Předchozí
1 z 7
Další

Písecká textilka JITEX

v areálu písecké textilky Jitex dnes pracuje jen několik desítek zaměstnanců.V areálu písecké textilky Jitex dnes pracuje jen několik desítek zaměstnanců.Zdroj: Deník/Petr Škotko

Písecká textilka Jitex byla v době socialismu jedním z ukázkových podniků. Tehdy Národní podnik Jitex Písek vznikl v roce 1949 ve spolupráci se závodem Tosta Aš. V dobách největší slávy měl Jitex mnoho výrobních poboček po jižních Čechách. Píseckou textilku navštívila dokonce i „první žena ve vesmíru“ Valentina Těreškovová a v roce 1961 Leonid Iljič Brežněv.

Na vrcholu své existence koncem 80. let byl Jitex se 4200 zaměstnanci a s ročními tržbami přes miliardu korun největším výrobcem pleteného prádla s nejrozsáhlejším sortimentem českých oděvních pletenin. Produkty Jitexu ale postupně vytlačil levný textil z Číny.

Téměř celé výrobní zařízení pletařského kombinátu bylo v posledních letech rozprodáno, jen s nepatrnou částí provozuje firma Jitex Comfort výrobu prádla, oblečení pro volný čas a funkčních oděvů. Zaměstnanců je oproti původnímu stavu jen několik desítek.

Textilka Otavan

Otavan vznikl v roce 1949 vyčleněním závodů národního podniku Tonak v Novém Jičíně. Vyráběl konfekční oblečení nebo i uniformy.Otavan vznikl v roce 1949 vyčleněním závodů národního podniku Tonak v Novém Jičíně. Vyráběl konfekční oblečení nebo i uniformy.Zdroj: Deník/Renata Pávková

Otavan vznikl v roce 1949 vyčleněním závodů národního podniku Tonak v Novém Jičíně. Patřil k známým firmám nejenom v Čechách, ale jeho konfekční oblečení nebo i uniformy byly známé v mnoha zemích.

V roce 1990 měl Otavan osm závodů a tři provozy. Pracovaly tu téměř 3000 lidí na zhruba 55 výrobních linkách. Největší boom začal přicházet v letech 1991 až 1995, kdy roční tržby v roce 1995 vyšplhaly na 930 milionů korun.

Také tuto textilku postupně udusil levný textil z Číny. V roce 2002 se uzavřel závod v Táboře. Dva roky poté potkal stejný osud také výrobu v Nové Bystřici, Českém Krumlově a Třeboni a o další rok později skončily i závody v Dačicích, Soběslavi a Jemnici.

Otavan má v současnoti jeden výrobní závod ve Slavonicích, kde pracuje zhruba stovka lidí a vyrábí se tu profesní oděvy určené především do pro německý trh.

Škoda České Budějovice

Chátrající budova strojírenského podniku ŠKODA na Okružní ulici v Českých Budějovicích.Chátrající budova strojírenského podniku ŠKODA na Okružní ulici v Českých Budějovicích.Zdroj: Deník/Jaroslav Sýbek

Historie strojírenského podniku ŠKODA na Okružní ulici v Českých Budějovicích se začala psát 1. února 1961, kdy začala stavba areálu. Na podzim roku 1962 byla už v hrubé stavbě smontována hlavní hala. Její plocha byla větší než českobudějovické náměstí.

Podnik ŠKODA byl od počátku závodem ŠKODY Plzeň. Vyráběly se tu díly pro lokomotivy, válcovací stroje, elektrické motory, obráběcí stroje, turbíny, trolejbusy, ozubená kola, odlitky pro zemědělské stroje, důlní zařízení i čerpadla. Odlitky se exportovaly i do Polska, NDR a na východ.

Podle statistických údajů kolísal v době největšího rozmachu ve Škodovce počet zaměstnanců od 1000 do 1500. Od 30. března 1990 byla Škodovka přeměněna na samostatný podnik s názvem Slévárna České Budějovice. Na jejího vlastníka společnost Trival, a. s. byl v roce 1999 vyhlášen konkurz a slévárna se tak ocitla v likvidaci.

Fezko Strakonice

V jednom z objektů strakonického Fezka město v současné době buduje komunitní centrum.V jednom z objektů strakonického Fezka město v současné době buduje komunitní centrum.Zdroj: Deník/Petr Škotko

Fezko byla továrna ve Strakonicích, vyrábějící hlavně fezy a barety a od roku 1993 i textilii pro dopravní prostředky. Firmu založili bratři Fürthovi v roce 1812, i když první fez byl vyroben už v roce 1807. Po 2. světové válce byla továrna znárodněna a v roce 1997 privatizována. Novým majitelem se stala nizozemská firma Stark B.V., která vlastnila všechny akcie firmy.

