Česko prožívá zásadní vlnu rozvolnění, děti ve třídách sundaly roušky, můžeme do restaurací i na kulturní akce. Znamená to, že covidová krize je za námi?
Situace je podstatně lepší než před několika týdny. Nemoc covid-19 tu ale bohužel s námi bude i v následujících letech. Musíme udělat maximum pro to, abychom minimalizovali její dopady. Naprostou prioritou je vakcinace, proočkování co nejvíce lidí. To zaručí, že by už nikdy neměly být přeplněné špitály, v nichž doktoři a sestry pracovali na hraně svých možností.

Jak důležitý bude obezřetný návrat do škol a zaměstnání v září po dovolených?
Nesmí nás ovládnout pocit, že už jsme vyhráli a virus nás nemůže překvapit, jako loni na podzim. Víme o existenci britské, indické, vietnamské mutace. Mohou přijít i další. Budeme sledovat čísla, a pokud by se ukázalo, že se blížíme tomu, co se dnes děje ve Velké Británii, která regulérně hovoří o další vlně, musíme být připraveni.

I na třetí dávku vakcíny?
To je podle mě bez diskuse. Budeme muset vybudovat kapacity, abychom na podzim mohli přeočkovat občany další dávkou.

Bude v té době fungovat Ústřední krizový štáb, jemuž předsedáte?
Dohodli jsme se, že zatím ho necháme běžet, jen snížíme četnost zasedání na jedno za čtrnáct dní. Je to funkční platforma, kde se setkávají zástupci zainteresovaných resortů.

Evropský parlament schválil unijní covid pas. České sněmovně se zatím nepodařilo projednat totéž na národní úrovni, ale je vůbec nutné k tomu přistupovat?
Myslím, že bychom tuto věc měli mít ošetřenou v českém zákonodárství. Vůbec nechápu postoj opozice, protože naším společným cílem, bez ohledu na politické názory, by přece mělo být, aby naši občané v klidu a bez komplikací mohli vycestovat na dovolenou. Proto vláda změnila systém testování, kam zařadila dva PCR testy měsíčně zdarma. Děláme vše pro to, aby lidé strávili příjemné léto, a opozice do toho nepochopitelně hází vidle.

Protože jí v původním návrhu o covidovém certifikátu vadilo, že se do něj dostalo spousta nadbytečných věcí.
Doufám, že se současným návrhem pana ministra Vojtěcha, který ho oholil až na kost, problém mít nebude a schválíme ho co nejrychleji (sněmovna ve středu odmítla covid pas projednávat ve zrychleném režimu – pozn. red.).

Nestačí snad lidem evropský právní předpis?
Asi bychom to zvládli i s ním, ale osobně preferuji standardní cestu, tedy český zákon.

Nejde pochopitelně jen o země Evropské unie, ale také o oblíbené destinace ve třetích zemích a zajištění bezpečného návratu. Proč jste se omluvil turistům, kteří se vrátili z Tuniska s falešným osvědčením o negativním testu?
Omluvil jsem se těm, kteří měli test v pořádku a museli zhruba dvě hodiny čekat na letišti, než se to objasnilo. Současně jsem řekl, že policie nijak nepochybila, protože podezření na falešné testy existovalo a u několika turistů se potvrdilo. Policie musí certifikáty kontrolovat. Vyvolal jsem jednání mezi vedením policie a Asociací cestovních kanceláří, aby se ukázalo, jací lékaři v zahraničí osvědčení vydávají. Až bude mít policie seznam akreditovaných lékařů, kontrola bude rychlejší. Do začátku prázdnin bychom to měli stihnout.

Nejvyšší správní soud ruší jedno vládní nařízení ohledně covidu za druhým. Protizákonně jste zavřeli restaurace, obchody, školy, bazény. Znamená to, že jste schválili pandemický zákon, podle něhož neumíte postupovat?
Celé to jde za opozicí, která udělala z pojmu nouzový stav sprosté slovo, a my jsme každých čtrnáct dní museli ve sněmovně bojovat o jeho prodloužení. Pak nás dotlačila k přijetí pandemického zákona, o němž jsme jako o účinném nástroji v boji s covidem měli od počátku pochyby. Největším paradoxem je, že jeho přijetí prosazovali hlavně Piráti, ale poté, co prošel, se jejich expert na zdravotnictví stal prominentním stěžovatelem na opatření podle jeho dikce. Přemýšlím, zda jsou Piráti aktivisté, nebo politici.

