Podzimní deprese? Špatná nálada je otázkou chemie v mozku, zjistili vědci

Když se na podzim touláte českou krajinou, těžko byste někde našli něco kouzelnějšího. Tolik barev na jednom místě. Ostatně když tento text píšu, jedu vlakem kolem Labe a každou minutu musím zvednout zrak od monitoru směrem k té kouzelné přírodě. Nemáme sice moře, ale podzim tu je nádherný, to je jedna z výhod naší geografické polohy.

Přesto nezapomínejme, že podzim představuje konec, smrt, odumírá listí, příroda se chystá na zaslouženou pauzu. Vše je dáno pohybem slunce, které se nám vzdaluje, je ho čím dál méně, slábne jeho moc a vliv. Dny se zkracují. Noci prodlužují, stejně jako doba, po kterou svítíme žárovkami a zářivkami.

Emotikonům lidé rozumí bez problémů. Jejich čtení ale trvá dlouho, tvrdí vědci

Je například vědecky podloženo, že lidé v našich zeměpisných délkách a šířkách velmi špatně snášejí přelom srpna a září, kdy se velmi rychle protahuje noc a svítá stále později.

To vše se na našem organismu podepisuje poměrně výrazně, ačkoli to málokdy vnímáme. Podzimní deprese, depka, splín jsou tak u velké části populace reálný fakt. Lidé však mívají tendenci tento stav vysvětlovat rozumem, spojují jej s nějakými událostmi ve svých životech a může to vést k opravdovým a nevratným životním tragédiím. V dobách pandemie je taková tendence ještě častější a samozřejmě pochopitelnější.

Realita vs. její prožívání

Možná i vám v tuto chvíli není psychicky nejlépe. A pokud je vám opravdu špatně, rozhodně neváhejte vyhledat pomoc odborníků. Na následujících řádcích jsou užitečné rady, ale v žádném případě je nelze zaměňovat s terapií ani léčbou.

Hlavní rada, kterou si můžete při splínu opakovat, zní: existuje rozdíl mezi realitou a tím, jak ji prožíváte. A právě to, jak se na věci díváte, je to, co vám může kazit náladu. Nemusí to být realita samotná. Samozřejmě v dobách pandemie existují objektivně negativní události a je jich více, než jsme bývali zvyklí, i tak lze na všem hledat pozitiva, případně si naordinovat informační detox a nepropadat depresím z přívalu negativních zpráv.

Základem je chemie

V průběhu 20. století došlo ve zkoumání psychických pochodů k ohromným objevům. K těm nejdůležitějším patří objev chemických látek, které v mozku řídí naše emoce. A tedy mají zásadní vliv na to, jak prožíváme realitu.

V tuto chvíli se vydělují čtyři typy látek, které by měly být v harmonii, a pak je naše prožívání reality co možná nejstabilnější (kdysi bychom možná použili termín „nejnormálnější“). To je ideální stav, který však nebývá běžný, a téměř každý má do určité míry tuto mozkovou chemii v nerovnováze. Podle toho, které látky převyšují a kterých je naopak nedostatek, se pak prožívání reality různě mění.

Spát osm hodin? To je příliš, tvrdí vědci. Přemíra spánku může být nebezpečná

Nyní již k těm látkám, jejichž názvy vám již nejspíš nebudou tak neznámé, jako byly třeba před dvaceti lety. Nejznámější je endorfin, následují serotonin, dopamin a oxytocin. Jedná se o hormony, takzvané neurotransmitory, na které reagují různé receptory v mozku a v důsledku toho mozek vyloudí určitou reakci. Každý z těchto hormonů má jinou „funkci“ a jinak ovlivňuje celkovou emoční krajinu člověka.

Například dopamin způsobuje vznik příjemných pocitů v reakci na různé události či aktivity. Endorfin bývá nazýván hormonem štěstí, protože se uvolňuje do mozku a způsobuje dobrou náladu, pocity štěstí, tlumí bolest, ovlivňuje výdej některých hormonů, vyplavuje se při stresu a svalové zátěži (při porodu, sportování, sexu). Také hraje důležitou roli v některých tělesných funkcích (při regulaci teploty).