Fezko nakonec definitivně zaniklo v říjnu roku 2008 sloučením s francouzským výrobcem textilních materiálů pro automobilový průmysl Michel Thierry Group. Část budov vlastní textilní firma Moira, zbývající objekty chátrají.

V jednom z nich město v současné době buduje komunitní centrum. Mělo by tu vzniknout několik místností od kuchyňského zázemí přes zasedací místnosti určené přednáškám a workshopům po hernu pro děti i kanceláře pro personál.

Sfinx České Budějovice

Podnik Sfinx v Českých Budějovicích patřil ve své době mezi přední tuzemské výrobce smaltovaného nádobí. Dnes jeho areál chátrá.Podnik Sfinx v Českých Budějovicích patřil ve své době mezi přední tuzemské výrobce smaltovaného nádobí. Dnes jeho areál chátrá.Zdroj: ČTK/Václav Pancer

Podnik Sfinx v Českých Budějovicích patřil mezi přední tuzemské výrobce smaltovaného nádobí. V době největšího rozkvětu v 80. letech minulého století pracovalo ve výrobě až 2700 lidí. Z výrobních hal putovaly hrnce do osmdesáti zemí světa. Vyráběly se tu ale i doplňkové výrobky jako například mačety pro Kubu.

Tradice závodu trvala 111 let a skončila v roce 2005, kdy společnost vzhledem k dlouhodobé ztrátovosti a tlaku konkurence ukončila výrobu.

V současné době rozlehlý areál v blízkosti centra města využívá řada firem jako sklad. Některé budovy v komplexu ale zůstávají prázdné a chátrají. V roce 2015 vznikl v někdejší výrobní hale klub pro 400 návštěvníků. Konala se tu také část studentského majálesu.

Jihočeské tiskárny

Národní podnik Jihočeské tiskárny vznikl v Českých Budějovicích 1. ledna 1950. Hlavní výrobní náplní se stal tisk novin Jihočeská pravda, tiskopisů, katalogů a tisk obalů.Národní podnik Jihočeské tiskárny vznikl v Českých Budějovicích 1. ledna 1950. Hlavní výrobní náplní se stal tisk novin Jihočeská pravda, tiskopisů, katalogů a tisk obalů.Zdroj: Deník/Jaroslav Sýbek

Národní podnik Jihočeské tiskárny vznikl v Českých Budějovicích 1. ledna 1950. Hlavní výrobní náplní se stal tisk novin Jihočeská pravda, tiskopisů, katalogů a tisk obalů.

Letní deník - logo 2022Zdroj: DeníkV období 1958—1968 byly provozovny integrovány do nového národního podniku Stráž Plzeň. Od 1968 se Jihočeské tiskárny osamostatnily.

Ve své době patřila tiskárna ve Vrbenské ulici, vybavená moderními tiskařskými stroji, k předním polygrafickým podnikům v republice. Kromě novin tam ročně vyrobili až 65 milionů etiket. V roce 2004 se Jihočeské tiskárny staly součástí skupin Obchodních tiskáren, a. s. Kolín.

Firma Obchodní tiskárny (dřívější Jihočeské tiskárny) k 31. lednu 2011 definitivně skončila. Podlehla tlaku na prodejní ceny, který byl ve vysoce konkurenčním odvětví ještě více umocněn krizí.

Jihočeská Fruta

Zde býval lihovar a poté firma zpracovávající ovoce a zeleninu. A dnes?Závod Jihočeské Fruty ve Veselí nad Lužnicí v roce 2012Zdroj: David Peltán

Národní podnik na výrobu nealkoholických nápojů a lihovin Jihočeská Fruta v Českých Budějovicích vznikl v roce 1958. V roce 1977 pracovalo ve firmě 58 zaměstnanců a závod vyrobil 65 000 hektolitrů nealkoholických nápojů a 6300 hektolitrů lihovin.

Ze státního podniku Fruta byla v roce 1991 založena akciová společnost Rekord. Jejím majoritním vlastníkem se stala makléřská firma Zvěřina a Bělohlávek.

Krajský soud v Českých Budějovicích vyhlásil roku 2000 na majetek této akciové společnosti konkurz.