Zkrocení energie z termojaderné syntézy a její komerční využití především jako čistého zdroje energie, který by nahradil fosilní paliva, je přirovnáváno k takovému technologickému skoku, jakým bylo pro lidstvo úspěšné přistání na Měsíce. Zájem investorů o termojadernou energetiku v posledních letec roste a s ním i počet začínajících podniků působících v tomto odvětví.

Odhaduje se, že tento typ společností působících v mnoha zemích zaměstnává už 1100 lidí, píše ve svém materiálu americký deník The New York Times (NYT).

Magický byznys

Zdá se vám to málo? Jenže on se nám tenhle zatím stále jen magický byznys velmi rychle před očima formuje ve zcela nový sektor s obrovským potenciálem. S ním roste i síť poskytující velmi specializovaného vybavení, jakým jsou například výkonné magnety nezbytné v reaktorech. Nedávno dokonce vláda Spojeného království uznala, že nastal čas pro regulaci tohoto vznikajícího odvětví.

Vzhled xenobota. Červeně svítí srdeční sval a jeho celkový tvar vytvořený umělou inteligencí mu pomáhá v pohybu a reprodukci.
Xenoboti ve tvaru Packmana. První živí roboti na světě se naučili rozmnožovat

Nikdo netuší, kdy bude tato energie životaschopná, ale soukromé investice hledají neustále nové cíle a v posledních letech se zaměřují na odvětví, která úzce souvisí s rostoucími obavami z globálního oteplování. „Nikdo nemá lepší nápad, jak se vypořádat s klimatickou krizí,“ řekl americkému deníku David Kingham, jeden ze zakladatelů společnosti Tokamak Energy, která získala od soukromých investorů na svůj reaktor 200 milionů dolarů (přes čtyři miliardy korun).

Cílem tohoto i dalších start-upů je zahřát izotopy vodíku na takovou teplotu, aby se jejich atomy spojily v reakci, která uvolní obrovské množství energie, což je podstata syntézy, která probíhá uvnitř našeho Slunce a dalších miliard a miliard hvězd.

V laboratoři v Business Parku nedaleko univerzitního Oxfordu v Anglii se každých 20 minut ozývá varování, že se chystá další test a aby všichni opustili místnost, kde je umístěno zařízení pro syntézu. Je čtyři metry vysoké a obalené tlustými ocelovými stěnami. Asi na vteřinu je slyšet vrčení. Když pak silný laserový paprsek zasáhne superhorký plyn, neboli plazmu, na monitoru vyskočí děsivý pulzující obraz vnitřku zařízení. Během testu prototyp zařízení tokamak, jehož stavba stála 50 milionů liber (1,5 miliardy korun), dosáhne teploty 11 milionů stupňů Celsia. Vědci ale potřebují teplotu kolem 100 milionů stupňů, což je sedmkrát více než je v jádru Slunce. Očekávají, že by toho mohli dosáhnout ještě do konce tohoto roku.

Jeden z vědců pracujících ve velínu tokamaku, čtyřicetiletý fyzik Otto Asunta, říká, že od jeho nástupu do společnosti před šesti lety se počet zaměstnanců zdesetinásobil, na 180 lidí, a práce je stále více a více. Práce velmi sofistikované. „Pracujeme na zařízení světové extratřídy,“ řekl deníku.

Název společnosti odkazuje na zařízení, které bylo poprvé vyrobeno v bývalém Sovětském svazu. Tokamak pracuje se silnými magnety. Cílem je zachytit a stlačit přehřátý plyn a přinutit ho k „zážehu“.

Aerolinky British Airways patří mezi ty společnosti, které plánují v příštích letech využívat i udržitelná letecká paliva.
Letadla možná budou létat i na tabák. Eko cestování ale bude dražší

Společnost byla založena v roce 2009 vědci, kteří se rozhodli, že v malé firmě toho dosáhnou více a rychleji než ve velké státní laboratoři. Třeba takové jako je Centrum pro výzkum termojaderné fúze v Culhamu nebo známý ITER v jižní Francii, kde se právě staví obrovský tokamak s průměrem přes 30 metrů za 25 miliard dolarů (500 miliard korun). Značnou část poskytuje Evropská unie. Tehdy byli vědci z Oxfordu výjimkou, nyní mají mnoho následovníků.

Počet takových start-upů od počátku 90. let rychle roste. Andrew Holland, prezident Fusion Industry Association, říká, že v současné době existuje minimálně 35 takových společností. Působí v mnoha zemích, včetně Spojených států, Spojeného království, Francie, Kanady či Číny. Podle studie asociace a Britské agentury pro jadernou energii se jim podařilo vybrat celkem 1,9 miliardy dolarů (40 miliard korun), a to především od soukromých investorů.

Technologie, která změní svět

Ale proč investovat do něčeho, co ještě nikdy nevydělalo ani korunu? Investoři říkají, že je přitahuje vyhlídka na brzký nástup technologie, která může zcela změnit pravidla hry. Být první, kdo má fúzní reaktor, který generuje více energie, než spotřebuje, takový úspěch bude mít jen výhody. Jedním z hlavních sponzorů Tokamak Energy je David Harding, zakladatel dvou investičních společností s akciemi v hodnotě kolem 27 milionů britských liber. Pro NYT uvedl, že ho dlouho zajímala myšlenka „levné a neomezené energie, která je na dosah ruky“.