Myslíte právníka Ondřeje Dostála?
Ano. Napadá něco, do čeho nás sami dotlačili, protože odmítli nejúčinnější nástroj, kterým je stav nouze. Ten nastupuje tehdy, když stát není schopen zvládnout krizi standardní cestou. Zavírat plošně provozovny nebo omezovat shromažďovací právo zkrátka jinak nelze. Pandemický zákon z toho udělal bramboračku.

Jenže platí a je nutné ho dodržovat. Nebo by bylo lepší přijmout jiný?
Abychom byli v souladu s Ústavou České republiky, lze plošná opatření vyhlašovat jen přes zákon o bezpečnosti ČR a krizový zákon.

Budete trvat na jejich projednání i vzhledem k tomu, že pandemický zákon má jen roční platnost?
Obě novely zmíněných zákonů jsem poslal do sněmovny, ale poslanci je dali k ledu. Pokud bude politická vůle, můžeme se k nim vrátit. Nejvyšší správní soud by pak měl méně práce.

Při schůzi k hlasování o nedůvěře vládě se také hovořilo o vaší cestě necestě do Moskvy. Po návratu vyhoštěných českých diplomatů jste v České televizi řekl, že jste dělali vše pro to, aby se někteří lidé nevraceli speciálem ani autem, ale v poklidu zmizeli. Váš výrok, který se týkal českých agentů, teď ruská strana používá jako důkaz nepřátelské činnosti Česka v Rusku. Byli snad tito ilegálové důvodem vaší kamufláže?
Debata v Událostech, komentářích s mojí cestou nijak nesouvisela.

To si nemyslím. Jakub Železný se vás ptal, zda jste potřebovali čas pro stažení lidí pracujících pro Českou republiku v utajení.
Při vší úctě pan Železný ví o zpravodajských operacích Česka velmi málo. Nejprve se mě zeptal, kolik agentů máme v Rusku, a já jsem mu logicky odpověděl, že na takovou otázku samozřejmě odpovídat nemohu. Nechci se k tomu vracet, protože to bude předmětem dalšího šetření. Mohu ale čtenáře Deníku ujistit, že jsem žádného českého zpravodajského pracovníka neohrozil, a jsem si jistý, že to potvrdí i relevantní činitelé. Z mé strany to vnímám jako další bublinu serveru Seznam Zprávy, s nímž mám právní spor.

Stále platí vaše teze, že do Moskvy jste ve skutečnosti pro Sputnik nikdy letět nechtěl?
Stále platí to, co jsem řekl na třech sněmovních výborech. Totéž zopakuji na policii, když bude probíhat vyšetřování.

Po vašem týdenním intermezzu na ministerstvu zahraničí se funkce ujal váš bývalý náměstek Jakub Kulhánek, který si zatím vede dobře. Například když řekl, že o velvyslaneckých postech bude výlučně jednat s premiérem a prezidentem, tedy bez zprostředkovatelů typu Martina Nejedlého.
To je pravda.

V minulosti to tak ale nebylo. Na veřejnost unikla korespondence mezi českým velvyslancem v USA Hynkem Kmoníčkem a vlivným sociálním demokratem Pavlem Jarošem, jehož jste stihl v dubnu jmenovat náměstkem na ministerstvu zahraničí. Z ní vyplynulo, že Martin Nejedlý v obsazování ambasadorů hrál klíčovou roli.
Bavíme se tady o soukromých e-mailech mezi pány Kmoníčkem a Jarošem, který má e-mailový účet na seznamu. Právě na Seznam Zprávách pak tato korespondence byla zveřejněna. Znamená to, že když mám e-mail na Seznamu a s někým si dopisuji, může se to objevit v článku? To by asi milion uživatelů seznamu.cz mohlo zajímat. Pokud stejný server provozuje e-mailové schránky i zpravodajství, měl by možná takové podezření vysvětlit.

To nechť učiní, ale nijak to nezpochybňuje obsah té zmiňované e-mailové konverzace a vliv pana Nejedlého.
Pokud vím, za Kancelář prezidenta republiky tyto věci vyjednává vedoucí zahraničního odboru Rudolf Jindrák, za ministerstvo zahraničí ministr, který informuje pana premiéra. Rozhodně nebudu komentovat informace, které byly evidentně získány nelegálním způsobem.

Faktem je, že nyní vláda připravuje výjezd šestadvaceti nových velvyslanců. Objevují se spekulace, že jsou mezi nimi i politici, kteří mají volbami získat trafiku za zásluhy.
Nemůžu komentovat jednotlivá jména, ale v drtivé většině jsou to kariérní diplomati. Když přemýšlím o tom seznamu, žádná politická nominace tam není.

