Bylo to někdy zkraje 30. let, když Walt Disney vytáhl své animátory z kavárny do studia a nastínil jim svou velkolepou vizi Sněhurky. Nebyl mistrem velkých řečí a detailů, vždycky si vypomáhal zvuky a gesty a toho večera prý předvedl jedno ze svých nejpůsobivějších představení. Jen bylo třeba udělat něco s tím zatraceným věkem Sněhurky. Grimmové museli „ustoupit“ Disneyho velkolepým plánům, dívka bude starší.

Walt Disney se svým budoucím kresleným „miliardářem“
Po ztrátě práv přišel propadák. Disneyho vyškolili Oswald a Mickey

Kterou postavičku od Disneyho máte nejraději? Hlasujte v anketě pod článkem.

Jak trefně jednou řekl v česku žijící režisér a animátor Gene Deitch, „filmový průmysl je založený na zoufalství, strachu a úzkosti. Pořád hledá nějaké nové lákadlo.“

Přesně to v tu dobu pohánělo i Walta Disneyho. V době, kdy padlo rozhodnutí o Sněhurce, už bylo čím dál víc jasné, že jen s krátkými filmy si nevystačí. Myšák Mickey se prodával skvěle, studio však bobtnalo, výnosy byly nižší než narůstající náklady a chtělo to novou budovu. Pro novináře byli navíc lidé od Disneyho „těmi, co točí filmy pro děti“ a shlíželi na ně s laskavou shovívavostí. Waltovi už fotografie, kde se po každé oscarové párty zubí s Myšákem, nestačily. Bylo třeba přijít s novou peckou.

Něha, zlo a humor

Ohledně základního konceptu měl jasno: film musí být srozumitelný a poetický. Hlavní motivy: něha a půvab Sněhurky, zlo královny a humor trpaslíků. Ze tří královniných pokusů zabít sokyni v kráse zůstane jeden. Krásu dodá obraz, lásku hudba a písně, vtip dialogy a gagy. Významnou úlohu dostali – což s ohledem na předchozí filmy se zvířecími hrdiny nepřekvapuje – lesní příroda a trpaslíci. Traduje se, že s pasáží se spící sedmičkou v čepičkách přišel Disney po návratu z výroční schůze Bohémského klubu v San Francisku. A rovnou sedm různě chrápajících staříků studiu předvedl. Animátoři se váleli smíchy.

Slavný Pochod trpaslíků dostal v našich kinech v březnu 1939 nečekaný politický kontextSlavný Pochod trpaslíků dostal v našich kinech v březnu 1939 nečekaný politický kontextZdroj: se svolením Falconu

Na trpaslíky byla vypsána speciální soutěž. Hledaly se jméno, povaha, kresba a stručný popis chování. Sešlo se 51 návrhů, z nichž se o přízeň Disneyho ucházeli kupříkladu Scrappy (Roztržitý), Jumpy (Nervóza), Woeful (Bědoválek), Awful (český překlad by mohl znít třeba Hrůzák) nebo Gaspy (Kokta). Půvabné je, že dva z nich, kteří se poprvé do výběru nedostali, byli nakonec divácky nejvděčnější: Prófa a Šmudla.

100 let s Disneym
Přečtěte si další články Deníku k výročí. Všechny doposud vydané najdete ZDE.

Výjimečný film


Film byl výjimečný v řadě věcí. Zatímco trpaslíci se kreslili tradiční metodou, pro postavy Sněhurky a prince zvolil Disney supertajný postup – rotoskop (patentovaný roku 1917 Maxem Fleischerem). Stručně řečeno se v něm překreslují filmové rámečky, na nichž jsou hrané scény s živými herci. Měla posílit realističnost postav, částečně tak byli upraveni i královna a lovec. „Úplně se pomátl,“ neslo se studiem, neboť šlo o velmi pracnou a časově náročnou metodu.

Pak vypuklo největší martyrium: hledání vhodné herečky jako předobrazu Sněhurky. „Musí být krásná, umět zpívat a tančit,“ prohlásil Walt.

