Žraloci velrybí jsou extrémně ohroženým živočišným druhem. Odhady naznačují, že jejich celosvětová populace za posledních 75 let klesla na polovinu, uvedla americká televize CNN. I přes silnou ochranu, jsou stále loveni. Podobně jako mají smůlu nosorožci, že mají nosní rohy, mají tito obři smůlu, protože mají ploutve. Polévka ze žraločích ploutví je pochoutkou, a to nejenom v asijských státech. Často také končí jako vedlejší úlovek v tuňákových vodách. Obě velké ryby se často vyskytují pohromadě. Jejich množství nepomáhají ani ropné a plynové vrty, rostoucí hustota lodní dopravy a změny klimatu.

Kvůli jejich ochraně vytvořil v roce 2003 australský mořský biolog Brad Norman jejich otevřenou online fotografickou databázi s názvem The Wildbook for Whale Sharks (Kniha žraloků velrybích).

Malá i velká zvířata čile putují po světě. Většinou se ze země do země nepřesouvají z vlastní vůle, ale nejčastěji v rámci mezinárodního obchodu. Nová studie upozorňuje, že i jeho legální forma je vzhledem k svému rozsahu nebezpečná pro ohrožené druhy.
Obchod se zvířaty ohrožuje stále více vzácných druhů. Na vině jsou bohaté státy

Kdokoliv - veřejnost, vědci, cestovatelé, turističtí průvodci – může svými fotografiemi vymírajících obrů přispět do této knihy. Databáze je propojena s technologií americké vesmírné agentury NASA, která díky snímkům mapuje polohu žraloků i jejich směr pohybu. K dnešnímu dni do ní bylo vloženo přes 70 tisíc snímků z více než 50 lokalit, což z ní činí jeden z největších projektů ochrany přírody na světě.

Navzdory své impozantní velikosti - žraloci velrybí dorůstají až 20 metrů – nepředstavují tito jemní obři pro plavce a potápěče žádné nebezpečí. Stejně jako kytovci se živí planktonem a drobnými mořskými organismy. Pomalu plují oceánem maximální rychlostí pěti kilometrů v hodině. Jsou to prostě ideální ryby pro doprovázení jen tak se šnorchlem a ploutvemi.

Skvrny a pruhy slouží jako lidské otisky prstů

Brad Norman tyto charismatické tvory studuje již více než 25 let. Nejprve s nimi plaval v tyrkysových vodách útesu Ningaloo u severního pobřeží západní Austrálie. „Byl to jeden mých z nejúžasnějších životních zážitků,“ svěřil se biolog CNN. Jeho první souputník přezdívaný Stumpy (Pahýl) - kvůli jeho zdeformovanému ocasu - byl Normanovým prvním fotografickým záznamem do rozsáhlé databáze. Stumpyho vyfotil již v roce 1995, tedy v dobách, kdy internet teprve skromně začínal. Držet krok s lenivým Stumpym není dodnes pro Normana žádný problém. „Vídám ho tu téměř každý rok. A říkám si: Tak kam si to zas valíš, kámo?“ Od prvního setkání plaval s žraloky velrybími snad tisíckrát. „To se nikdy neomrzí,“ dodal.

Kulovník sagamský
Děsivé monstrum z hlubin. Moře u Kalifornie vyplavilo neobvyklou rybu

Fotografie odeslané do The Wildbook for Whale Sharks jsou analyzovány algoritmem, který skenuje skvrny a pruhy na kůži ryby. Ty mají žraloci stejně jedinečné, jako mají lidé otisky prstů. Program dokáže žraloka identifikovat a přiřadit ho v databázi. Jedná se o modifikaci technologie, kterou vyvinula americká NASA pro Hubbleův teleskop. Algoritmus pracuje s kožními značkami žraloků podobně, jako když teleskop v temném vesmíru hledal nové hvězdy. Vzory žraločích skvrn jsou totiž podobné kupám hvězd na noční obloze. Údaje o poloze žraloků a jejich migračních trasách pak ovlivňují strategie při ochraně jejich stanovišť. „Proto je tak důležitá pomoc veřejnosti,“ řekl Norman.

Cestovky jsou přísně regulovány

Na jednu stranu australský biolog hovoří o tom, že by každému zážitek s potápěním se žraloky doporučil. Na stranu druhou si je vědom, jak rostoucí zájem o tento adrenalinový zážitek ovlivňuje jejich biotop. Proto je pro absolutní minimalizaci turistických výprav do žraločích lokalit.

V západní Austrálii jsou cestovní kanceláře, které se na podobné zážitky specializují, přísně regulovány: od omezení počtu lidí přes licencování plavidel až po procentuální odvody, které směřují na ochranu živočicha. Bohužel, ne všude na světě platí podobná přísná opatření.

Ačkoli to laika možná překvapí, krokodýli patří mezi velmi rychlé plavce.
Krokodýl se stal hvězdou internetu, lidé se po zhlédnutí videa neubrání smíchu

Například na Maledivách jsou tito žraloci oblíbenou atrakcí, ale omezení určená k jejich ochraně jsou často porušována. Příliš lidí v okolí může zvířata stresovat, kolizní poranění člunem pak pro změnu může ovlivnit jejich růst i schopnost cestovat na dlouhé vzdálenosti. Na Filipínách jsou pro změnu lákáni k turistickým lodím jídlem, což může ovlivnit jejich plavecké umění, schopnost ponoru i metabolismus. Zahuštění turistických aktivit na jedno místo a předimenzované krmení pak vede i k degradaci tamních korálových útesů.

Platí ale i druhá strana mince, pokud se tento druh turismu za obřími žraloky praktikuje odpovědně, může naopak tento druh pomoc zachránit. Brad Norman podle CNN doufá, že jeho databáze bude stále narůstat, čímž se podaří zaplnit informační mezery a tím posílí naděje na záchranu těchto nádherných ryb. A hledá, jak on říká, „svatý grál“. Tedy místa, kde se žraloci páří. Ochrana jejich hnízdišť je podle něj zásadní pro záchranu tohoto druhu. Pomoc tisíců nadšenců z celého světa mu dává naději, že se to podaří.