I ostatní investoři do fúze se shodují, že již vidí zisky na obzoru. Mark White, hlavní investiční ředitel ve Science & Camp, inovačním finančním fondu, který dal zakladatelům Tokamaku jejich prvních 25 tisíc liber, dnes tvrdí, že všechny vložené investice fondu ve výši 400 tisíc liber mají nyní hodnotu již kolem 7,5 milionu. Podle tohoto koeficientu by dnešní hodnota Tokamak Energy byla přibližně 317 milionů liber (miliarda korun). A to je přitom fúze vlastně stále  v nedohlednu.

Skalnaté útvary v podobě rozdrcených kuželů nedaleko města Santa Fé svědčí o dopadu versmírného tělesa
Co způsobuje magnetickou anomálii v Novém Mexiku? Vědci našli vysvětlení

Podobným investorem do termojaderné syntézy je i Vinod Khosla, zakladatel Khosla Ventures se sídlem v Menlo Park v Kalifornii. Ten financuje Commonwealth Fusion Systems (CFS), společnost založenou na univerzitě Massachusetts Institute of Technology (MIT). Khosla v rozhovoru pro NYT řekl, že klíčem k tomu, aby byl projekt, jakým je termonukleární reakce, atraktivní pro investory, je třeba jej rozdělit do několika po sobě jdoucích fází, aby investoři mohli snadno sledovat průběh investice a poté se rozhodnout pro eventuální zvýšení financování.

Nedávno CFS ohlásila úspěšný test nejvýkonnější verze magnetu na světě, tedy hlavního klíče k úspěšné fúzi. Investoři tuto informaci uvítali. „Nemyslím, že budeme mít problémy se získáním finančních prostředků na další etapu,“ uvedl pro NYT Khosla. Sponzoři společnosti jsou přesvědčeni, že pokroky v konstrukci magnetů a další úspěchy zvyšují pravděpodobnost konečného úspěchu.

„Na rozdíl od všeobecného přesvědčení, že se jedná o odvětví, ve kterém budou výnosy dostupné za desítky let, zde ve skutečnosti došlo k neuvěřitelnému pokroku,“ sdělil Phil Larochelle, investiční manažer Breakthrough Energy Ventures. Ve správní radě této společnosti, která do CFS rovněž vložila své peníze, sedí mimo jiné Bill Gates.

Roboti by mohli v rozvážkových službách zcela nahradit lidské pracovníky. Je to jen otázka času
Do ulic měst vyrážejí stovky robotů. Zájem o lidské kurýry kvůli pandemii opadá

„Těžko říct, kdo nakonec z nás zvítězí, ale důležitá je i cesta samotná, která přináší lidstvu spoustu užitečného výzkumu,“ sdělil Johathan E. Menard, zástupce ředitele výzkumu v dalším podobném start-upu Princeton Plasma Physics Laboratory.

Extrémně silné magnety

Jedno je ale jisté, peněz bude třeba mnohem, ale opravdu mnohem víc. Tokamak Energy chce postavit nové zařízení pro pilotní fúzní reakci za miliardu dolarů. Použil by své vlastní magnety s přitažlivou silou, která tisíckrát převyšují pozemský magnetismus. Zařízení by se mělo stát jádrem nové elektrárny, ale rovněž může být využito pro další komerční i vědecké účely.

Přesvědčit ale investory, aby zvýšili rozsah závazků z několika na několik desítek nebo dokonce stovek milionů potřebných pro nové prototypy, samozřejmě není snadné.

„Lidé stále měří návratnost investic pomocí běžných metrik, jako jsou výnosy,“ vysvětlil Michl Binderbauer, prezident kalifornské společnosti TAE Technologies, která získala na svůj projekt 900 milionů dolarů (skoro 20 miliard korun), největší částku, jakou kdy jakýkoli start-up v oblasti jaderné syntézy získal.

Na římském letišti Fiumicino byl představen létající taxík společnosti Volocopter. Lidi z letiště do centra Říma a zpět by takové stroje mohly už v roce 2024.
Jako ve sci-fi. Cestující z římského letiště svezou létající taxíky bez emisí

Tyto tlaky přiměly Binderbauera, aby se pustil do paralelního podnikání s využitím technologií vyvinutých TAE během hledání cesty k syntéze. Například dceřiná společnost TAE zkouší funkčnost svého silného laseru k léčbě rakoviny. „Takové projekty se prodávají investorům mnohem snadněji,“ řekl americkému deníku.

Současní aktéři termojaderné syntézy ale zdůrazňují, že zlom může nastat pouze tehdy, když se k projektům připojí ti nejmocnější hráči. „Jakmile začnou přicházet opravdu velké peníze, možnosti budou prakticky nekonečné,“ je přesvědčen Harding. „Podobných projektů není na světě mnoho, ale investorů ano,“ dodal optimisticky.