Příběh jedné z nejikoničtějších postav světového filmu začal v roce 1981, kdy si Steven Spielberg a George Lucas řekli, že si pro radost natočí dobrodružství jak z rodokapsů, které jako malí kluci rádi četli. Kdo mohl tušit, že se z jednoho nevinného filmu stane potěšení pro miliony diváků na celém světě a nezůstane jen u jednoho.
Indiana Jones dobýval archu, hledal Chrám zkázy i křišťálovou lebku, vydával se na křížovou výpravu. Vystřídal v příbězích různé partnerky a protihráčky – od Karen Allenové coby Jonesovy manželky Marion přes Kate Capshawovou (kterou si později vzal režisér série Spielberg) a Alison Doody až po Cate Blanchettovou, jež hrála ruskou agentku Irinu.
V posledním dobrodružství dostal od režiséra Phoebe Waller-Bridgeovou, pětatřicetiletou britskou herečku, jež Fordovo přiznané stáří výtečně vyrovnává. Během svých dobrodružství se sblížil s otcem v podání Seana Conneryho, zjistil, že má syna s Marion a sváděl nekonečný boj s nacisty, který svým způsobem pokračuje i v aktuálním snímku.
Jones v penzi
Děj se točí kolem Archimédova tajného mechanismu, který slavný vědec sestrojil na obranu Syrakús proti Římanům a jenž umí predikovat trhliny v čase. Právě o něj svádí Jones se svými přáteli na jedné straně a nacistickým padouchem s tváří Madse Mikkelsena na straně druhé tvrdý boj. V delším prologu se vrátíme ještě do roku 1944, který je zajímavý zejména tím, že tu tvůrci pomocí umělé inteligence Forda omladili a který lze tak trochu chápat i jako poctu Spielbergovým jonesovským filmům z 80. let.
Dopřejí nám divokou honičku a bitku na vršku vlaku, načež se střihem přeneseme do roku 1969. Amerika oslavuje přistání na Měsíci, zatímco Jones po poslední přednášce před znuděnými studenty odchází do penze. S dortem a uznáním kolegů, leč přece jen s lehce hořkým úsměvem.
Klid mu ovšem není dopřán. Nejdřív ho navštíví dcerka zemřelého kolegy Basila Helena, která mezitím vyrostla a jež touží najít druhou půlku zmiňovaného Archimédova přístroje a stát se slavnou. Pak se na scéně objeví se svými zabijáky bývalý nacista Voller a nebezpečná štvanice o čas i „nástroj osudu“ začíná.
Dlužno Mangoldovi přiznat, že film má švih a nápady. Nabízí dotažené akční scény – mimo jiné ďábelskou jízdu na koni v útrobách metra, honičku v retro autíčku tuk-tuk úzkými uličkami alžírského Tangeru nebo strašidelný průchod podzemní hrobkou, jejíž chodby se otevírají se skřípotem, z něhož jde mráz po zádech. Nemluvě o potvorách a hmyzu, který už k Jonesovi odedávna patří – v tomto případě se dočkáme zástupu nechutných stonožek nebo temných murén, jež zaskočí hrdiny hluboko pod mořskou hladinou.
Nápady jsou milé, ať je to nacistická motorka rozpůlená vedví stromem, německá krycí uniforma s průstřelem, který Jonese prozradí, nebo samotný Archimédův přístroj, jehož druhou část hrdinové hledají a který nabízí cestu do jiné časové dimenze.
Méně humoru
Prošedivělý Harrison Ford si vede velmi dobře, mezi ním a temperamentní Phoebe to příjemně jiskří, uznání si zaslouží nejen za dobrou fyzickou kondici, ale i za smysl pro sebeironii – když před kamerou ukáže bez okolků své staré tělo s ochablými svaly a vráskami. Zkušeně si drží úspornými gesty a mimikou svou pozici padoucha Vollera Mads Mikkelsen, skvělý výkon podává v roli archeologa Basila posedlého hledáním „stroje času“ Brit Toby Jones, kterého známe z filmů Jeden musí z kola ven nebo Hunger Games. V malé roličce, kterou si dopřál zjevně pro fór, potkáme i Antonia Banderase coby kapitána řecké rybářské lodi.
Vizuálně je film propracovaný, zručně kombinuje exteriérové lokace, například anglický hrad Bamburgh, železniční stanici North Yorkshire Moors nebo uličky v Maroku, s nápaditými návrhy spolupracovníka Wese Andersona Stockhausena. Stylově se snímek blíží spíše bondovskému vyprávění, důraz kladou autoři (scénář psali kromě Davida Koeppa a režiséra také Jez a John-Henry Butterworthovi) na akční scény a výpravu, a to více než na propracované dialogy a situační gagy.
V tomto směru zůstává pátý film ve srovnání s jinými ze zbylé čtyřky snímků někde uprostřed, na filmovou bravuru Dobyvatele ztracené archy a Poslední křížovou výpravu navzdory výše zmíněnému nemá.
close
info
Zdroj: se svolením MFF Cannes
zoom_in
Herec Harrison Ford (druhý zleva), představitel filmového Indiany Jonese
Faktem je, že film přichází do kin patnáct let po čtvrtém (Tajemství křišťálové lebky) a ve zcela jiném kontextu filmového průmyslu i nabídky v kinech. Během uplynulých let omračovaly diváky Mission: Impossible a Maverick, Expendables, Transformers a v neposlední řadě moderní bondovky s Danielem Craigem. Nemluvě o sérii filmů vesmíru Marvel nebo DC Comics.
V této nelítostné konkurenci bylo nabíledni, že producenti nového Jonese budou tlačit k proměně jonesovské estetiky založené na jemné parodii a prosadí si primárně akční podívanou. Kdoví, možná i proto došlo ke změně režijního kormidla.
Má to jedno úskalí – vizuál působí občas příliš uměle a přibarveně, jako bychom se dívali na jiné akční bijáky, a finále je vzhledem k 154minutové stopáži zbytečně natahované. Samotné vyústění pak mírně diskutabilní. Nabízelo se elegantní řešení – s ohledem na Fordův odchod ze série. Ale trh je neúprosný a kdoví, třeba se časem potkáme s ještě úplně jiným Jonesem. Doufejme, že nebude černý.
Hodnocení Deníku: 65 procent
