně na komerční bázi. Většinou tedy přes realitní kancelář. Nabídka je ale značně omezená. „Aktuální situaci v nájemním bydlení navíc do značné míry ovlivňuje velké množství poptávajících ze strany cizinců, zejména ukrajinské národnosti. Proto nyní dochází k obsazení nájemních bytů i za vyšší ceny, než je obvyklé. Nájemní bydlení se tím stává čím dál méně dostupné,“ objasňuje makléř realitní kanceláře Re/Max A-City David Chaloupka.

Kompletní informace o volbách na Třebíčsku najdete ZDE

Pohled do historie – Třebíč rostla díky Baťovi a Dukovanům

Ve 20. století Třebíč zažila dva velké nárůsty obyvatel. Ve 30. létech zde Jan Antonín Baťa vybudoval továrnu, která byla po Zlínu druhá největší v jeho obuvnickém impériu. S Baťou do Třebíče přišlo množství nových lidí, kteří se z větší části usadili v západní části města, v blízkosti Baťovy továrny. Poblíž vyrostla Borovina, čtvrť baťovských domků podobných těm ve Zlíně.

Borovina byla jakýmsi městem ve městě, přičemž její baťovská pospolitost jí i navzdory znárodnění továrny zůstala až do sametové revoluce. Původní „Boroviňáci“ proto dodnes tvoří zajímavou sortu obyvatel města. Na svoji čtvrť jsou nesmírně hrdí, mnozí z nich se za „Třebíčáky“ tak úplně nepovažují. Není se co divit – měli vlastní sportovní kluby, vlastní divadlo (začínal v něm například Jiří Pecha nebo Miloslav Mejzlík), vlastní kapely. Tento patriotismus navíc ožil v poslední době, kdy se v areálu bývalé továrny konaly borovinské akce nebo kdy se Třebíč chystá oživit borovinský kulturní dům.

Zdroj: Deník/Milan Krčmář

Ještě větší skokový nárůst obyvatel město zaznamenalo na přelomu 70. a 80. let, kdy se z 25 tisíc obyvatel rázem dostalo na čtyřicet tisíc. Tehdy se v blízkých Dukovanech začala stavět jaderná elektrárna a do Třebíče se přistěhovali technici i s rodinami. Ale zatímco Baťa při výstavbě „své“ čtvrti postupoval systematicky a vytvořil z ní krásné zelené městečko, pro zaměstnance elektrárny se rychle začaly stavět paneláky, hlavně v nové čtvrti Hájek. Tehdy se plánovala i asanace někdejší židovské čtvrti, na jejímž místě by také vyrostly panelové domy. Naštěstí je však toto místo silně podmáčené a náklady na výstavbu by byly enormně vysoké.

Milan KrčmářMilan KrčmářZdroj: Deník/Milan KrčmářPředvolební reportáž Deníku: Proč Třebíč a proč problémy s bydlením?

Nepopírám, že Třebíč je má srdeční záležitost. Jsem hrdý na zdejší památky zapsané v Unesco, jsem hrdý na bohatou historii, kterou naše město má, a jsem hrdý i na to, jak se řada jeho částí v poslední době změnila k lepšímu. Zároveň ale nejsem slepý a vidím také jeho mnohé nedostatky.

Mezi ně patří i problémy s bydlením. Ty má mnoho jiných měst. Lidé zkrátka bydlet potřebují, jenže s tím, jak se trh s byty v posledních letech doslova utrhl ze řetězu, ne každý si může dovolit jít do svého. Byť je Třebíč relativně malé město, i za jednopokojový byt zde zaplatíte kolem dvou milionů, v žádaných lokalitách, jako je třeba sídliště Horka-Domky, počítejte s tím, že třípokojový byt vás vyjde na čtyři a půl. Ve srovnání s velkými městy jsou to možná dobré částky, ale v Třebíči je průměrný plat necelých třicet tisíc korun – a jak už to bývá, na ten průměr dosáhnou jen někteří. Není tedy divu, že se lidé v Třebíči stále více ptají po nájemních bytech.

Třebíč navíc už nyní počítá s tím, že se začne stavět pátý blok dukovanské elektrárny – což bude pro město znamenat příliv nových lidí. Ti budou potřebovat někde bydlet, přičemž ne všichni jsou manažeři, kteří by si mohli dovolit byt koupit, a ne všichni jsou svobodní, aby žili někde na ubytovně. Jediným řešením tedy pro ně bude jít do nájmu. Soukromí pronajímatelé na to asi stačit nebudou, a je tedy na vedení města, aby na zvýšenou poptávku bylo připravené.

Milan Krčmář, reportér Třebíčského Deníku