Walt Disney vtrhl se svou značkou do filmového světa v roce 1923
Walt Disney. Sto let zázraků a radosti - první díl: Jak to všechno začalo

Slibnou se zdála Deana Durbinová. V tu dobu už známá muzikálová hvězdička byla jménem, jež mohlo přinést peníze. „Moc stará,“ prohlásil Disney, když si poslechl její hlas.

A tak se v hudebním studiu střídaly jedna adeptka za druhou, mikrofon byl propojen s Waltovou pracovnou a ten špicoval uši.

„Kdo to byl? Přiveďte mi ji!“ vyskočil po čase, kdy už spolupracovníci šíleli, že ztrácejí čas, a bratr Roy, že mizí peníze. Italka Adrianna Caselotti zpívala nádherně, neuměla ovšem ani hrát ani tančit.

Sněhurka a sedm trpaslíků (1937):

Zdroj: Youtube

Walt si ale postavil hlavu. Nakonec tedy byly Sněhurky dvě. Vlastně tři. O tanec a hraní na playback se postarala Margery Championová, tvář a půvab dala dívce při kreslení Hedy Lamarr, která se proslavila filmem Gustava Machatého Extáze. Mimochodem, Adrianna se musela zavázat k přísné smlouvě. Aby Sněhurčin hlas zůstal jedinečný, nesměla už v žádném filmu zpívat, kromě drobné role v Čaroději ze země Oz (1939). Tvrdý byznys.

Příliš děsivý

100 let s DisneymZdroj: DeníkVýroba filmu byla dlouhá a fyzicky i psychicky náročná. Než zaznělo na plátně „Sněhurka je nejkrásnější“, uběhly od prvních příprav více než čtyři roky. Na filmu pracovalo dva tisíce kreslířů, na tu dobu nevídaná věc. Kvůli takzvané multiplanové kameře, jež spolykala tisíce kreseb a přinesla i různé technické komplikace, se práce táhly. Pro autentičnost Sněhurčiny tváře se přidávaly do barev skutečné rtěnky a make-up. Vzniklo 25 písní, z nichž Disney schválil ve finále osm (Pochod trpaslíků se stal nesmrtelným šlágrem). Pohádka působila na tehdejší poměry místy děsivě, a tak Disney těsně před premiérou vystřihl scénu s její umírající matkou.

Distributor chtěl snímek nazvat jen Sněhurka, žádal romanci dívky a prince, Disney byl ale neoblomný. „Je to Sněhurka a sedm trpaslíků. Zábavná pohádka,“ řekl rezolutně.

Mickey Mouse baví diváky od roku 1928
ANKETA: Mickey, Skrblík, Mauglí? Který hrdina od Disneyho si získal vaše srdce?

Dny před premiérou byly napínavé, ale stres i bezesné noci se vyplatily. Některé sugestivní scény jako princeznin útěk lesem nebo královninu děsivou proměnu ve stařenu sice leckteří Disneymu dlouho vyčítali (ve Velké Británii byla Sněhurka dovolena dětem do 16 let jen v doprovodu rodičů), film ale vyhrál osm Oscarů (včetně sedmi maličkých pro trpaslíky).

Stal se nejvýdělečnějším snímkem roku a rekord držel dvanáct měsíců. Poté ho trumfl Jih proti Severu (1939).

Dojímal dle pramenů mnohé – Sergeje Ejzenštejna, Adolfa Hitlera i našeho Bohumila Hrabala.

Sněhurka jako český válečný jinotaj

U nás měla Sněhurka a sedm trpaslíků nevídané tři premiéry. První se konala v originálním znění bez dabingu v září 1938 v tehdejším kině Alfa, kvůli velkému ohlasu se pak rozhodli dát jí českou verzi. V Barrandově byl podle němého obrazového pásu namluven český dabing, který putoval do Hollywoodu a smíchaný zase zpět do pražské Alfy a dalších kin. Stalo se tak v březnu 1939, kdy Pochod trpaslíků dostal nečekaný politický podtext a sklízel velký divácký aplaus.

Po válce byla Sněhurka koupena znovu a třetí premiéra se konala po více než třicet letech - v prosinci 1969, s novým dabingem. Sněhurku mluvila Klára Jerneková, prince Eduard Cupák a královnu Jiřina Petrovická.