Ani Adam Vojtěch?
V tomto seznamu nebyl.

Jan Kohout jako budoucí velvyslanec v Itálii ovšem ano, byť on je kariérní diplomat a současný náměstek ministra zahraničí.
Je to bývalý ministr zahraničí a nezpochybnitelný profesionál.

Vaše jméno se na podobném seznamu ambasadorů třeba příští rok neobjeví?
Moje jméno se na žádném seznamu velvyslanců neobjeví.

Velkým tématem je státní rozpočet. V pondělí vláda schválila schodek ve výši 390 miliard. Není vám smutno, že u toho ČSSD asistuje?
Není, protože se nám podařilo prosadit řadu věcí z programu ČSSD. Bohužel není naší vinou, že ad hoc koalice ANO, ODS a SPD odhlasovala zrušení superhrubé mzdy, které znamená minus 130 miliard pro státní rozpočet. Kdyby se to nestalo, rozpočtový schodek by vypadal jinak.

Z jakého důvodu jste ve vládě zůstali, když to prosadil váš koaliční partner s pravicovou opozicí?
Protože jsme věděli, že to tak dopadne a budeme moct říct: My jsme vám to říkali. Z mého pohledu udělali strašnou chybu a dneska už to vědí. Pro ČSSD je to další argument pro to, abychom se podívali na příjmovou stránku rozpočtu. Za covid nesmí zaplatit zaměstnanci, ale ti, kteří na to mají, nebo na něm dokonce vydělali. Vracíme proto do hry progresivní a sektorové zdanění.

Do voleb tedy jdete s tezí, že bez zvýšení daní to nepůjde?
Naši voliči se ptají, kdo zaplatí obrovské náklady za covid. My říkáme, že to nemohou být jako vždycky zaměstnanci, například tím, že nějaká budoucí vláda zvedne DPH na pětadvacet procent. Musejí to zaplatit banky, nadnárodní společnosti, bohatí.

Ministryně financí Alena Schillerová tvrdí, že na daně z příjmu se sahat nemusí, když se zvýší spotřební daň, uplatní se globální daň pro obří firmy nebo digitální daň a zruší se velká část daňových výjimek.
To je v součtu zhruba 20 miliard, tedy pokud by paní ministryně nechtěla zrušit i slevu na poplatníka. Hnutí ANO to prostě matematicky nevychází. Musíme hledat zdroje tam, kde opravdu jsou.

Vláda je v tom nebývale kreativní. V rozpočtu například počítá se snížením armádního rozpočtu o deset miliard ve dvouletém horizontu a také s krácením peněz na vědu, výzkum a inovace o tři miliardy. To myslíte vážně?
Návrh paní ministryně je počátečním výkopem, kdy výše schodku je konečná, ale parametry se ještě budou měnit. Projde to velkou diskusí, za ministerstvo vnitra tam mám řadu připomínek kvůli kybernetické bezpečnosti, základním registrům či IT systémům. Na vědě a výzkumu se šetřit nemůže, tam se peníze najít musejí. U armády jsme řekli, že zvýšíme rozpočet na 1,4 procenta HDP a pak ho podrobíme revizi. To plníme. S úsměvem sleduji kolegy z ODS, kteří volají po okamžitém zvednutí na dvě procenta HDP, ale už neříkají, kde těch 50 miliard seženou. Navíc v situaci, kdy má ministerstvo obrany problém svoje peníze utratit.

Do konce června by ministryně spravedlnosti měla přijít se jménem nového nejvyššího státního zástupce po rezignaci Pavla Zemana. Měl by to být někdo ze soustavy státního zastupitelství?
To je věc paní ministryně Benešové. Když jsem vybíral policejního prezidenta, taky mi do toho nemluvila. Až se to jméno objeví, budeme o něm na vládě diskutovat.

Nestavíte se k tomu poněkud laxně, když si uvědomíte, že Zemanův nástupce může rozhodnout o kauze Čapí hnízdo, pokud žalobce Jaroslav Šaroch kauzu odloží?
Nebudu vytahovat žádné jméno a živit spekulace. Pokud se na vládě nedohodneme, nastoupí statutární náměstek, jímž je pan Igor Stříž. Bezvládí nehrozí.

