Do lesa jdu jako do chrámu, říká předseda myslivců

Pokud se připravenou výstavu podaří zpřístupnit v novém termínu, až opatření proti shromažďování většího počtu lidí pominou, a myslivci z Pelhřimovska se budou moci pochlubit loňskými trofejemi, dozví se návštěvníci výstavy, že i v loňském roce se v honitbách napříč okresem lovila především srnčí a černá zvěř. Divokých prasat ulovili myslivci přes tři tisíce kusů, znovu jich významně přibylo. „Zejména v některých honitbách, třeba u Želiva, u Hněvkovic nebo na Pacovsku, je divočák tak přemnožený, že způsobuje stále větší škody na přírodních i zemědělských porostech. Proto počty odlovených kusů nejsou rozhodně překvapivé,“ vysvětluje Lubomír Nechvátal.

Zdroj: Deník / Jiří Jíra

Sám se stal myslivcem v roce 1992. Na rozdíl od většiny svých kolegů v mysliveckých sdruženích tím nenavazoval na zálibu svých předků. „U nás v rodině myslivci nebyli. Já jsem se rozhodl proto, že jsem hledal nějakou zálibu, která by byla protipólem k náročnému zaměstnání. A to se vlastně povedlo, pořád chodím do lesa hlavně odpočívat, jít do lesa je pro mě jako jít do chrámu,“ dodává předseda myslivců na Pelhřimovsku.

Zdroj: Deník / Jiří Jíra

Když se stočí řeč znovu k přehlídce trofejí, zavrtí hlavou. „Samozřejmě, že zvěř i lovím, ale nejsem velkým sběratelem trofejí,“ zdůrazňuje Lubomír Nechvátal. Za své nejlepší úlovky označuje daňka, jehož odstřelil před deseti lety na Kutnohorsku, a srnce uloveného před čtyřmi lety doma u Vyskytné. Než v honitbě na vybraného srnce či daňka kulovnici zamíří a zmáčkne spoušť, chodí třeba i několik týdnů zvěř pozorovat. „Vybírám si, potřebuji poznat chování zvěře a to opravdu může trvat i několik týdnů,“ vysvětluje.

Zdroj: Deník / Jiří Jíra

Podle předpisů se střílet může začít od 16. května. Vyvolené kusy zvěře ale myslivci chodí do přírody pozorovat už v tomto období. Na vlastní lov pak nemají čas úplně neomezený, musí a chtějí ho stihnout, než vyroste obilí. A pak zase, až zemědělci sklidí. A taky pokud možno dřív, než začnou mířit do lesů početnější skupiny turistů. „Zvěř je opatrná, srnčí sice hůř vidí, ale dobře slyší a cítí. Čím dál víc lidí chodí do přírody se psy, na to zvěř reaguje,“ vykládá Lubomír Nechvátal.

Zdroj: Deník / Jiří Jíra

Jako předseda okresního mysliveckého spolku ví, že se organizovaně věnuje myslivosti na Pelhřimovsku 1065 členů. Úbytek za posledních pět let představuje šedesát sedmdesát členů, nováčků je méně. „Loni jsme kurz pro nové adepty vůbec neotevřeli, letos školení absolvovalo jedenáct zájemců,“ poukazuje na další zajímavý údaj a dodává, že myslivost neznamená pouze úlovky a trofeje, ale také celoroční povinnosti. Za pět let, co je předsedou spolku, pomohlo popularizaci myslivosti na Pelhřimovsku hned několik počinů, které měly v první řadě oslovit děti a mládež. „Hodně pomohla mezinárodní soutěž trubačů. Začali jsme pořádat myslivecký den dětí, kladný ohlas mají výtvarné soutěže,“ pochvaluje si předseda pelhřimovského okresního mysliveckého spolku Lubomír Nechvátal.

Zdroj: Deník / Jiří Jíra