Vylučování endorfinu v mozku podporují některé potraviny. Oxytocin je přezdívaný jako „hormon lásky“, je velmi důležitý při erotickém vzrušení. Naopak nedostatek serotoninu způsobuje snížení přenosu nervových vzruchů, způsobuje tak změny nálady, celkovou depresi, případně poruchy spánku, podrážděnost až agresivitu. Některé serotoninové receptory se mohou stát příčinou vzniku migrény, jiné ji naopak potlačují.

Cvičte, jezte, dělejte si radosti

Výzkum látek, které ovlivňují naše emoce, probíhá desítky let a vynesl vědcům celou řadu ocenění včetně několika Nobelových cen. A to naprosto právem, protože díky tomuto výzkumu vznikla celá řada nových léků, které umožňují téměř běžný život spoustě lidem, kteří by dříve trpěli někde v sanatoriích a dostávali „utlumováky“.

Své emocionalitě však můžete pomoci i sami a dost si tím zlepšíte ono prožívání reality, o kterém byla řeč výše. Podporovat harmonii své mozkové chemie totiž do velké míry má většina z nás plně pod svou kontrolou.

Nejznámějším příkladem je takzvané „vyplavování endorfinů“. To zná každý, kdo někdy sportoval. Po náročném výkonu tělo doslova zaplaví pocit radosti, což způsobují právě endorfiny kolující v naší krvi. Má to i odvrácenou stranu: když někdo náhle musí přestat s pravidelným cvičením, může jej přepadnout splín.

Sítě plné nenávisti: Výpadek ukázal jejich moc, Facebooku roste konkurence

Vliv na naše emoce má také jídlo. Existuje již docela solidně bohatý seznam potravin, které se pozitivně projevují například na produkci oxytocinu. Ten se pak do krve dostává také při vzájemných dotycích s druhým či při sociálním kontaktu. Vedle toho, že jde o hormon lásky, jde obecněji o hormon vzájemnosti.

Tvorba serotoninu také souvisí s naší rolí ve společnosti. Zaplavuje nás ve chvílích, kdy nás okolí respektuje, oceňuje. Jde o jakýsi hormon hrdosti. A konečně dopamin. Ten se do krve dostává v reakci na uspokojení nějaké potřeby, případně když je člověk vystaven něčemu novému, unikátnímu.

V anglosaském prostředí se používá termín „retail therapy“, tedy něco jako terapie nakupováním. Zdánlivě to je hloupost vycházející z konzumního způsobu života. Ale právě nákup něčeho nového, byť třeba drobnosti, nám může skutečně „udělat radost“, protože se při tom uvolní právě dopamin.

Dopamin však začíná být také často skloňován v negativním světle. Jeho vliv na emoce je natolik silný (a pozitivní), že v současnosti docela dost lidí propadá doslova závislosti na účincích tohoto hormonu. Hodně se to děje dětem zvláště v kontextu sociálních sítí, které obecně velmi problematicky ovlivňují chemickou skladbu mozku uživatelů, a tedy i jejich emoce.

Dobří sluhové

Možná složité vyprávění o chemii, která drží otěže k našim emocím, mělo jediný cíl: přesvědčit, že blbou náladu, depku, splín lze porazit. Někomu bude muset pomoci odborník, velké části z nás ale bude stačit, když se bude řídit poměrně snadnými poučkami.

Řeč přítele. Gorily umí rozlišit lidské hlasy. Může je to zachránit před pytláky

Sem tam si zacvičí (čím pravidelněji, tím lépe), bude jíst s rozmyslem, bude myslet na druhé, bude se s nimi bavit, aniž by se za každou cenu chtěl pohádat, a občas si udělá drobnou (ale třeba i nákladnější) radost v podobě dárku sobě samé či samému.

Říká se, že emoce jsou našimi nejstaršími průvodci, projevy starých animálních instinktů a mají nám pomoci žít co nejlepší život. Moderní doba na ně nakládá velké břímě. Proto se je snažte chápat, naučte se s nimi pracovat. Vyplatí se to.