Sněmovna se bude v souvislosti s kauzou Dominika Feriho také zabývat zpřísněním trestů za znásilnění a upřesněním skutkové podstaty. Jste pro?
Postih za tyto delikty je podle mě adekvátní. Problém je v tom, že řada obětí těchto trestných činů se bojí je ohlásit. Zahájil jsem jednání v tom směru, aby traumatizující zážitek žen nebyl zvětšován ještě tím, že je bude vyslýchat někdo, kdo jim je nepříjemný. Budu se v rámci policie snažit o přechod na režim, kdy se v případě znásilnění vždy vyhoví přání oběti a vyslechne ji vyšetřovatel stejného pohlaví. Nemyslím, že by pomohlo zvyšovat horní hranici z osmnácti na pětadvacet let.

Jde o tu spodní. Poslankyně žádají, aby se zvýšila na tři roky, a nešlo tudíž uložit podmínečný trest.
To je možná k debatě, ale problém podle mě není ve výši sankcí.

Podpoříte úpravu, že pohlavní styk bez souhlasu jedné se stran bude považován za trestný čin?
To je velmi citlivá věc. Pokud máme jít tímto směrem, budeme muset najít precizní formulaci, která bude odpovídat běžnému životu. Asi těžko půjdeme cestou písemných souhlasů se sexuálním stykem. Musíme najít řešení, které splní zadání, ale bude také praktické.

Podle posledních průzkumů i podle volebního modelu Deníku, který dal dohromady sedmnáct z nich, by se ČSSD nedostala do sněmovny. Obáváte se jako předseda strany, jíž je 143 let, že zůstane za branou?
Ne. Jsem přesvědčen, že ČSSD se do sněmovny dostane už jenom proto, že bude mít nejlepší program. Bez silné levicové strany se tento stát dostane do zajetí pravicových experimentů, jako jsou spoluúčast ve zdravotnictví, privatizace veřejných služeb, propouštění státních zaměstnanců, zdanění výsluh. Tomu vždy budeme bránit. Až se rozjede volební kampaň a lidé se seznámí s naším programem, věřím, že velká část voličů nám hlas dá. Budou chtít stát, který zvládá krize, dostupné zdravotnictví a sociální služby, fungující policii a integrovaný záchranný systém. To vše stojí peníze, a slabý stát to nezajistí.

Možná jsou přesvědčeni, že jim to zaručí někdo jiný, Andrej Babiš, Ivan Bartoš nebo Robert Šlachta…
Nezajistí. Hnutí ANO žádný program nemá, kromě věty: Nechte to na nás, my to zařídíme. Ostatní uskupení jsou pravicová, a když jsem četl program koalice Spolu, tak to je slohové cvičení bez konkrétních věcí. Snad až na to, že jejich sliby by stály dalších 220 miliard, a mě by zajímalo, kde je vezmou.

Pravolevé vnímání politiky už ale nefunguje, a vám se proto může vymstít, že jste až do hořkého konce zůstali ve vládě s ANO.
Samozřejmě platíme za covid, protože vláda musela dělat nepopulární opatření. Přišlo by mi ale nefér utíkat před odpovědností v situaci, kdy vláda řešila klíčové otázky z hlediska bezpečnosti a zdraví obyvatel. My věci dotáhneme do konce a bude na voličích, jestli nás objektivně zhodnotí. A doufám, že si rozmyslí, zda chtějí Českou republiku vedenou Piráty, nebo fungující sociální stát s ČSSD ve sněmovně.

Právě zesnulý bývalý předseda exilové ČSSD Karel Hrubý v Deníku Referendum v lednu uvedl, že vaše spojenectví s ANO bylo chybou. „Otevřela se tak cesta těm, kteří chtějí řídit stát a společnost autoritativním způsobem, obcházet demokratické instituce, vytvářet manipulací veřejné mínění, které je tlačeno do duševní přízemnosti senzacemi, skandály, bludnými předsudky, poplašnými informacemi,“ uvedl Hrubý. Neměl pravdu?
S Karlem Hrubým jsem měl možnost hovořit v roce 2019 u něj doma v Basileji. Téma vstupu ČSSD do vlády bylo jedním z nejvíce diskutovaných. V tom, co jste citovala, je hodně pravdy. Pokud by ale sociální demokracie do vlády s hnutím ANO nešla, nastalo by přesně to, o čem Karel Hrubý mluvil. Vládu by držela SPD, čemuž jsme zabránili. Spoustu věcí jsme ubrzdili, ovlivnili, posunuli. Teď jde jen o to, abychom vysvětlili našim voličům, že ta mise měla smysl.